Začátkem března bylo dokončeno uložení hypertextové verze Soupisu lékařských a příbuzných časopisů docházejících do NLK v letech 1991 - 1995. Adresa serveru: http: //www.nlk.anet.cz. Odkaz na Soupis se nachází na hlavní stránce v části "projekty".
Celý dokument je elektronickým ekvivalentem tištěné publikace o rozsahu 130 stran formátu A5. Přístup je prostřednictvím jednotlivých písmen české abecedy, což odpovídá původnímu abecednímu řazení podle titulů časopisů. Kromě názvu jsou uváděny tyto údaje: ISSN, signatura nevázaného, resp. vázaného časopisu a odběr podle let, vyjádřený koncovým dvojčíslím roku. Uvnitř dílčích dokumentů je možno vyhledávat pomocí standardních prostředků browserů, např. v Netscape pomocí příkazu find.
Věříme, že tento elektronický dokument najde své uživatele a přispěje k pohodlí knihovníků a všech dalších zájemců.
op

             Dvěma knihovnám můžeme nabídnout darem letošní předplatné amerického časopisu CIRCULATION (ISSN 0009-7322). Čísla můžeme osobně předávat nebo zasílat (za úhradu vnitrostátního poštovného) vždy okamžitě po jejich obdržení od vydavatele.
Dále upozorňujeme na nabídku vydavatele časopisu GUT z posledního čísla loňského roku, kde východoevropským a středoevropským knihovnám dávají možnost žádat o limitovaný počet "free subscription".
Kontaktní adresa: Gut Editorial Office, BMJ Publishing Group, Tavistock Square, London WC1H 9JR
Jako volně vloženou přílohu tohoto čísla přikládáme dodatky k Soupisu lékařských a příbuzných časopisů docházejících do Národní lékařské knihovny v letech 1991-1995. V těchto dodatcích se objevují nové přírůstky, došlé po uzávěrce soupisu 14.11.1995.

                Od ledna 1996 je do oddělení služeb čtenářům možno zadávat expresní požadavky na zhotovení xerokopií a na MVS prostřednictvím E-mailu. K 1.3. bylo již vyřízeno 51 požadavků. Zprávy jsou okamžitě vyřizovány, v případě nedostupnosti žádané literatury sdělíme replikou výsledek. Touto cestou je možno si zároveň prodloužit výpůjční lhůtu.
Požadavky přijímáme na adrese: dansova@nlkdec.nlk.anet.cz

                Na úterý 5. března 1996 od 9.00 do 15.00 hodin byl zorganizován "Den otevřených dveří" v NLK.
Program byl zaměřen především na ukázky provozu počítačové sítě NLK a byl situován na tři odborná pracoviště, odd. služeb čtenářům, odd. bibliografie a katalogizace a odd. rešerší.
Akce se setkala s poměrně velkým zájmem uživatelské veřejnosti. Mezi návštěvníky byli pracovníci lékařských knihoven, zdravotnických ústavů, středních zdravotnických škol i pracovišť Akademie věd a také studenti.
Oddělení služeb čtenářům navštívilo 43 návštěvníků zapsaných do prezenční listiny. Byli seznámeni s chodem oddělení, se systémem vypůjčování publikací, s katalogy a s dalšími službami, jako jsou reprografická služba, MVS, RIOS atd. Hlavním programem bylo vyhledávání v katalozích NLK prostřednictvím místního serveru a přes síť Internet i v katalozích Národní knihovny v Praze, Moravské zemské knihovny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Oddělení bibliografie a katalogizace navštívilo 38 zapsaných návštěvníků.
Program byl zaměřen na čtyři tematické okruhy:
- tezaurus MeSH: způsob zpracování české verze, počítačové výstupy, vyhledávání deskriptorů,
- Bibliographia medica čechoslovaca (BMČ): technologie zpracování, způsob zápisu údajů, možnosti vyhledávání v bázi BiblioMedica,
- katalogizace: způsob věcné i jmenné katalogizace, počítačové výstupy,
- ALEPH: tvorba dokumentace pro jmenný popis, ukázky katalogizace a způsobu vyhledávání v OPACu.
