Jak se mohli pražští uživatelé již přesvědčit, naše výpůjční služby knih v nově získaných prostorách v Sokolské 54 od počátku února dobře a v plném rozsahu fungují. Potvrdil se ovšem předpoklad, že rozdělení výpůjčních služeb do dvou budov přinese značné problémy našim pracovníkům a určitý diskomfort i uživatelům.
Neblahou odpovědí na stavební záměry NLK, podpořené stanoviskem nezávislé komise lékařských knihovníků, je nedávné záporné sdělení MZ ČR k žádosti o přidělení investičních prostředků na rekonstrukci stoletého, původně činžovního domu. Tato skutečnost, zvýrazňovaná vysokým nájemným vyžadovaným od majitele Lékařského domu (Sokolská 31), kde je stále většina pracovníků NLK, vede k nutným úvahám o nových variantách řešení prostorové situace.
Budova v Sokolské 54 nebude rekonstruována a vybuduje se v ní lokální síť. V návaznosti na uvolňování dosud zde pronajatých prostor se sem postupně přemístí většina pracovníků. V Lékařském domě se předpokládá především zachování čítárny, výpůjčního protokolu časopisů a skladu časopisů. Komunikaci mezi oběma budovami by mělo umožnit bezdrátové spojení. Záleží na naší finanční situaci, zda bude možno uskutečnit v Sokolské 54 stavební akci alespoň menšího rozsahu, jež by umožnila rozšíření nebytových prostor.
S cílem maximální úspory nájemného dochází k 27.3. k přemístění publikačního oddělení do 2. p. Sokolské 54 (tel. 2491 4189). Zde je také již umístěna expedice publikací s objednávkami časopisů NLK (tel. 2491 4184). Prosíme, abyste si tyto změny vyznačili v nedávno vydaném přehledu odborných služeb NLK.

Jd




Den otevřených dveří 1997

Obdobně jako loni byl i letos na 5. března 1997 od 9.00 do 15.00 hodin zorganizován "Den otevřených dveří" v NLK. Vedle prostor v Lékařském domě v Sokolské 31 byl částečně zpřístupněn i nový objekt NLK v Sokolské 54.
Program byl opět zaměřen na ukázky provozu počítačové sítě NLK a byl prezentován na třech odborných pracovištích, odd. služeb čtenářům v Sokolské 31 i 54, odd. bibliografie a katalogizace a odd. rešeršní.
Během dne navštívilo NLK kolem 50 zájemců o uvedený program. Nejvíce návštěvníků bylo z knihovnických a informačních pracovišť z nemocnic. Zájem o počítačovou síť však projevilo i několik návštěvníků ze středních zdravotnických škol a zdravotnických ústavů. Převažovali uživatelé s praktickými zkušenostmi s počítači.
V odd. služeb čtenářům byli návštěvníci seznámeni s chodem oddělení, se systémem půjčování publikací, s katalogy a s dalšími službami, jako jsou MVS, RIOS, reprografické služby apod. Hlavním programem bylo vyhledávání v katalozích NLK a v dalších knihovnách ČR přes síť Internet.
V odd. bibliografie a katalogizace byl program zaměřen na používání tezauru MeSH při katalogizaci knihovního fondu, dále na zpracovává BMČ (Bibliographia medica čechoslovaca) a na možnosti vyhledávání v bázi BiblioMedica. Významným tematickým okruhem bylo zavádění systému ALEPH do tvorby dokumentace pro jmenný popis a rovněž ukázky katalogizace a vyhledávání v OPACu.
V odd. rešeršním byly předváděny ukázky přístupu do BMČ přes Internet, možnosti elektronické pošty, navigování WWW, přenos souborů pomocí FTP, Gopher aj.
Záměrem pořádání těchto akcí v NLK je nejen propagovat konkrétní informační služby knihovny mezi odbornou veřejností, ale i na základě praktických ukázek poskytovat pomoc kolegům z ostatních lékařských knihoven při jejich úmyslu zavádět výpočetní techniku do knihovnických agend na pracovištích.

