Autorkou následujícího příspěvku je naše krajanka doc. Jitka Hurychová z Northern Illinois University, DeKalb, USA. Téma elektronických nástěnek (electronic bulletin boards), jednoho z nejvýznamnějších novodobých nástrojů komunikace vědeckých poznatků, slibně se uplatňujícího i na některých našich pracovištích, bude jistě zajímat všechny uživatele Internetu. Děkujeme autorce za její příspěvek i za informace o její vlastní odborné činnosti.

Redakce




Úvodem
Jsem vedoucí oddělení vědy a techniky (Science and Engineering) v Northern Illinois University Library a mojí užší specializace jsou lékařské vědy. Univerzita se nachází v severní části státu Illinois (asi 100 km na západ od Chicaga) v menším městě zvaném DeKalb a má kolem 22 000 studentů. Je to dosti typická americká státní univerzita, která zahrnuje vědy humanitní, sociální i exaktní. Kromě toho také techniku, ekonomii, práva, pedagogiku a jisté praktické obory, jako např. zdravotnictví, laboratorní techniku a jiné.
Jsem českého původu, a proto mě zajímá vývoj knihovnictví v zemích střední a východní Evropy, zejména v letech devadesátých. Vloni na jaře jsem strávila dva měsíce svého studijního volna (americký sabbatical) v České republice (hlavně v Brně), kde jsem navštívila mnohé knihovny, studovala českou knihovnickou literaturu a přednášela o amerických vysokoškolských knihovnách. V posledních několika letech jsem se zúčastnila svými příspěvky několika mezinárodních konferencí (v USA, Rusku, Číně a na Ukrajině).
Jitka Hurychová

Úvod
Nedávno se objevilo v amerických lékařských časopisech několik článků o využití Internetu na poli medicíny a lékařských věd. Je zajímavé pozorovat, že nejenom knihovníci a informační specialisté, ale dokonce sami lékaři se stávají zastánci využívání elektronických zdrojů v medicíně a zdravotnictví.
Lékaři Goldwein a Benjamin píší ve svém článku v předním americkém časopisu Annals of Internal Medicine: "Elektronické zdroje informací budou pravděpodobně znamenat revoluční přeměnu v lékařské vědě a mohou dokonce vést k transformaci celého zdravotnictví". Jiní lékaři zaznamenali, že počítače se staly nezbytnými prostředky rychlého šíření informací pro lékaře v klinické praxi, tak pro vědecké pracovníky.
Za posledních deset let byly lékařské vědy svědky rychlého rozvoje elektronických sítí a elektronických nástěnek, které se stávají důležitými prostředky komunikace ve výzkumu, vysokoškolské výuce a klinické praxi. Čím více vzrůstá počet elektronických zdrojů v síti Internet, tím více se přístup do sítě stává nezbytností nejen pro vysokoškolské instituce, vědecká centra a státní organizace, ale také pro mnohé nemocnice. Přístup k informacím je kritickým faktorem ve zdokonalení péče o pacienty. Americký lékař Galvin to vyjadřuje jasně ve svém článku o tzv. virtuální nemocnici: "Informace v medicíně jsou cenné jen tehdy, když jsou dnešní a snadno dostupné".
Internet bývá definován mnoha různými způsoby: jako systém systémů, informační superdálnice, ale také jako globální médium komunikace vytvořené miliony účastníků, které přesahuje hranice národů, států a světadílů. Je to také společenské médium umožňující vývoj nových způsobů komunikace. Internet není využíván pouze k přístupu do mnoha vzdálených databází a archivů, ale také ke komunikaci mezi kolegy po celém světě pomocí tzv. elektronické pošty.

Elektronické nástěnky
Elektronické nástěnky jsou jakousi variantou pošty (E-mail), anglicky se jim říká "listservis" neboli "electronic bulletin boards". Jsou organizovány na základě profesních zájmů a umožňují, aby zprávy či reakce na jakýkoliv předmět diskuse byly poslány všem účastníkům nástěnky. Účastníci se mohou angažovat v diskusích aktivně nebo pouze pasivně, čtením příspěvků jiných. Většina těchto nástěnek je udržována automaticky, zvláštním serverovým programem. Umožňují komunikaci skupinám sdružujícím se na základě stejných zájmů. Zprávy určené jisté skupině jsou poslány elektronickou poštou všem členům, kteří se zapsali do příslušné elektronické poštovní schránky. V síti Internet existují tisíce takových nástěnek. K tomu, aby mohl být člověk účastníkem takových elektronických diskusí, je třeba znát jen několik jednoduchých protokolů, které je možné najít téměř v každé učebnici Internetu.