Oddělení rešerší navštívilo 52 návštěvníků, jimž byly předváděny tyto ukázky:
- přístup do BMČ uložené v NIS přes Internet,
- možnost komunikace elektronickou poštou,
- vstup do WWW a další zdroje informací v oblasti biomedicíny na WWW.
Podle názorů organizátorů "Den otevřených dveří" v NLK splnil svůj účel, tj. předvedl odborné veřejnosti praktický chod počítačové sítě ve velké knihovně.
V případě zájmu dalších uživatelů může být akce v NLK zopakována. Jm

          Letošním rokem vstupuje Bibliographia medica čechoslovaca do svého jubilejního 50. ročníku. Podoba a obsah naší národní lékařské bibliografie se v průběhu půlstoletí měnily, nikoli však základní cíl: bibliografické zpracovávání a zpřístupňování veškeré literární produkce české a slovenské z odvětví lékařství a zdravotnictví.
Bibliografie ve smyslu pojetí švýcarského lékaře 17. století Konrada Gessnera jako disciplína umožňující zachytit vycházející literaturu a usnadnit její nalezení a identifikaci se ve světě začala uplatňovat v řadě vědních oborů v průběhu druhé poloviny 19. století. V Čechách se snahy o bibliografickou kontrolu literární lékařské produkce tradují od konce 19. století a jsou až do roku 1945 spojovány se jmény významných českých lékařů. Připomeňme si v této souvislosti především na tehdejší dobu velkoryse koncipovanou Semerádovu Slovanskou bibliografii lékařskou, jež vyšla jako součást Časopisu lékařů českých v celkem čtyřech číslech ročníku 1900. V období první republiky je pak významným činem Hněvkovského dílo Bibliographia medica čechoslovaca (BMČ) s podtitulem Soupis vědeckých prací uveřejněných v lékařských a jiných časopisech českých a slovenských. Ročníky zahrnující roky 1932, 1933 a 1934-1935 vydal tehdejší asistent vnitřního lékařství na Lékařské fakultě v Praze vlastním nákladem v letech 1935-1939. I když jde o bibliografii omezující se jen na články časopisecké (a ne zcela úplnou), zůstává nadále cenným heuristickým pramenem.
Z tohoto období jsou významným přínosem i některé oborové bibliografie, se záběrem často až do počátku novodobé lékařské vědy, např. Badalova Kardiologie (1861-1946), Haškovcova Neurologie a psychiatrie (1848-1898), v níž pokračoval Nevole, Kočkova Otolaryngologie (1850-1930) či Cmuntova Fyzioterapie (1800-1930).
Jako samostatná, cílevědomě rozvíjená disciplína se česká lékařská bibliografie utváří od r. 1947, kdy ustavením Zdravotnického dokumentačního střediska (předchůdce nynější Národní lékařské knihovny) byla vytvořena organizační základna pro tuto aktivitu. Hlavním cílem střediska se totiž stalo bibliografické zpracovávání české a slovenské literární produkce z lékařství a zdravotnictví.
První ročenka, navazující svým názvem BMČ na předválečné dílo Hněvkovského, registrovala literaturu za r. 1947 a byla vydána v r. 1949. Jejími autory a následně dlouholetými redaktory byli Karel Růžička, ředitel Zdravotnického dokumentačního střediska, a Svetozar Nevole, docent psychiatrie na Lékařské fakultě UK. Poprvé zde byla v komplexním záběru registrována naše lékařská literatura za určité období, jak dokumentuje počet 2480 dokumentů a 51 titulů excerpovaných časopisů. (Pro srovnání lze uvést, že počet dokumentů zpracovávaných v posledních letech přesahuje pravidelně 10 000 ročně.) Předmětem excerpce byly monografie, články v odborných časopisech a sbornících; tento výběr se v průběhu let rozšiřoval přechodně i o jiné druhy pramenů, trvale pak od r. 1988 o bohemika a slovacika, tedy zásadně cizojazyčné dokumenty. Uspořádání záznamů bylo systematické podle Mezinárodního desetinného třídění a každá práce byla řazena v průměru na tři místa systému, jichž se obsahově týkala. Ročenka byla doplněna autorským a předmětovým rejstříkem, takže již 1. ročník dosáhl téměř 500 stran. Tento rozsah se v dalších letech více než zdvojnásobil.