JM

Z P R Á V Y

Jubileum Slovenské lékařské knihovny

PhDr. Otakar Pinkas
Národní lékařská knihovna, Praha

V roce 1996 oslavila Slovenská lékařská knihovna v Bratislavě 45. výročí. S touto knihovnou nás spojuje dlouholetá přátelská spolupráce, která se nyní vyvíjí v poněkud ztíženějších podmínkách, ale přesto pokračuje.
Postavení obou našich knihoven je podobné, podobné jsou starosti i radosti, takže věřím, že i v budoucnosti se naše vzájemné vztahy budou úspěšně rozvíjet.
Na konferenci ve Varšavě v r. 1996 jsem měl možnost se seznámit s historií a současným stavem SLK v názorné a ucelené podobě, a přičtu-li k tomu svou osobní zkušenost, mohu s potěšením konstatovat, že SLK se stává moderní a dynamickou knihovnou evropského formátu. Přeji všem pracovníkům v SLK hodně úspěchů, štěstí a spokojenosti i v budoucnosti.

Ke koncepci sítě VISZ

Ing. Rostislav Kudláček, CSc.
SVI, Státní zdravotní ústav Praha

Náplň informatiky: definovat, sbírat, organizovat, ukládat, analyzovat a prezentovat data (Norrby Er.)
...že skutečným měřítkem úrovně informační společnosti není ani počet telefonních stanic a osobních počítačů, ani délka optických kabelů, ale teprve rozsah, obsah, kvalita, užitečnost a zejména dostupnost informačních služeb, které IT proudí, pro občany této společnosti (Camanzi z fy Olivetti).


Sféry zájmů Sekce farmaceutických informací Mezinárodní farmaceutické federace:
- informační potřeby lékárníků, lékařů a jiných poskytovatelů zdravotní péče;
- informační potřeby pacientů a spotřebitelů;
- informační potřeby týkající se péče o pacienty, zásad farmaceutické péče a veřejného zdraví;
- hodnocení informací a rozvoj metodologie i programy rozvoje informatiky;
- šíření informací mezi poskytovateli zdravotní péče, spotřebiteli, pacienty a veřejností;
- informační centra o jedech a lécích, zahrnující jejich vytvoření a organizaci, zajištění zdrojů, standardní procedura, poskytování servisu, vyhodnocování a kontrola kvality;
- vyučovací programy v lékové informatice;
- vyhodnocení literatury;
- časopisy, kompendia a jiné tištěné publikace;
- elektronické databáze s farmaceutickými informacemi a informacemi o drogách;
- nové technologie v rozvoji a šíření informací o lécích a drogách;
- informační programy pro rozvojové země;
- propagace a reklama o lécích;
- jak jsou léky a drogy prezentovány a jak je o nich referováno v masmédiích;
- charakteristika a zkušenosti v užívání léků;
- přehledy o užívání léků, vyhodnocování využití léků;
- programy zabývající se nepříznivými účinky léků, závadami produktů, chybami v léčení, sbíráním dat;
- etické zásady v reklamě a propagaci léků;
- informace vztahující se k návrhu klinických zkoušek - protokoly o studii zahrnující informaci o souhlasu;
- informace týkající se regulační a národní lékové politiky;
- rozvoj lékopisných informací;
- výsledková a nákladová efektivnost;
- informace vztahující se k nesprávnému použití látek.
Těmito poměrně rozsáhlými citáty lze vymezit úkoly, pozici informační služby ve farmacii - analogicky bychom mohli učinit totéž i v jiných oblastech zdravotnické informatiky, té části zabývající se vědeckými informace faktografické a bibliografické povahy. Domnívám se, že bude vhodné postupně porovnávat jejich obsah s předloženou koncepcí veřejných informačních služeb ve zdravotnictví ČR (prosinec 1992, červenec 1995), a to především z hlediska uživatele i probíhajících transformací v naší společnosti. Tuto koncepci i podle analýzy požadavků a představ v ostatních odvětvích zdravotnických informací bude žádoucí neustále posuzovat a upřesňovat.
V oblasti výrobce, distributora, poskytovatele léčebné péče, pacienta a spotřebitele můžeme v naší republice pozorovat např. následující výrazné změny a transformace:
- narůst počtu léků o celý řád;
- narůst počtu distributorů z jednotek na stovky;
- harmonizace předpisů a postupů s EU i ostatními státy;
- kvantitativní i kvalitativní rozvoj znalostí ve farmacii i medicíně;
- rozvoj turistiky, kriminality, šíření drog;
Jednotlivá stadia lékového procesu jsou především řízena předpisy týkajícími se správné výrobní praxe (GMP), správné laboratorní praxe (GLP), správné klinické praxe (GCP), správné farmaceutické praxe (GPP), správné praxe ve farmakovigilance. Z podrobnějšího popisu správných praxí vyplývá, že jejich dodržování též výrazně zvyšuje požadavky na zabezpečení potřebných informací.



