J i ž n í M o r a v a
Nemocnice Nemocnice s poliklinikou
586 33 Jihlava, Legionářů 674 35 Třebíč, Purkyňovo n.
Baťova nemocnice Nemocnice s poliklinikou
762 75 Zlín, Havlíčkovo nábř. 686 68 Uherské Hradiště
Okresní nemocnice s polik. Nemocnice s poliklinikou
670 35 Znojmo, Janského 11 682 17 Vyškov, Purkyňova 36
Nemocnice Blansko Okresní nemocnice
678 31 Blansko, Sadová 33 592 31 Nové Město na Moravě
Nemocnice s poliklinikou Nemocnice s poliklinikou
664 95 Ivančice, Široká 16 697 33 Kyjov, Strážovská
Nemocnice v Kroměříži Nemocnice Břeclav
767 01 Kroměříž, Havlíčkova 690 74 Břeclav, U nemocnice
Psychiatrická léčebna
767 40 Kroměříž, Havlíčkova
S e v e r n í M o r a v a
Nemocnice Nemocnice s poliklinikou
738 18 Frýdek-Místek 736 39 Havířov, Dělnická 24
Nemocnice s poliklinikou Hornická nemocnice s polik.
735 81 Bohumín, Slezská 207 735 06 Karviná
Slezská nemocnice Opava Nemocnice s poliklinikou
746 79 Opava, Olomoucká 86 734 12 Karviná 4 - Ráj
Sdružené zdravotnické zařízení Nemocnice s polik. a LDN
794 11 Krnov, I. P. Pavlova 9 735 26 Orlová - Lutyně
Nemocnice s poliklinikou Městská nemocnice Fifejdy
737 01 Český Těšín, Ostravská 728 80 Ostrava, Nemocniční
Nemocnice Třinec - Sosna Závodní nemocnice Vítkovice
739 61 Třinec V, Dolní Lištná 703 84 Ostrava 3

             Jihočeský region, historicky jeden z aktivních při zakládání a spolupráci středisek vědeckých informací ve zdravotnictví, si zachoval tuto tradici do dnešních dnů. Výrazem toho jsou mimo jiné i pracovní porady, které se konají dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim.Podzimní porada dne 23. listopadu 1995 byla věnována akreditačnímu řízení, regionální spolupráci v akvizici zahraničních časopisů v roce 1996, upřesnění regionálního adresáře spolupracujících knihoven.
V lékařské knihovně Nemocnice České Budějovice se sešly pracovnice středisek vědeckých informací z nemocnic v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Písku, Táboře (pracovnice knihoven Polikliniky Jih Č. Budějovice a Nemocnice Strakonice byly omluveny pro nemoc) a pracovnice z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích.
Hlavním bodem jednání bylo vyplňování formulářů k akreditačnímu řízení. Při postupném procházení a ujasňování jednotlivých ukazatelů se mimo jiné vyjasnil i rozdíl mezi siglou a zkratkou označující lékařské knihovny. Ke zmatení pojmů přispěla i Národní lékařská knihovna v Praze, která v r. 1993 vydala "Seznam sigel institucí v ČR, běžně užívaných v NLK", což je de facto seznam zkratek, nikoliv sigel.
Dalším, velice významným bodem jednání byla koordinace v akvizici odborných lékařských časopisů v jihočeském regionu. Neutěšená finanční situace v jednotlivých okresních nemocnicích vede ke snaze právě v této oblasti spolupracovat, tzn. sdílet cirkulaci především z lékařské knihovny v Nemocnici České Budějovice, která odebírá většinu těchto primárních zdrojů. Střediskům vědeckých informací jsou časopisy, RIOS i kopie poskytovány bezplatně, cirkulace pomocí kufříků převážených sanitkami v určený den v týdnu přináší nulové náklady na dopravu pro obě strany.
V roce 1996 bude cirkulovat mezi ústavy jihočeského regionu více než 55 titulů zahraničních odborných periodik.
Organizační změny přinášejí i změny v adresách a personálním obsazení středisek vědeckých lékařských informací. Aktualizace adresáře byla posledním bodem úspěšného jednání.
Dobrá znalost prostředí a požadavků uživatelů, ochota a vstřícnost, ale i dobré osobní kontakty mezi kolegyněmi jsou hlavní devizou úspěšného fungování regionální sítě zdravotnických knihoven v jihočeském regionu.