Nástěnky pro lékařské a zdravotnické vědy
Elektronické nástěnky, které jsou věnovány lékařským a zdravotnickým vědám, umožňují výměnu všeobecných i vysoce specializovaných informací. Nástěnek, které zahrnují pravděpodobně každou lékařskou specializaci a subspecializaci, jsou v síti Internet stovky. Účast v těchto nástěnkách a diskusích pomáhá specialistům udržet se na výši ve svém oboru, dovídat se o nových tématech, nápadech a objevech, dostávat odpovědi na své dotazy a pomáhat jiným svými odpověďmi na dotazy kolegů. Někdy ovšem bývá i tento systém pošty zneužit, např. posíláním tzv. řetězových dopisů, reklamních oznámení a jiné nežádoucí pošty. S volným přístupem k lékařským informacím na Internetu jsou ovšem i jiné problémy. Vzhledem k tomu, že jsou tyto elektronické nástěnky přístupné široké veřejnosti, a tedy nic nestojí v cestě rozšiřování potenciálně škodlivých lékařských informací, je nutné, více než v kterémkoliv jiném oboru, zdůrazňovat význam vědecké metody, odborné kritiky a publikačního procesu.

Fórum pro knihovníky v oboru lékařských věd
Pro objasnění, jak se elektronicky dorozumívají knihovníci ve zdravotnictví a medicíně a jak využívají těchto nástěnek ve své každodenní práci, byly analyzovány zkušenosti s reprezentativní nástěnkou určenou knihovníkům v tomto oboru - Medlib-1.
Diskuse v této nástěnce zahrnují praktické i teoretické problémy týkající se jak technických služeb, tak i služeb pro veřejnost. Nástěnku je možné využívat k výměně nápadů, názorů a oznámení, které zajímají knihovníky v lékařských vědách.
Členům organizace Health Science Librarians of Illinois byl rozeslán jednoduchý dotazník o využití elektronických nástěnek.
Navráceno bylo 63 % ze 126 rozeslaných dotazníků. Největší skupinu představovali knihovníci z nemocničních knihoven (57 %), 4 z nich byli z univerzitních nemocnic, 21 % bylo knihovníků z vysokoškolských institucí - univerzit, lékařských fakult a škol pro zdravotnický personál, 17 % bylo knihovníků z různých státních organizací a soukromých firem a jenom 2 byli z veřejných knihoven. Z těch, kteří odpověděli na dotazník, mělo přístup k Internetu 75 % (z toho asi 25 % jak v zaměstnání, tak i doma na svých počítačích) a 25 % zatím přístup k Internetu nemělo, a to hlavně z důvodů finančních.
Jak se dalo předvídat, knihovníci využívají Internet ke komunikaci prostřednictvím elektronické pošty, k vyhledávání v databázích, k přístupu do katalogu jiných knihoven a k převádění elektronických souborů. Asi 54 % knihovníků se účastnilo různých elektronických nástěnek a diskusních skupin, z toho asi polovina byla zapsána na nástěnku zvanou Medlib-1, která se stala klíčovým diskusním fórem pro knihovníky v lékařských vědách.
Předmětem zájmu bylo také dalších 24 různých nástěnek vztahujících se ke zdravotnictví a medicíně. Ty se zabývaly různými oblastmi zdravotnických profesí i zdravotnického knihovnictví. Zastoupeny byly obory: farmacie, stomatologie, dětské lékařství, péče o pacienty, oční lékařství, kvalita zdravotní péče, věda o životním prostředí, ošetřovatelství, management ve zdravotnictví, ale také lékařské knihovnictví, zprávy profesních organizací atd. Vedle těchto lékařsky zaměřených nástěnek byli mnozí knihovníci zapsáni na různé nástěnky týkající se všeobecných profesních problémů a oznámení, jako např. zprávy různých knihovnických organizací, zprávy státních a federálních organizací, zprávy nakladatelství, informace z různých vědeckých oborů, problémy referenčních služeb apod.
Knihovníci byli dále požádáni, aby se vyjádřili k významu nástěnky Medlib-1 nebo jiné podobné profesní elektronické nástěnky pro svou práci. Místo všeobecného prohlášení o užitečnosti té které nástěnky měli popsat skutečnou situaci, ve které jim nástěnka pomohla v každodenní práci. Ráda bych uvedla několik nejzajímavějších případů:

