NLK vyzvala dopisem z 18.10.1996 tři významné softwarové společnosti ke spolupráci při budování automatizovaného souborného katalogu monografií ve zdravotnictví: Kp-sys, Pardubice; Cosmotron Systems Ltd, Hodonín; INCAD, Praha. Cílem bylo získat od nich informace o tom, jak jsou v jejich automatizovaných knihovnických systémech podporovány konverzní nebo exportní funkce pro vytváření záznamů o tištěných monografiích ve formátech vhodných pro bázi dat KZK (Katalog zahraničních knih) Národní knihovny a jaké jsou eventuální finanční náklady ze strany uživatelů. Vyžádali jsme si také ukázkové soubory na disketě spolu s průvodními tisky záznamů.
Formát záznamu pro automatizovaný souborný katalog monografií ve zdravotnictví respektuje normy určené Národní knihovnou, a to:
a) Formát UNIMARC (verze 1994) - pramen:
Záznam pro souborný katalog UNIMARC. Tištěné monografie. - Praha: Národní knihovna ČR, 1996. - 31 s. (Edice standardizace; č. 4). Cena: 30 Kč.
Pro ty, kdo mají přístup k službě WWW, uvádíme elektronickou adresu Národní knihovny:
http://www.nkp.cz (odkazy: odborné aktivity, katalogizační politika, záznam pro souborný katalog).
b) Výměnný formát - norma NK ČR vyjde nejpozději do konce roku.
Publikaci o UNIMARCu je možno objednat na adrese:
Národní knihovna v Praze
odd. prodeje a expedice (02/702 600, l. 226, 227, 230)
Centrální depozitář
Štěrboholská 55, 102 00 Praha 10 - Hostivař.
Doporučujeme všem zájemcům o spolupráci na souborném katalogu monografií ve zdravotnictví, aby se před nákupem automatizovaného knihovnického systému dotázali dodavatele, zda a za jakých podmínek export do jednoho z výše uvedených formátů zajišťuje. Nejlepší metodou je praktické odzkoušení, tj. výtisk jednoho nebo několika kontrolních záznamů.
O reakci dodavatelů softwaru přineseme zprávu v dalším čísle časopisu Lékařská knihovna. op

         Objednavatelům publikací NLK sdělujeme, že Referátový výběr z lékárenství přestane po 32 letech existence vycházet. Důvodem je rozpad institucionální základny odběratelů i skutečnost, že do nově vzniklých soukromých lékáren zasílají komerční firmy zdarma velký počet materiálů, často vysoké informační hodnoty.

         V poslední době navštívili NLK dva vedoucí pracovníci lékařských knihoven USA, kteří se seznámili s naší činností a vystoupili s přednáškami o službách svých pracovišť, zvláště o využívání Internetu. Paní Holly Nardini z Yale University je koordinátorkou internetovských služeb ve Whitney Medical Library v New Haven. Pan Jon Eldredge přednáší knihovnictví na univerzitě v Novém Mexiku, zároveň je vedoucím akvizice v Health Sciences Center Library v Albuquerque. O existenci NLK se dozvěděl na Webu, takže soukromé cesty do Evropy využil při pražském pobytu i k návštěvě naší knihovny.

            Rozvojový program knihovny vychází z dosažených výsledků technického a technologického rozvoje, který proběhl v NLK v posledních třech až pěti letech. Opírá se o projekt inovace knihovnické a informační činnosti NLK z r. 1994, který byl schválen MZ ČR a který se postupně realizuje.

Hlavní cíl
Hlavním cílem je postupná přeměna knihovny v elektronickou knihovnu. Ta bude poskytovat své služby i prostorově vzdáleným uživatelům v rámci počítačových sítí CESNET a Internet. Tradiční služby uživatelům budou rychlejší a kvalitnější a budou zaváděny služby nové. Kromě tištěných dokumentů budou shromažďovány a zpřístupňovány elektronické dokumenty.

Komplexní automatizace
Jedním z hlavních nástrojů realizace elektronické knihovny je komplexní automatizace knihovnických činností a online přístup do veřejného katalogu. Do systému ALEPH budeme ukládat nejen katalogizační záznamy o dokumentech v našem fondu, ale i záznamy národní lékařské bibliografie, podle možností i záznamy odvětvového souborného katalogu zahraničních lékařských periodik a monografií. Našim uživatelům vytvoříme jednotné prostředí pro přístup k elektronickým informacím o dokumentech.