Pracnost ručního sestavování tak rozsáhlé bibliografie a především chronické potíže s jejím tiskem (ročníky 1953-1955 a 1968 zůstávají dosud v podobě rukopisů) od počátku způsobovaly, že se nedosahovalo žádoucí aktualizace a informatická hodnota se přesouvala na využití retrospektivní. Od ročníku 1975 se přikročilo k vydávání BMČ v podobě měsíčních bulletinů. Mezinárodní desetinné třídění bylo v r. 1970 nahrazeno předmětovým uspořádáním Medical Subject Headings. Česká verze tohoto nejpropracovanějšího a v současnosti ve světě univerzálně používaného systému Národní lékařské knihovny USA skutečně napomohla k daleko efektivnějšímu rešeršnímu vyhledávání.
Klíčovým momentem v rozvoji národní lékařské bibliografie se stává rok 1978, kdy byl zahájen provoz automatizovaného systému BMČ s cílem urychlit pracovní proces a překonat záplavu dat. Využití počítačové technologie v agendě BMČ bylo zároveň výchozím programem postupné automatizace dalších agend NLK.
V současnosti vychází měsíčník BMČ v tištěné podobě i ve dvou disketových verzích (systém ISIS a hypertextový systém INFOS). Pro rešeršní potřeby NLK se využívá také onlinový přístup k bázi dat od r. 1978, uložené v Národním informačním středisku v Praze. Nový trend zpřístupňování informací pak představuje kompaktní disk CD-ROM BiblioMedica, vydávaný ve spolupráci se společností Albertina icome Praha, nyní již ve druhém ročníku. Jde o soubor hlavních bibliografických a knihovnických bází NLK, v němž BMČ je zastoupena soubory z let 1978-1995 s celkem 177 892 záznamy.
Náročným cílem pro příští léta zůstává retrokonverze lístkových katalogů BMČ z let 1947-1977, vyžadující i doplnění některých údajů věcných. To by umožnilo strojové vyhledávání v tezauru české a slovenské lékařské literatury za 50 let, představujícím takřka půl milionu jednotek. Dalším perspektivním úkolem je pak uložení novějších souborů BMČ na centrálním počítači NLK pro jejich zpřístupňování v síti Internet.
BMČ jako součást systému národní bibliografie, rozvíjeného Národní knihovnou v Praze, plní po řadu let další odpovědný úkol základní bibliografické evidence článků v českých lékařských časopisech. V tomto smyslu je garantem uchování publikovaných poznatků lékařské vědy jako nedílné součásti národní kultury.

                 Národní lékařská knihovna v Praze, jak je dáno její tradicí, kontinuálně buduje souborné katalogy monografií a periodik v oblasti lékařství a zdravotnictví.
V současné době NLK - ve snaze udržet dlouholetou tradici budování těchto katalogů - se vyrovnává s množstvím problémů, které před ni stavějí nejen nové informační technologie, ale i změny v oblasti legislativní a ekonomické.
Pokud se týče otázek legislativních a ekonomických, je třeba hned v úvodu tohoto příspěvku konstatovat, že statutární povinnost NLK budovat příslušné souborné katalogy není právně podložena tak, jak je tomu v případě CEZL, pro niž příslušná vyhláška stanovuje povinnost institucí hlásit získání zahraničních monografií či titulů periodik. Spolupráce institucí, jejichž fondy obsahují přírůstky ať již monografií, nebo periodik, je ve vztahu k NLK fakultativní a záleží tedy zcela na jejich ochotě dobrovolně přispívat hlášeními do souborných katalogů NLK. Z ekonomického hlediska pak má každá dobrovolně přispívající instituce ve vztahu k NLK nárok na finanční reciprocitu, ať již přímou, či nepřímou, jež zvýhodní její vlastní knihovnicko-informační činnost.