           V minulém roce se přístup do Internetu rozšířil i mimo rezort školství a našel své příznivce i v rezortu zdravotnictví. V tomto příspěvku se zmíním o jednoduchém přístupu ke službám sítě Internet, který není plnohodnotný, ale také nevyžaduje příliš velké finanční prostředky.
Nástrojem, který umožňuje toto spojení, je protokol CSLIP (Compressed Serial Line Internet Protocol). Ten zajišťuje klientský přístup, který je zprostředkován prostřednictvím komutované telefonní linky (dial-up) s modemem. Počítač připojený tímto způsobem má internetovskou funkci pouze po dobu spuštěné telefonní relace, stává se terminálem vzdáleného počítače.
V případě našeho pracoviště se spojení provádí přes Výpočetní centrum Českého vysokého učení technického (VC ČVUT), které je hlavním uzlem sítě CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Měsíční poplatek činí nyní pro neziskové osoby 2400 Kč, pro ostatní zákazníky 3000 Kč. Po dobu připojení se platí pouze místní telefonní poplatky. Po uzavření smlouvy dodává VC ČVUT disketu s programem CSLIP zdarma. Po instalaci CSLIP a nastavení příslušných parametrů (komunikační port, rychlost komunikace, telefonní číslo, které vás spojuje s uzlem, adresa serveru správce sítě, uživatelské jméno a heslo atd.) můžete pracovat v síti Internet. CSLIP je určen pro prostředí MS DOS a neumožňuje tak komfortní přístup jako programy, které pracují v prostředí Windows (např. Netscape Navigator). Přesto vám umožní seznámit se s těmito nástroji Internetu:
1. TELNET (Telecommunication Network) umožňuje interaktivní přístup ke vzdáleným počítačům, váš počítač se stává terminálem vzdáleného počítače.
2. FTP (File Transfer Protocol) umožňuje přenos souborů.
3. POPMAIL slouží k přijímání a odesílání elektronické pošty.
4. WWW Doslynx (World Wide Web Doslynx) pracuje v textovém režimu, vynechává grafiku. Umožňuje orientaci v hypertextovém informačním systému, který provádí navigaci z jednoho dokumentu do dalších dokumentů umístěných v síti.
5. GOPHER je informační a vyhledávací systém ve formě do sebe vnořených menu, kde si vybíráte určitou položku pomocí kurzorových kláves nebo myši.
6. NEWS zpřístupňuje soubor elektronických konferencí na různá témata. Příspěvky lze číst nebo odesílat.
Závěr: Pro základní práci v síti Internet po komutované telefonní lince potřebujete:
1. Osobní počítač.
2. Modem (modulátor a demodulátor), který umožňuje datovou komunikaci počítače prostřednictvím telefonní sítě.
3. Telefonní linku.
4. Smlouvu uzavřenou se správcem uzlu sítě CESNET (uzly jsou ve všech univerzitních městech), na základě které dostanete přidělené uživatelské jméno a heslo. Potřebné informace podá VC ČVUT, Zikova 4, 166 35 Praha 6, tel. (02)311 2465, 2435 2919.
Po prvních zkušenostech s CSLIP zjistíte, že Internet se dá využívat prostřednictvím lepších programů, které umožňují komfortnější práci a vyžadují lepší počítačové vybavení (větší paměť, Windows). To už záleží na tom, jak velkými finančními prostředky disponujete.
Použitá literatura:
1. Vrabec, V. - Čepek, A. : Internet: -)CZ průvodce českého uživatele. Praha, Grada Publishing 1995. 210 s.
2. Mrázek, L.: První kroky INTERNETEM aneb Je to na WWW! České Budějovice, Kopp 1995. 125 s.

        Myšlenka vybudovat souborný katalog všech fakult Univerzity Palackého v Olomouci vznikla současně s vytvořením Informačního centra UP v r. 1991. Informační centrum UP Olomouc zodpovídá za informačně knihovnické služby, publikační činnost a za celou oblast zavádění výpočetní techniky včetně budování a provozu počítačových sítí. Základem souborného katalogu se staly jednotlivé dílčí katalogy fakult filozofické, lékařské, pedagogické, právnické, přírodovědecké, tělesné kultury a teologické, které v r. 1993, kdy byl pořízen knihovnický software Tinlib, zahájily retrokonverzi lístkových katalogů do elektronické podoby.