Nový přístup k budování a zpřístupňování knihovního fondu
Koncept elektronické knihovny zahrnuje nový přístup k budování knihovního fondu. Akvizice tištěných publikací je základní složkou budování fondu. Budeme zvažovat nákup a přístup k dokumentům v elektronické podobě, ať už na optických discích, nebo v diskových pamětech síťových počítačů. Neznámou oblastí v akviziční praxi knihovny jsou zatím plnotextové, obrazové a smíšené databáze, resp. multimediální dokumenty. Prostorová stísněnost brání budování fondu audiovizuálních dokumentů, které jsou získávány jen na detašovaném pracovišti při MZ ČR.
V oblasti akvizice zahraničních časopisů je třeba oživit koordinaci nákupu časopisů v národním měřítku, a to na základě dobrovolně uzavíraných smluv se spolehlivými partnery, hlavně s akreditovanými knihovnami sítě zdravotnických zařízení. Je nutné rovněž posuzovat vztah mezi vlastněním a zpřístupňováním dokumentu. Část rozpočtu na nákup periodik bude třeba vyhradit na nákup vybraných časopiseckých článků. V důsledku prostorové stísněnosti je naléhavé uvažovat o získávání elektronických verzí odborných lékařských časopisů.
Moderní způsoby zpřístupňování fondu znamenají volný přístup k originálním dokumentům, rychlé dodávání kopií dokumentů pomocí faxu, elektronické pošty, služby přenosu souborů a informačního systému WWW a eventuálně dalších, zatím neexistujících technologií.

Elektronické publikování
NLK je významným vydavatelem 16 tištěných referátových časopisů. Budeme se snažit o vydávání alespoň některého z nich v elektronické formě hypertextovou technikou. Neexistence expoziční místnosti Zdravotnického muzea a zájem o ochranu a zpřístupnění dokumentů uložených v jeho sbírkách si vynucují postupnou digitalizaci vybraných dokumentů. Již dnes jsou některé dokumenty zpřístupněny na našem WWW serveru. Perspektivní se jeví spolupráce s Ústavem klasických studií Akademie věd ČR.

Kooperace knihoven
Znakem elektronické knihovny je, že je článkem sítě knihoven propojených nejen komunikačními linkami, nýbrž i kooperačními vazbami. NLK již přispívá do elektronického souborného katalogu Národní knihovny a společně s dalšímí ústředními knihovnami se připravuje na sdílenou katalogizaci. Ve vztahu ke knihovnám sítě zdravotnických zařízení a ke knihovnám lékařských fakult usiluje o postupnou realizaci odvětvově zaměřeného souborného katalogu knih a časopisů. Přechod na novou technologii je spojen i s přechodem na nové národní a mezinárodní standardy, které chceme respektovat. Respektování standardů je podmínkou rozšíření spolupráce s lékařskými knihovnami nebo jejich sítěmi v Evropě a ve světě.

Technické a programové vybavení pro práci s multimédii
Realizace programu elektronické knihovny si vyžádá zvýšení kapacity pevné linky spojující naši lokální síť s Internetem tak, aby bylo v budoucnu možné snadněji přistupovat k multimediálním dokumentům v síti. Po čase bude nezbytná i obměna hardwaru a softwaru.

Prostorové zajištění funkcí elektronické knihovny
Realizace programu elektronické knihovny klade nové nároky na pracovní místa uživatelů a vyžaduje větší volnost při provádění dispozičních změn v závislosti na vývoji elektronických produktů a komunikačních zařízení. Dostatečně velké prostory pro zaměstnance i uživatele knihovny, jejich dispozice a vybavení zásadně ovlivňují zavádění a využívání nových technologií a služeb.