ˇ Knihovník byl schopen vyměnit duplikáty časopisů, protože informaci uveřejnil na nástěnce.
ˇ Technický problém - nastavení počítačové tiskárny - byl vyřešen pomocí nástěnky.
ˇ Knihovník získal informaci o novém časopisu z diskuse na nástěnce.
ˇ Knihovníci dostali odpovědi na otázky, které se týkají nových konceptů, nových léků a nových cest léčení (jsou to obvykle otázky lékařů přicházející knihovníkům v lékařských knihovnách).
ˇ Meziknihovní výpůjční služba funguje téměř okamžitě využitím nástěnky.
ˇ Knihovníkům je umožněno sledovat, co je nového v medicíně a zdravotnictví.
ˇ Informace o novém léku na srdeční chorobu měla přímý vliv na léčbu pacienta.
ˇ Knihovník našel pomocí nástěnky přesnou bibliografickou citaci článku.
ˇ Knihovna mohla doplnit svou sbírku o chybějící čísla časopisů pomocí duplikátů z jiné knihovny.
ˇ Dotazníky a ankety je možno posílat snadněji a rychleji pomocí elektronických nástěnek.
ˇ Bylo možno vyřešit různé problémy týkající se hardware a software.
ˇ Rozhodnutí o zavedení nového počítačového systému do knihovny bylo ovlivněno elektronickou diskusí.
ˇ Profesorka na katedře knihovnictví používá problémy řešené nástěnkou ve svých přednáškách o knihovnické praxi.
ˇ Nástěnka poskytla kolegovi z jiné země informaci o kvalifikaci vyžadované na pozici knihovníka v USA.
ˇ Zkušenosti kolegů pomáhají v rozhodování při budování fondů, zejména u drahé literatury.

Aby bylo možné zjistit, do jakých kategorií spadá užívání nástěnky, vzorek vstupu na nástěnce Medlib-1 byl zakódován a byla provedena obsahová analýza. Autorka zjistila, že velký podíl (asi 40 %) tvořily otázky a odpovědi tzv. referenčního typu. Tyto otázky byly buď od knihovníků samotných, nebo od jejich klientů (lékařů, někdy i pacientů). Velký počet vstupů byl věnován diskusním problémům (např. otázce autorských práv, počítačových virů, šíření pornografie přes Internet, lékařských informací pro širokou veřejnost atd.). Asi 10 % tvořily otázky administrativy nebo managementu knihoven (např. výběr odborných časopisů, spolupráce mezi knihovnami, užívání čárového kódu v časopisech, výběr kopírovacích strojů pro knihovny a výběr vhodných lékařských textů pro pacienty). Nástěnky byly dále používány k bibliografickému ověřování textů, meziknihovní výpůjční službě, výměně časopisů, oznámení volných knihovnických míst, oznámením o konferencích, žádostem o zaslání příspěvků na ně či k různým oznámením a k rozesílání dotazníků a anket.
Všichni tázaní knihovníci se shodli na tom, že rychlost je neuvěřitelnou předností tohoto způsobu komunikace. Výsledky výzkumu potvrdily tvrzení jiných autorů o významu elektronických nástěnek. V roce 1992 Ladner a Tilman rozeslali dotazník 113 knihovníkům v různých odborných knihovnách. Ptali se v něm na zkušenosti s využíváním Internetu a zjistili, že 61 % knihovníků využívalo přístup k elektronickým nástěnkám a diskusním skupinám. Šlo o následující kategorie: elektronické referenční služby a technická pomoc uživatelům, meziknihovní výpůjčky, výměny duplikátů časopisů, bibliografické upřesňování, oznámení nových personálních míst, komunikace profesních organizací, komisí a výborů.
Navíc bylo zjištěno, že i administrativní rozhodnutí o knihovních fondech či o všeobecném řízení knihoven bývají často založena na elektronických diskusích mezi kolegy. Kromě praktických otázek a odpovědí se objevují živé diskuse, např. o významu a nezbytnosti autorských práv, postavení a koncepci knihovnické profese, platech knihovníků a různých etických otázkách týkajících se profese. Občas je proud vážných otázek a diskusí přerušen anekdotou či vtipnou historkou o knihovnách, knihovnících či počítačích. Některé jsou skutečně vtipné, jiné přihlouplé, ale téměř vždy jsou osvěžujícím zastavením pro mnohdy přepracované knihovníky.