Činnost katalogizátorů byla od počátku maximálně koordinovaná, i když bylo mnohdy velmi obtížné sjednotit se na stejném postupu, zejména v době absence závazných katalogizačních pravidel. Přesto jsme před samotným zahájením sestavování elektronického souborného katalogu měli k dispozici řádově 40 000 záznamů včetně předmětových hesel a souborů autorit. Současně probíhala technická příprava, která zahrnovala síťovou instalaci unixového systému Tinlib, který byl zakoupen jako upgrade na stávající single DOSovou verzi s moduly Katalog, OPAC, Akvizice, Správa seriálů a Výpůjční protokol. V té době byly již všechny knihovny jednotlivých fakult připojeny k univerzitní počítačové síti UPONET a byla k dispozici řada počítačových programů, které byly použity pro odstranění duplicit v souborech autorit, pro zjištění a odstranění nežádoucích dat a v neposlední řadě pro kontrolu správnosti přidělených přírůstkových čísel. Katalogizační záznamy, které byly vytvořeny na jednotlivých fakultách, byly vyexportovány, znova provedena kontrola jejich správnosti, popř. úprava pomocí programů k tomu vytvořených, a takto získaná data byla postupně importována do unixové verze Tinlibu.
Při importu dat do souborného katalogu provádí systém Tinlib automatickou kontrolu duplicity názvu dokumentu. Pokud objeví dva stejné názvy, spojí je do jednoho záznamu, v němž zdvojí ta pole, která se od sebe liší (např. přírůstková čísla téhož dokumentu uloženého na různých fakultách). V souborném katalogu tedy zůstává první záznam rozšířený o údaje z dalších knihoven. Ukázalo se však, že i po pečlivém prověření vyexportovaných dat obsahuje zárodek našeho souborného katalogu velké množství duplicitních záznamů, které se navzájem lišily nevýznamnými detaily (nesprávná interpunkce, odklep navíc apod.). Došli jsme k závěru, že napsat program, který dokáže zvolit z několika duplicitních záznamů ten správný, je nemožné. Přestože jsme katalogizovali podle předem stanovených interních pravidel a všichni knihovníci prošli stejným školením, stávalo se, že jeden titul se objevil v katalogu i pětkrát. Stačí vynechat či přidat mezeru, zapomenout tečku a "vznikne" nový titul. Takovéto odlišnosti je už třeba odstraňovat pouze manuálně. Postupovali jsme tak, že jsme vytvořili seznamy zjištěných rozdílů, předali je na jednotlivé fakulty, kde je knihovníci v lokálních katalozích opravili, a poté byl souborný katalog znovu sestaven jako další pracovní model. To znamená, že data nejsou neustále přidávána, ale katalog či jeho další verze vzniká vždy znovu jako jeden celek. Stávající verze je v pořadí devátá. Tento postup jsme zvolili proto, že průběžný import nových záznamů do sestaveného souborného katalogu je velmi komplikovaný a vyžaduje neustálou kontrolu a editaci záznamů ze strany všech katalogizátorů a systémového knihovníka.
V současné době obsahuje souborný katalog cca 45 000 záznamů monografií. Při práci s ním objevujeme nové výhody, ale i problémy. K nesporným přednostem patří hlavně to, že knihovníci na jednotlivých fakultách nemusejí provádět vždy znova kompletní katalogizaci těch knih, které již vlastní jiné fakulty. Stačí doplnit jen svá přírůstková čísla a vyplnit pole týkající se dané fakulty. Záznamů je také možno využít pro zlepšení akvizice. Další výhodou, zejména pro čtenáře, je předmětové zatřídění dokumentů interdisciplinárního charakteru. Z pochopitelných důvodů nemůže být věcný popis téhož dokumentu na různých fakultách stejný. Při katalogizaci je možno přidat do záznamu předmětová hesla podle specifického zaměření dané fakulty a čtenář pak najde "svůj" titul z různých hledisek. V současné době připravujeme definitivní verzi souborného katalogu Univerzity Palackého, který bude obsahovat kromě monografické literatury i periodika uchovávaná ve fondech UP od r. 1990, a v I. čtvrtletí 1996 počítáme s jeho vystavením v Internetu.