             V letech 1973 - 1991 proběhlo celkem 8 studií s podáváním kortikosteroidů ženám, u nichž hrozil předčasný porod a s tím spojené komplikace u novorozených dětí. Všechny studie prokázaly příznivý preventivní účinek kortikosteroidů na tyto komplikace. Prvý systematický přehled o výsledcích těchto studií však byl publikován teprve v roce 1989. Do té doby většina gynekologů a porodníků nevěděla, že se jedná o tak účinnou prevenci zabraňující úmrtím novorozenců.
Vědomí skutečnosti, že na celém světě probíhají desítky klinických výzkumů, o jejichž výsledcích není odborná (ale i laická) veřejnost buď vůbec, nebo pouze omezeně informována, vedlo ke vzniku pozoruhodné akce zvané Cochrane Collaboration. Jedná se o síť jednotlivců a institucí, kteří se věnují vyhledávání informací o výsledcích klinických výzkumů a následně hodnocení validity těchto výsledků. Cílem této činnosti je snaha dobrat se důkazů, že podání určitého léku nebo provedení určité procedury má jednoznačně pozitivní vliv na pacienta, tj. vede k prokazatelnému zlepšení jeho stavu, ev. k jeho vyléčení (evidence-based medicine).
Výsledkem práce této rozsáhlé, dnes celosvětové sítě pracovníků a pracovišť je databáze systematických přehledů o klinických výzkumech uložená na CD-ROM, který nese název The Cochrane Library. V současné době je k dispozici již 2. vydání.
Báze se skládá ze čtyř částí:

1) The Cochrane Database of Systematic Reviews (CDSR) - pravidel ně aktualizovaný elektronický časopis systematických přehledů o výsledcích léčebné péče. Již vypracované přehledy se revidu- jí, jakmile se objeví nové poznatky k dané problematice (v kladném i záporném smyslu). Obsahuje dva soubory:
Complete reviews - jsou pravidelně aktualizovány jednotlivými pracovními skupinami.
Protocols - informace o přehledech, na kterých se pracuje.

2) The Database of Abstracts of Reviews of Effectiveness (DARE) - je připravována Centrem pro přehledy a jejich rozšiřování britské Národní zdravotní služby (NHS) při Univerzitě v Yorku. Sekundární informační zdroj, který napomáhá orientaci v již publikovaných přehledech, obsahuje čtyři typy záznamů:
Structured abstracts - hodnotící a sumarizující abstrakta dříve publikovaných systematických přehledů, o nichž se soudí, že mají dobrou kvalitu.
ACP Journal Club abstracts of reviews - abstrakta přehledů, která vypracovali členové American College of Physicians Journal Club do r. 1995.
INAHTA records - citace zpráv vypracovaných členy International Network of Agencies for Health Technology Assessment (INAHTA), četné záznamy zahrnují strukturovaný abstrakt.
Source records - citace ostatních publikovaných systematických přehledů. Tyto záznamy neprošly kvalitativním hodnocením britského Centra pro přehledy.

3) The Cochrane Controlled Trials Register (CCTR) - registrující databáze všech zjištěných klinických studií, která tvoří nutný předpoklad pro vznik systematických přehledů. Vznikla na základě jak manuálních rešerší (vč. časopisů neanglicky hovořících teritorií), tak prohledáváním elektronických databází. Pro co nejúplnější zachycení všech publikovaných zpráv se v rámci této aktivity rozvinula spolupráce s Národní lékařskou knihovnou v Bethesdě, která přizpůsobila indexaci této potřebě.

4) The Cochrane Review Methodology Database - klasifikovaná bibliografie knih, jednotlivých čísel časopisů a článků o metodologických aspektech tvorby systematických přehledů. Tato bibliografie není vyčerpávající, ale průběžně ji doplňují členové pracovních skupin.

The Cochrane Library je k dispozici v rešeršním oddělení Národní lékařské knihovny, kde vám na požádání vypracují rešerši. Zájemce o problematiku Cochrane Collaboration odkazujeme na zdroje informací přístupné na Internetu na adrese:
http://hiru.mcmaster.ca/COCHRANE/