V oblasti automatizovaného zpracování souborných katalogů pak před NLK stojí úkol vyrovnat se se stavem, kdy spolupracující instituce buď ještě nepracují na úrovni automatizovaného zpracování svých katalogů, nebo naopak používají automatizované systémy odlišné od systémů, které jsou aplikovány pro katalogy NLK.
Pokud se týče souborných katalogů NLK, jedná se o katalog zahraničních monografií a knižních řad a o katalog zahraničních periodik, z nichž každý má své vlastní specifikum, i když základní okruhy problémů (legislativní, ekonomický, informačně technologický) jsou stejné. V příspěvku budou probírána specifika uvedených souborných katalogů v samostatných oddílech.
Souborný katalog zahraničních monografií v NLK
NLK do současné doby udržuje lístkový katalog zahraničních monografií budovaný na základě zaslaných katalogizačních lístků spolupracujících institucí. Ještě před několika lety bylo možno na jeho základě téměř vždy uspokojit dotazy informačně lokačního charakteru s vazbou na MVS. V posledních letech však dochází k citelnému poklesu jak počtu spolupracujících institucí, tak i celkového počtu zasílaných katalogizačních lístků.
Na základě analýzy statistických údajů za období od 1. čtvrtletí 1994 do 3. čtvrtletí 1995 je možno konstatovat:
a) Ze státních vědeckých knihoven v ČR spolupracuje s NLK pouze SVK Olomouc, která s nesmírnou pečlivostí zasílá pravidelně 1x měsíčně katalogizační lístky svých přírůstků z oblasti biomedicíny. NLK tuto skutečnost velmi oceňuje, zvláště při vědomí toho, že SVK Olomouc se již přes tři roky plně angažuje v budování souborného katalogu KAKS.
b) Pokud se týče spolupráce s knihovnami lékařských fakult, poté, co 1. LF UK v Praze předala v únoru 1995 poslední dávku v souvislosti s přechodem na TinLib a upustila od tisku katalogizačních lístků, dostává NLK přírůstky na katalogizačních lístcích pouze od LF MU v Brně, což je též velmi oceněníhodné vzhledem k tomu, že přírůstky fakulty jsou již dostupné prostřednictvím on-line vystavovaného katalogu na Internetu.
Přispívat kromě jiných již v r. 1994 přestaly knihovny lékařských fakult v Plzni, Hradci Králové, 2. a 3. lékařské fakulty v Praze.
c) Z odborných institucí řízených přímo MZ ČR přispívaly tyto instituce:
Endokrinologický ústav - Praha
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví - Praha
Národní centrum podpory zdraví - Praha
Revmatologický ústav - Praha
Státní zdravotní ústav - Praha
Ústav hematologie a krevní transfúze - Praha
Ústav pro péči o matku a dítě - Praha
Výzkumný ústav stomatologický - Praha
d) Ze zdravotnických zařízení řízených obecními úřady to byly:
Baťova nemocnice - Zlín
Fakultní nemocnice s poliklinikou - Ostrava-Zábřeh
Fakultní nemocnice U sv. Anny - Brno
Hornická nemocnice s poliklinikou - Karviná
Masarykova nemocnice - Ústí n. Labem
Úrazová nemocnice - Brno
A dále nemocnice s poliklinikami, popř. sdružená zdravotnická zařízení z těchto míst:
Brno-Bohumín, České Budějovice, Český Krumlov, Česká Lípa, Chrudim, Jindřichův Hradec, Jihlava, Kadaň, Kutná Hora, Karviná - Ráj, Klatovy, Louny, Liberec, Nové Město na Moravě, Orlová, Pelhřimov, Písek, Strakonice, Tábor, Třinec - Sosna, Uherské Hradiště.