              V roce 1994 se podařilo za grantové prostředky 1., 2. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vyprojektovat automatizovaný výpůjční protokol. Tento mezifakultní integrovaný systém vychází z automatizovaného systému TINLIB. V našem případě byly využity dva jeho moduly - modul Katalog a modul Výpůjční protokol, které pro poskytování výpůjčních služeb musely být propojeny. Znamenalo to, že nejdříve fond, který měl být půjčován takzvanou "počítačovou cestou" (v našich zkušebních podmínkách se jednalo o studijní literaturu určenou posluchačům prvních ročníků), musel být rekatalogizován. Dalším krokem bylo vlepení identifikačních štítků do těchto publikací. Pro tisk štítků jsme použili software CODE 39 Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Kód, který je na identifikačním štítku vytištěn, obsahuje deset číslic, z nichž první čtyři číslice slouží k identifikaci knihovny (identifikační kód přiděluje podle požadavků knihoven Státní technická knihovna v Praze), zbývajích šest čísel je rezervováno pro přírůstková čísla.
Za pomoci programu T602 byla zpracována osobní data studentů. S předstihem, než studenti prvních ročníků poprvé vstoupili do našich knihoven, měli již vyhotoveny identifikační karty, které obsahují následující údaje:
- jméno uživatele;
- čárový kód, ve kterém je zakódováno rodné číslo uživatele a kategorie uživatele - rodné číslo, napsané v klasické numerické podobě, kterému předchází písmeno označující kategorii čtenáře.
Pro tisk těchto údajů jsme opět použili software CODE 39. Identifikační karty - průkazky s hlavičkou fakulty a dalšími údaji - si všechny knihovny nechaly vytisknout firmou TYPO Praha.
S každým studentem pak byla všechna data zkontrolována, případně opravena, a to jak v našich počítačích, tak i na průkazkách. Teprve potom byly průkazky zalaminovány na laminátoru Maxiplast 260. Kromě toho studenti svým podpisem stvrdili, že souhlasí s používáním automatizovaného výpůjčního systému.
I když finanční náklady na zavedení automatizovaných výpůjčních protokolů jsou nemalé, vyplatí se jak z hlediska uživatele (např. rychlé odbavení v knihovně, snadná možnost rezervací, prolongací), tak i z hlediska pracovníků knihoven, kdy nám tyto systémy umožňují zjišťovat okamžitý stav výpůjček, sledovat výpůjční lhůty, vypočítávat výši pokut, tisk upomínek. Zavedením automatizovaného výpůjčního protokolu odpadla zdlouhavá práce s tištěnými výpůjčními lístky.
Našim knihovnám se podařilo zavést moderní výpočetní techniku do míst, kde jsme byli dlouhá léta zvyklí pracovat jen s tužkou, předtištěným výpůjčním lístkem a řadou dřevěných kartoték.

         Ve svém příspěvku chci oslovit kolegyně menších knihoven, které začínají s výpočetní technikou, nebo ještě nezačaly.
Ve středisku vědeckých informací Slezské nemocnice v Opavě jsme také již přistoupili k automatizaci knihovny.
Začalo to rozhodnutím pracovat na PC a tím urychlit a zkvalitnit knihovnické a informační služby ve SVI. Po určitém úsilí se podařilo začátkem roku 1993 získat účelovou dotaci na nákup počítače s tiskárnou. Po nezbytném zaškolení jsem začala pracovat s textovým editorem T602 a využívat databáze: národní lékařskou bibliografii (BMČ) v INFO systému a Světové jazyky na PC. Tím jsem získala první zkušenosti s prací na PC. Důležité bylo nebát se počítače.
Roky 1993-1994 byly ve znamení školení, konzultací, přípravy knihovního fondu a výpůjčního protokolu pro automatizovaný systém. Probíhaly revize ve všech příručních knihovnách na odděleních, revize výpůjčního protokolu, částečná obsahová prověrka a aktualizace knihovního fondu. Pak nastala konečná fáze - rozhodnout se pro knihovnický program.
V průběhu roku 1994 jsem se zúčastnila mnoha předvádění různých systémů a nakonec jsem se rozhodla pro Rapid Library, který zabezpečuje a rozšiřuje firma Cosmotron Systems se sídlem v Hodoníně.
Začala jsem ukládat data knih, které jsme získávali v průběhu roku 1995, do modulu KATALOG. Mé připomínky k tvorbě signatur, počtu přírůstkových čísel zobrazovaných ve výstupech, počtu katalogizačních lístků, zavedení tezauru MeSH aj. byly firmou Cosmotron Systems respektovány a v krátké době byly provedeny úpravy, a tak jsem mohla přistoupit k retrospektivě.