             V r. 1992 byla NLK pověřena funkcí Dokumentačního střediska SZO pro Českou republiku. V této funkci plní řadu úkolů, především získávání, uchovávání a zpřístupňování literatury SZO včetně nepublikovaných dokumentů. V letošním roce došlo k rozšíření nabídky informací z Evropské regionální ústředny SZO o řadu elektronických produktů, jež by se mohly uplatnit i v naší praxi, zejména v knihovnách spojených s Internetem.
V dubnu otevřela ústředna na WWW svou domovskou stránku pro veřejnost (adresa je http://www.who.dk). Na serveru je k dispozici 7 sekcí, z nichž největší význam pro nás mají následující:
Sekce European policy for health for all poskytuje plné texty všech 38 programů a dále hlavních závěrů velkých konferencí SZO. Sekce Technical programmes, která je ještě ve výstavbě, má přinášet informace o nejlepších programech, už nyní zde lze nalézt mnohé o projektu Zdravá města. V sekci Country information je např. přehled o členských zemích, shrnutí výsledků monitorování zdravotnické situace v Evropě a databáze Zdraví pro všechny. Volně vyhledávat lze i v další sekci Books and documents, kde je mj. uložena databáze WHOLIS, tj. katalog publikovaných i nepublikovaných dokumentů vydaných Evropskou regionální ústřednou SZO, tedy z našeho hlediska potenciálně nejzajímavější informační zdroj.
V květnu dále NLK získala od Evropské regionální ústředny aktualizovanou bázi Health for All Statistical Database (HFA/PC) na disketách, a to ve verzích pro Windows a pro MS DOS. Obsahuje přes 200 statistických ukazatelů vztahujících se k demografii, mortalitě, výskytu přenosných onemocnění, dostupnosti zdravotnických služeb, ekonomickým a dalším otázkám zdravotní péče ve všech evropských zemích. Data zahrnují různá období do r. l995, v některých případech už od r. 1970. Srovnávání údajů z vytvářených grafů nebo tabulek je velmi přehledné. Také instalace disket je snadná, navíc si lze HFA/PC uložit přes Internet. Obě verze, jež má rešeršní oddělení NLK k dispozici, můžeme zájemcům zkopírovat na diskety.

       Konzultační hodiny MZ ČR pro odbornou knihovnickou veřejnost
Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2, Palackého nám. 4
PhDr. Hana Pessrová, CSc.
4. poschodí, č. dv. 449
tel. (02) 249 773

Úterý 8.00 - 9.00 hod.
Středa 16.00 - 17.00 hod.

               V pořadí již pátá konference Evropské asociace pro zdravotnické informace a lékařské knihovny (EAHIL) se uskutečnila v kongresovém komplexu starobylé univerzity v portugalské Coimbře. O jejím rozsahu svědčí účast kolem 450 delegátů z 29 zemí (a 5 kontinentů), kteří měli možnost vyslechnout rekordní počet 88 odborných přednášek, v expozici posterů bylo umístěno 38 příspěvků (z toho po jednom z Národní lékařské knihovny a z Ústavu vědeckých informací l. lékařské fakulty v Praze), na výstavě demonstrovalo informační produkty a technologie 11 významných světových firem a nakladatelství. Jednání předcházely tradiční doškolovací kursy, zaměřené především na problematiku Internetu.
Témata těchto konferencí se zaměřují na klíčové problémy lékařského knihovnictví. Tentokráte bylo zvoleno heslo: Health Information Management: What Strategies? Šíře zaměření příspěvků však byla jako obvykle značná. Jednání probíhala s výjimkou úvodního a závěrečného plenárního zasedání v paralelních 3-4 tematických sekcích.
Většina příspěvků odrážela proces vznikající globální informační společnosti v oblasti lékařských knihoven. Internet a elektronické publikování přinášejí již velmi významné změny do aktivit informačních pracovišť řady evropských zemí a kladou zvýšené nároky na poskytovatele i uživatele informací. Pozoruhodných výsledků se dosahuje při komplexním zpracovávání požadavků elektronickou cestou od zadání tématu po dodávku požadovaných dokumentů: všeobecně známému systému ADONIS konkuruje nyní americký ARIEL, testovaný v Nizozemsku a Belgii, projekt Evropské unie AIDA, testovaný v Itálii, či služba akademického konsorcia Porýní - Vestfálska JASON. Odborná a finanční náročnost vyplývající ze zavádění nové informační technologie při obecně deklarovaném nedostatku finančních prostředků vede k projektům národní i mezinárodní spolupráce - sdílená katalogizace, souborné katalogy, projekty Evropského společenství (Cochrane Collaboration, projekt zaměřený na standardizaci léčebných postupů).
Lékařské knihovnictví reflektuje nově také řadu problémů specifických pro zdravotnictví. Z nich lze uvést již zmíněné téma terapeutických standardů (evidence-based medicine), informované poskytování zdravotní péče (knowledge-based health service), na něž navazuje problémově orientovaná výuka studentů medicíny (problem-based learning), či informační služba laické veřejnosti (health-consumer information), s úspěchem provozovaná několik let v Británii.
Existuje názor, ať oprávněný, či nikoli, že v rozvoji informačních služeb pro odbornou veřejnost zaujímá vůdčí roli právě lékařské knihovnictví. Historicky je to dáno od 70. let tvůrčí aktivitou, kterou vyvíjí National Library of Medicine v USA a v tomto směru stimuluje celou sféru lékařských knihoven. K tomu přistupuje skutečnost, že zdravotnictví všude na světě představuje ohromný informační trh, a to je zase výzvou pro komerční producenty databází, informačních technologií apod. Z tohoto hlediska je možno říci, že konference v Coimbře potvrdila úsilí evropského lékařského knihovnictví pokračovat v uvedeném trendu.
V rámci konference se uskutečnilo valné shromáždění a zasedání výboru a rady EAHIL. Proběhly volby do řídicích orgánů, poprvé také volba národního delegáta za ČR. Naše lékařské knihovnictví bude po čtyřleté období zastupovat Mgr. J. Potomková, vedoucí ústřední knihovny Lékařské fakulty v Olomouci. Do vrcholného pětičlenného výboru pak byl zvolen PhDr. Otakar Pinkas, ředitel Národní lékařské knihovny. Ten byl zároveň slavnostně (spolu s Lois Ann Colaianni z National Library of Medicine, USA) vyhlášen knihovníkem roku. To je nesporně cenným projevem mezinárodního uznání jeho odborných kvalit i prestiže českého lékařského knihovnictví.
Konference v pro nás až příliš vzdáleném cípu Evropy se zúčastnilo šest našich kolegyň a kolegů. Věříme, že v roce 1998 budou již příznivější podmínky pro účast více zájemců na 6. konferenci v podstatně bližším Utrechtu, stejně jako na workshopu EAHIL pod názvem "Information Management Policies in the New Electronic Age" ve zcela blízké Budapešti 8. -9. října l997.