K analýze jsme přistoupili z toho důvodu, že začalo být problémem zaplnit příslušným počtem záznamů periodikum Novinky literatury - Zdravotnictví, vydávané od 50. let na základě hlášení o získání zahraničních monografií spolupracujícími institucemi. Původně toto periodikum obsahovalo přepsané záznamy došlých katalogizačních lístků do souborného katalogu NLK; od r. 1994 začala být vytvářena báze vedená v systému CDS/ISIS, do níž byly ukládány záznamy na základě došlých hlášení, a to pro zahraniční monografie a knižní řady vydané počínaje r. 1994 kompletně, pro ohlášené monografie vydané v letech 1991-1993 výběrově.
Proto bylo v říjnu r. 1995 obesláno dotazníkem více než 500 institucí. Cílem bylo zmapovat situaci z hlediska ochoty nadále spolupracovat formou hlášení přírůstků při budování oborového souborného katalogu lékařské literatury v NLK s tím, že obeslané instituci byla nabídnuta možnost vyjádřit názor, že existence tohoto katalogu není aktuální, neboť ji plně zajišťuje budovaný katalog CEZL/CASLIN. Současně byly pomocí dotazníku shromážděny informace o ochotě institucí zasílat hlášení NLK (s příhodnou frekvencí stanovenou samotnými institucemi) a o jejich vybavení některým z automatizovaných knihovnicko-informačních systémů. V případě, že daná instituce používá ISIS, byla vznesena prosba, zda by nemohla do NLK zaslat disketu se vzorkem své báze.
Po vyhodnocení dotazníkové akce je možno konstatovat:
1. Návratnost dotazníků byla téměř 50%, což je velmi dobrý výsledek, neboť záběr při rozesílání dotazníků byl pojat vskutku velmi široce. NLK uvítala i odpovědi, ve kterých dotazovaná instituce sdělovala, že profil jejího fondu je pro potřeby souborného katalogu monografií NLK ne zcela odpovídající.
2. Zájem o spolupráci při budování souborného katalogu NLK projevilo cca 160 institucí; cca 30 institucí považuje existenci CEZL, popř. souborného katalogu CASLIN za postačujuící pro své potřeby. Zbývající počet dotazníků obsahuje buď odpovědi dílčích knihoven Ústředí vědeckých informací 1. LF UK v Praze, které většinou v otázce spolupráce s NLK odkazují na svoji zastřešující instituci, tj. ÚVI, nebo se jedná o dotazníky nedostatečně vyplněné.
3. Z uvedeného počtu institucí, které o spolupráci zájem projevily, jich cca 115 pracuje ještě bez automatizovaného knihovnicko-informačního systému; zbývajících 45 institucí pracuje na bázi automatizované, přičemž výčet aplikovaného softwaru vypadá takto:
a) ISIS/MAKS - je zatím nejvíce rozšířen; s tímto systémem z institucí, které projevily zájem o spolupráci s NLK, pracují Nemocnice Náchod, Nemocnice Louny (s aplikací začínají), Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem (uvažují o přechodu na Rapid Library), Nemocnice Odry (zatím začínají), Nemocnice Česká Lípa, Nemocnice Liberec, Nemocnice Svitavy (s aplikací začínají), Nemocnice Vyškov, Nemocnice Liberec, Fakultní nemocnice Bulovka (posledně tři jmenované instituce zaslaly diskety se vzorky svých bází). Z pražských ústavů pod systémem ISIS pracuje Ústav radiační onkologie (předal na disketách celou svoji bázi), Státní ústav pro kontrolu léčiv (předal na disketě vzorek báze) a dříve i Státní zdravotnický ústav (nyní přešel na TinLib). Ze Slovenské republiky na akci NLK reagoval z institucí vybavených systémem ISIS Výskumný ústav liečiv v Modré, Ústav experimentálnej farmakológie SAV v Bratislavě, Ústav experimentálnej onkológie SAV v Bratislavě, Slovakofarma Hlohovec. Disketu se vzorkem báze zaslala též Štátna vedecká knižnica v Prešově.
b) Druhým co do četnosti aplikace je systém Rapid Library (např. Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně, Nemocnice Kyjov, Slezská nemocnice Opava, Hornická nemocnice v Karviné, Úrazová nemocnice Brno, Baťova nemocnice Zlín, Lachema Brno).
c) Dále je často užíván systém TinLib, s nímž pracují kromě 1. LF UK také Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav hematologie a krevní transfúze, Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací; přešel k němu též Státní zdravotní ústav a již od počátku je implementován v Informačním centru Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně.
d) V odpovědích na vybavení automatizovaným systémem byly dále uváděny: SmartLib, Dokis, Paris, Dasat, Libris, Period, Kasbat, Fox Pro a další.