V oblasti informatiky jsme účastníky exponenciálního rozvoje jak kvalitativního, tak kvantitativního. Informační služby se v mezinárodním měřítku unifikují výrazně i v kvalitě služeb a metod jejich určování - vytváří se např. model aplikace normy ISO 9000 v knihovnických a informačních službách. Jako typické funkce jsou např. vyjmenovány (i' 96, č. 3, str. 80):
- referenční služby,
- výpůjčky knih a jiných materiálů z vlastních fondů;
- dodávání dokumentů;
- SDI;
- zpřístupnění periodik;
- vyhledávání v externích databázích;
- vytváření a zpřístupnění interních (vlastních) databází;
- poradenství, vedení uživatelů a instruktáže při vyhledávání informací nebo jejich zpracování;
- placené služby za zpracování informací;
- profilace a souběžné doplňování fondů;
- uchování fondů včetně archivace;
- speciální služby.
(Zřejmě je prospěšné udělat si tuto kompilaci, aniž se musí něco nového vymýšlet, protože slouží k nastolení mnoha otázek i nutí podle možností si na ně odpovědět.)



Zkušenost ukazuje, že zajistit všechny nastíněné služby a úkoly jedním pracovištěm prakticky nepřichází v úvahu. Je tedy třeba počítat se spoluprací, se zapojením více informačních pracovníků i jejich pracovišť. Bude tedy vhodné postupně vytvářet obraz - vizi:
- jaké informační služby bychom měli tvořit,
- které informace chceme poskytovat zdravotnickým profesionálům v ČR,
- jakou výchovu uživatelů v informatice pro naše obory bychom měli zajistit, aby se vyřešil problém porozumění, resp. nedorozumění při transformaci uživatelského požadavku na formulaci dotazu,
- nakolik je třeba brát ohled na profesionální zázemí SVI (dané jeho organizačním zařazením),
- jak připravovat profesionální pracovníky pro udržení a rozvoj informačních služeb.
Je nesporné, že se neobejdeme bez výrazné účasti státu na tvorbě a udržování informační společnosti - tedy ideového i materiálního vyjádření a reálné podpory Ministerstva zdravotnictví. Znamená to i to, že je stále třeba pracovat na koncepci, upřesňovat ji a doplňovat konkrétními a závaznými kroky. Tím se stane činnost pracovní skupiny, kterou vymezuje a pro niž vytváří podmínky ministerstvo pro všechny pracovníky sítě VISZ hmatatelnější a více radosti přinášející. Bude nám jasnější smysl akreditace, s větším zájmem budeme vyplňovat žádost o dotaci MZ, budeme méně kritičtí k odpovědným pracovníkům ministerstva, nebudeme si myslet, že pracovní skupina supluje některé jejich povinosti. Můžeme se totiž domnívat, že již musíme přejít ze stadia záchrany informačních služeb a knihoven do stadia jejich rozvoje i zdokonalování (i když jen toho, co se zachránilo).