          Národní lékařská knihovna spolu s Informačním a kongresovým centrem Nemocnice Na Homolce v Praze srdečně zvou všechny zainteresované knihovníky na pracovní poradu vedoucích pracovníků lékařských knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví.
Porada se bude konat ve středu 20. listopadu 1996 od 10,00 hod. v kongresovém sále Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, 151 19 Praha 5. Pro účastníky bude zajištěno občerstvení.
Na poradě vystoupí zástupci MZ ČR, knihovnických regionů a NLK. Mimo jiného bude projednávána problematika akreditace knihoven a financování jejich činností v roce 1997, budování souborného katalogu lékařské literatury, spolupráce lékařských knihoven v rámci vytvářených knihovnických regionů aj. V hlavním programu porady představí též někteří zástupci distribučních firem činnost svých pracovišť.
Na poradě se rovněž budou prezentovat zástupci nakladatelských, distribučních a softwarových firem. Bohatá nabídka jejich produktů bude všem přítomným k dispozici v předsálí kongresového sálu. Z pozvaných firem svou účast příslíbily Albertina icome Praha s.r.o., Kp-sys Pardubice, Mega Books International Praha, Praha Publishing s.r.o., Langer and Springer, Cosmotron Systems Ltd. Hodonín, Bohemian Ventures s.r.o. Praha a Nakladatelství Slovart Praha. JM

Zajímají Vás problémy komunikace mezi knihovnami?
Pak právě Vám jsou určeny odborné semináře:

Možnosti sdílení dat v sítích a Rapid Library

Seminář bude věnován problematice souborných katalogů na WWW serverech, komunikačnímu formátu Unimarc a spolupráci v této oblasti s Národní lékařskou knihovnou. Na seminář zveme nejen uživatele Rapidu, užitečný bude všem. Součástí programu bude demonstrace zavedených modulů RL v IPVZ. Seminář se bude konat 2.12.1996 od 8,00 - 12,00 hod. v IPVZ, Budějovická 15, 140 00 Praha 4. Účastnický poplatek činí 200,- Kč.

Internet jako komunikační prostředek

Seminář bude zaměřen na problematiku užívání a vstupu do sítí Internet, technickou podporu Internetu, připojení, druhy služeb. Možnosti praktického cvičení s ukázkami. Seminář se bude konat 2.12.1996 od 13,00 - 18,00 hod. v IPVZ, Budějovická 15, 140 00 Praha 4. Účastnický poplatek činí 500,- Kč.

Kontakt:
PhDr. Eva Lesenková, informační oddělení IPVZ
Budějovická 15, 140 00 Praha 4
tel. 610 92 460-5 E-mail: ipvzovi@anet.ms.cz