Z uvedených skutečností může NLK dospět k těmto závěrům:
Přestože maximální úsilí ve sféře budování souborných katalogů zahraničních publikací náleží Národní knihovně v Praze, existence oborového souborného katalogu pro oblast biomedicíny je zainteresovanými institucemi pociťována ve valné míře jako potřebná.
V úvodu byly uvedeny instituce, které se na budování katalogu podílely až do 3. čtvrtletí 1995. Poté, co se NLK dotazníkovou akcí "připomněla", byla jí zvláště ve 4. čtvrtletí 1995 zaslána hlášení od institucí, u kterých v předešlém období ke spolupráci nedocházelo (z některých odpovědí bylo dokonce zřejmé, že si část knihovnické veřejnosti neuvědomila, že CEZL a souborné katalogy lékařství a zdravotnictví nejsou totožné). Po tomto "oživení" jsme obdrželi nově hlášení např. z nemocnic Třebíč, Boskovice, Hodonín, Jičín, Nymburk, Kolín, Sokolov, Břeclav, Svitavy, Rokycany; dále z Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě, Psychiatrického centra v Praze, Biopharmu z Jílového u Prahy, Fakultní porodnice v Brně, Ústavu sportovní medicíny v Praze, Léčiv v Dolních Měcholupech, Lachemy Brno, Ústřední knihovny Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Bulovka, Ústavu radiační onkologie Praha, Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Praze, KHS Středočeského kraje, SEVAC, Výzkumného ústavu zdraví dítěte v Brně, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, Léčebny TRN v Janově, Fakultní dětské nemocnice J. Mendela v Brně, Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně-Bohunicích, Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, Ústavu experimentální endokrinologie SAV v Bratislavě a Fakultní dětské nemocnice L. Pasteura v Košicích.
Některá hlášení institucí uváděných v předchozím výčtu byla zaslána nikoliv formou katalogizačních lístků, ale soupisů na papíře. Hlášení i v této formě vítáme, neboť nemáme v úmyslu od budování klasického souborného katalogu monografií v lístkové formě v nejbližší době odstoupit a raději budeme zajišťovat převádění soupisů do formy, která umožní jejich zařazení do lístkového katalogu. Je zřejmé, že zajistit předávání hlášení spolupracujícími institucemi do NLK na jednotné úrovni ve formátu, který již nebude zapotřebí konvertovat nebo pro nějž bude konverze odzkoušenou rutinní zaležitostí, je reálné spíše ve vzdálenější budoucnosti.
Domnívám se, že i koncepce Národní knihovny, která předpokládá pro hlášení CEZL/CASLIN předepsané formáty jako výsledky automatizovaného zpracování, nepostihuje otázku institucí, u nichž k vybavení počítači a k aplikaci vhodného software ještě nedošlo.
NLK chce toto přechodné období řešit tak, že formu lístkového katalogu zatím neuzavře, ale současně zajistí ukládání všech záznamů do báze, původně vytvářené pro potřeby Novinek literatury - Zdravotnictví. Tato báze pod systémem ISIS obsahovala k 1. březnu 1996 cca 7600 záznamů, z nichž cca 4500 záznamů tvoří přírůstky zahraničních monografií NLK počínaje r. 1994. Z uvedeného počtu záznamů se jedná cca o 2800 záznamů monografií vydaných v letech 1994 - 1996, z nichž je cca 1950 přírůstků NLK, ostatních cca 850 záznamů tvoří záznamy ukládané na základě hlášení spolupracujících institucí. Z tohoto důvodu jsme uvítali, že nám byly zaslány diskety se vzorky bází (formát ISIS) těchto institucí: Fakultní nemocnice Bulovka, Nemocnice Vyškov, Státní ústav pro kontrolu léčiv Praha, Nermocnice Liberec, Ústav radiační onkologie Praha, Štátná vedecká knižnica Prešov.