Připravenost uživatelů informačních služeb

Ing. Rostislav Kudláček, CSc.
SVI, Státní zdravotní ústav Praha

Úspěchy výpočetní techniky i informační technologie jsou velmi užitečným nástrojem odborných a vědeckých pracovníků i ve zdravotnictví, a to i pro zajišťování jejich potřeb v oblasti vědeckých informací. Zkušenosti informatiků však ukazují, že racionální a relevantní využití jejich služeb si vyžaduje potřebnou přípravu, znalosti jak obsahu, tak formy poskytovaného výstupu. Jinými slovy - uživatel se musí s informatikem domluvit.
Je vhodné doporučit, aby uživatel služeb v oblasti vědeckých informací byl seznámen s následujícími dvěma cykly a s nimi souvisejícími obsahy a významy pojmů:
a) zadání tématu - studium literatury - vědeckovýzkumná práce - zpracování výsledků - jejich publikace (work, finish, publish) ;
b) akvizice primárního (sekundárního) dokumentu - bibliografické zpracování - ohlášení.
Uživatel by se tak měl seznámit alespoň orientačně v základech s pojmy: primární, sekundární ( terciární) dokument, typy dokumentů - článek, review, monografie, patent, report, šedá literatura apod., plný text, úprava písemností, skrytá bibliografie, záznam, bibliografické údaje, abstraktum, klíčová slova, tezaurus, struktura databáze, rozlišení na databáze bibliografické a faktografické, druhy katalogů; strategie vyhledávání, klíčová slova, truncation, hypertext, booleovská algebra atd.
Po tomto obecném základě může následovat seznámení s jednotlivými databázemi, jejich odlišností, taktikou vyhledávání informací nebo prováděním rešerše, doporučením vhodné kombinace databází apod.
Toto seznamování je výhodné u studentů provádět ve dvou, resp. třech stupních: při prvním kontaktu s knihovnou (údaje o knize a katalozích) - zde se spoléhat na to, že studenti jsou s touto problematikou seznámeni na střední škole, je dosti nepravděpodobné. Druhý stupeň pak předchází zapojení do rešeršní práce nebo vědeckovýzkumné práce ve vyšším ročníku. Třetí stupeň může proběhnout před zahájením diplomové práce. Pro absolventy fakult je vhodné toto seznámení upravit. Ze zkušenosti mohu uvést, že tento pedagogický proces, nepříliš dlouhý, najde pole nezorané ve všech věkových stupních lékařů a farmaceutů jednak proto, že nemuseli tímto seznámením projít během studia, jednak proto, že v této oblasti jsou stále novinky a poskytované služby se stále kvantitativně i kvalitativně mění.
Až po tomto seznámení mohou odborní a vědečtí pracovníci očekávat úspěšnou spolupráci s informačními středisky a být dobře uspokojeni ve svých informačních potřebách.
Domnívám se, že informační pracovníci mají právo požadovat tyto základní znalosti uživatele, že nejde z jejich strany o žádné přehnané požadavky.
Ještě na jednu otázku je třeba odpovědět - kdo by měl zajišťovat tento pedagogický proces. Na fakultách je to jednoznačně záležitost tvorby studijního programu, u absolventů se domnívám, že je nejvhodnější vypracovat tento postup na IPVZ. V této instituci jsou předpoklady pro zajištění pedagogického kursu v požadovaném rozsahu a především zkušenosti s organizováním (např. stykem s jednotlivými společnostmi ČLS JEP).

Souborný katalog zahraničních lékařských monografií v ČR vydaných v letech 1994-1996

Národní lékařská knihovna v prosinci 1996 bezplatně distribuovala diskety se záznamy souborného katalogu zahraničních monografií dostupných v ČR. Do rozdělovníku pro tuto akci bylo vybráno dvacet institucí, o nichž NLK předpokládá, že jako určitá regionální centra budou ve své oblasti schopna zajistit kompetentní využívání předaných záznamů. Distribuované diskety obsahovaly čtyři soubory uložené dle ISO 2709, přičemž datová struktura odpovídala Výměnnému formátu stanovenému Národní knihovnou ČR. Celkový počet takto předaných záznamů ve čtyřech zmiňovaných souborech dosahoval téměř 5000.
Mezi vybranými institucemi pro distribuci byli uživatelé automatizovaných knihovnicko-informačních systémů, a to jak systému CDS/ISIS (pod tímto systémem je zatím báze souborného katalogu vedena i v NLK), tak systémů Rapid Library, KP-systém a TinLib.
Již v průběhu ledna 1997 byla NLK v kontaktu s některými institucemi, které předaná data v současnosti již využívají. Jednalo se většinou o ty instituce, které používají CDS/ISIS. Dle informací NLK import předaných záznamů do bází vedených pod KP-systémem a Rapid Library (za aplikace konverzního programu i do TinLib) by měl být zcela bez problémů, avšak NLK zatím bohužel nedostala od žádné instituce, která využívá tyto systémy, potřebné informace. NLK uvítá jakoukoli odezvu v tomto směru.

jv