V současné době jsou uloženy do počítače data o publikacích získaných knihovnou v letech 1992-1995. Retrospektivu provádím podle katalogizačního lístku z místního seznamu a v případě potřeby s knihou v ruce. Značkou PC označuji katalogizační lístek, záznam v přírůstkovém seznamu a knižní lístek ve výpůjčním protokolu.
Program Rapid Library je pružný a ukládání i vyhledávání snadné a přehledné. Vyhledávat je možno podle různých kritérií (podle autorů, názvu knihy, jazyků, roku vydání, hesel, klíčových slov, systematiky, MDT). Ve výstupech je tvorba a tisk katalogizačních lístků a tematického seznamu novinek.
Nyní pracuji s počítačem ráda. Každý den zapínám počítač a vyhledávám v nové části knihovního fondu (1992-1995), ale musím pracovat i ve starší části knihovního fondu, která zatím v počítači není, a zde vyhledávání v katalogizačních lístcích je mnohem zdlouhavější a méně radostné.
Přeji vám odvahu, trpělivost a radost z práce na PC.

             Pod názvem MEDSOFT 96 pořádá svůj II. sjezd Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Dalšími spolupořádajícími společnostmi jsou Česká vědeckotechnická společnost pro aplikovanou kybernetiku a informatiku, Pobočka vědeckotechnické společnosti při 1. LF UK Praha a TECH-MARKET Praha.
MEDSOFT 96 se koná 6. až 8. února 1996 v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK v Praze 2, U nemocnice 2. Odborný program vždy začíná v 9.00 hodin. Za jednotlivé kursy a semináře je vybírán registrační poplatek.
Na programu sjezdu jsou dva kursy, seminář a plenární zasedání Společnosti.
V kursu č. 1 s tématem Lékařské knihovny a vědecké informace budou předneseny tyto příspěvky:
- Knihovnický software ALEPH a jeho využití v katalogizační praxi NLK (M. Votípková, NLK Praha),
- Tezaurus MESH a jeho počítačové zpracování (E. Reitspiesová, NLK Praha),
- On-line katalogy u nás i v zahraničí (O. Pinkas, NLK Praha),
- On-line medicínské databáze se zaměřením na databázové centrum STN-International (R. Papík, MEDISTYL Praha),
- Biomedicínské báze dat užívané v NLK (L. Strejčková, NLK Praha),
- Knihovnický software v podmínkách integrace (E. Lesenková, IPVZ Praha).
Kurs č. 2 bude zaměřen na téma Proces volby a zavádění nemocničních informačních systémů. Se svými příspěvky zde vystoupí Š. Svačina, M. Zámečník, M. Špunda, J. Haase, E. Soukupová a J. Vejvalka s H. Kovalčukovou.
Seminář tvůrců a uživatelů software pro zdravotnictví bude uspořádán 7. a 8. února. Z bohatého programu semináře vybíráme:
- Granty v oblasti zdravotnické informatiky (Š. Svačina),
- Granty pro zdravotnické knihovny (H. Pessrová),
- Komplexní automatizovaný knihovnický systém TINLIB, aplikace ve zdravotnictví (D. Šimková),
- Terminálový server pro Internet na koleji Kajetánka (J. Mrázek, J. Vejvalka).
Kontaktní adresa: TECH-MARKET, Ing. Jiří Král
Novodvorská 994, 142 21 Praha 4
tel. (02)4762529, fax (02)4723551

Dům techniky Ostrava pořádá ve spolupráci s a.s. Brněnské veletrhy a výstavy a s Fakultní nemocnicí Ostrava mezinárodní výstavu pod názvem Medicína a farmacie 96.
Výstava se bude konat 21. - 23. března 1996 v Domě kultury Vítkovice, ul. 28. října 124, Ostrava.
Na výstavě budou rovněž vystaveny vybrané exponáty Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny v Praze.
Mezinárodní výstava bude doplněna doprovodným programem tří jednodenních seminářů.
1. Seminář s tématem Aktuální problematika zdravotnictví, vztah pacient-lékař-stát se bude konat 21. března.
2. Seminář s tématem Elektronické zdroje pro lékaře, farmaceuty a toxikology se bude konat 22. března.
3. Seminář na téma Vývoj v zásobování trhu léky proběhne 23. března.
Garant programu: Mgr. Iva Slezáčková, Ing. Jiří Dubový
Dům techniky Ostrava, spol. s r.o.
tel. (069)6625451, (069)6625441
tel./fax (069)6627413