Získali jsme programy na vyhledávání duplicit při porovnávání "domácí" báze a báze "přihrávané". Jejich aplikace vyžaduje jednoznačnou identitu vstupních pracovních formulářů porovnávaných bází. První program pracuje tak, že dochází k porovnávání invertovaných souborů příslušných bází. Lákavou možnost vytvořit invertované soubory pro ISBN, resp. ISSN obou bází nelze využít, neboť z výše uvedeného počtu záznamů pouze cca 2900 záznamů obsahuje údaje ISBN, resp. ISSN. Základem pro porovnávání na zjištění duplicit je tedy invertovaný soubor vytvořený z názvu, resp. z kombinace názvu a autora. Druhý program umožňuje porovnávání zjištěných duplicit, ověření, zda se nejedná o duplicitu falešnou, a následnou editaci porovnávaných záznamů (např. automatické přihrání lokační značky při zjištění pravé duplicity).
Popsaný postup je zatím pouze malým krůčkem a jeho aplikace je teprve testována: přínos je v tom, že alespoň některé záznamy není nutno opakovaně ukládat. Pro další období musíme najít řešení pro získávání záznamů od institucí pracujících v systému TinLib (ochotu ke spolupráci vyjádřila Univerzita Palackého v Olomouci, která zaslala i disketu se vzorkem svých záznamů) a v systému Rapid Library (disketu se vzorkem záznamů zaslala Nemocnice Karviná-Ráj a KHS Ostrava).
Dalšími kroky z naší strany bude stanovení minimálního počtu údajů a analýza zaslaných vzorků při dvoustranném vyjasňování potřebných standardů.

Souborný katalog zahraničních periodik v NLK
Katalog je v NLK veden pod systémem ISIS. V současnosti obsahuje cca 5500 záznamů titulů počínaje r. 1976. Součástí této báze je adresář institucí, které s NLK spolupracují formou každoročních hlášení.
Letošní žádost o spolupráci způsobila, že hlášení o odběru zahraničních periodik v r. 1995 a objednávce pro r. 1996 zaslalo již uváděných cca 250 institucí. NLK například velmi ocenila skutečnost, že v r. 1995 jí zaslaly hlášení všechny státní vědecké knihovny (oproti roku minulému).
Existence oborového souborného katalogu zahraničních periodik vedeného v NLK ve formě databáze je pro velký počet institucí přínosem. Svůj účel plní nejen při každodenním operativním poskytování informací o dostupnosti příslušného titulu na území ČR, resp. SR. Cennou pomůckou jsou i tištěné soupisy, které NLK každoročně vydává. S cílem uspokojit co nejvíce uživatelů je možno je získat i na disketě v T602. Přírůstky báze jsou převáděny na CD-ROM BiblioMedica s vyhledávacím systémem FRET. Na tomto disku je v bázi Souborný katalog zahraničních lékařských periodik za roky 1976-1995 uloženo přes 5000 záznamů.
Pro zkvalitnění spolupráce předpokládáme, že v letošním roce počátkem 4. čtvrtletí každá instituce obdrží seznam titulů zahraničních periodik spolu s příslušným ISSN které nahlásila jako objednávané pro rok 1996, což umožní případné opravy v bázi v případě, že došlo ke změnám v odběru oproti předpokladu objednávaných periodik.
Báze je v současnosti vedena v systému ISIS. Délka některých záznamů se začíná přibližovat k maximálně povolené délce záznamu v systému ISIS, tj. 8000 znaků. V budoucnu se předpokládá převedení báze pod systém ALEPH, což by umožnilo její online vystavování. Otázkou současnosti zůstává dopracování registrace periodik v bázi tak, aby byly registrovány i neúplné ročníky odběru periodika.
Národní lékařská knihovna děkuje všem institucím, které se na budování souborných katalogů podílejí.