Závěr
Elektronické nástěnky jsou nesmírně užitečné pro práci knihovníků všeobecně, ale zvláště v prostředí lékařských a zdravotnických věd. Vytvářejí prostor pro diskusi o tématech, která zajímají specifickou skupinu odborníků, umožňují odpovědi na otázky pro všechny účastníky v reálném čase a dávají možnost rychlé, pohodlné, nepřerušované a levné komunikace mezi kolegy po celém světě. Umožní také levně získat pro knihovny chybějící čísla časopisů a články.
Většina lékařských knihoven (zvláště v nemocnicích) má málo početný personál a mnohdy je jen jeden knihovník zodpovědný za všechnu práci. Vzhledem k časové a finanční tísni nemají tito odborníci často možnost zúčastnit se konferencí a setkávat se osobně s kolegy ve svém oboru. Internet se svými nástěnkami a diskusními skupinami pomáhá tento problém překonat. Lékařské a zdravotnické nástěnky pomáhají často zodpovídat otázky jak lékařů, tak i pacientů. Vzhledem k tomu, že čas je rozhodujícím faktorem pro tyto skupiny uživatelů, tento způsob elektronické komunikace může značně přispět k zajišťování včasné lékařské péče a možná i k záchraně lidských životů.
Lze uzavřít, že elektronické nástěnky jsou důležité pro každodenní práci knihovníků hlavně proto, že neutralizují problémy související se vzdáleností a časem při vyhledávání potřebných pramenů informací. Z uvedených příkladů vyplývá, že odborníci mají možnost komunikovat jako nikdy předtím. A konečně - díky Internetu se vytvářejí nová společenství uživatelů informací.

Literatura:
Goldwein, J., Ivor, B.: Internet Based Medical Information: Time To Take Charge. Annals of Internal Medicine 123 (July 1995): 152-153.
Glowniak, J.V.: Medical Resources on the Internet. Annals of Internal Medicine 123 (July 1995): 123-131.
Glowniak, J.V., Bushway, M.K.: Computer Networks as a Medical Resource. JAMA 271 (June 22/29, 1994): 1934-1939.
McKinney, P., Bunton, G.: Exploring the Medical Applications of the Internet: A Guide for Beginning Users. The American Journal of the Medical Sciences 306 (September 1993): 141-144.
Millman, A., Lee,N.: ABC of Medical Computing: The Internet. British Medical Journal 311 (August 1995): 440-443.
Zellinger, J.: Exploring the Internet. M.D. Computing 12 (March/April 1995): 100-108.
Galvin, J.R. et al.: The Virtual Hospital. Spine 20 (1995): 1735-1738
Wiggins, R.: The Internet for Everyone: A Guide for Users and Providers. N.Y., McGraw-Hill, 1995.
Engst, A.C. et al.: Internet Starter Kit. Indianapolis, Hayden Books, 1994.
Hahn, H.: The Internet Complete Reference. N.Y., McGraw-Hill, 1994.
Hancock, L.: Key Guide to Electronic Resources. Medford, N.J., Learned Information, 1995.
Health Science Librarians of Illinois. Bylaws. 1993. Article 1, p. 1.
Ladner, S.J., Tillman, H.N.: How Special Librarians Really Use the Internet. Canadian Library Journal 49 (June 1992): 211-215.

Jitka Hurych
Associate Professor and Head, Science and Engineering Department
Founders Memorial Library
Northern Illinois University
DeKalb, IL 60115
Fax: (815) 753-2003
Tel: (815) 753-1947
E-mail: C60JXH1@WPO.CSO.NIU.EDU

Na kritickou situaci ve vydávání knihovnických a informatických periodik u nás upozorňuje zpráva v letošním prvním čísle časopisu Informace (Knihovna Akademie věd ČR). Koncem roku 1996 bylo ukončeno z personálních i ekonomických důvodů vydávání nejvýznamnějšího profesního časopisu INFOCUS. V rámci probíhající reorganizace Národního informačního střediska pak bylo po uveřejnění prvního čísla letošního ročníku zastaveno vydávání "i 97", časopisu pro informační pracovníky, spojeného s mnohaletou tradicí. Zbývá tak jediný celostátní knihovnický měsíčník Čtenář, sice velice čtivý, ale převážně zaměřený na problematiku veřejných knihoven.
Rádi bychom proto doporučili četbu dvou časopisů vysoké informatické hodnoty, sledujících sice tematiku víceméně specializovanou, nicméně velmi často týkající se problémů zajímajících i knihovníky a informační pracovníky ve zdravotnictví. Oba časopisy spojuje velmi dobrá úroveň příspěvků, jejichž autory jsou přední odborníci naší profese, kvalitní redakční práce a uspokojivá grafická úprava.
Prvním z nich je dvouměsíčník Národní knihovna. I když uveřejňované práce se takřka výhradně orientují na problematiku práce vydavatele, jsou pro nás zajímavé z hlediska toho, že Národní knihovna ČR je garantem celostátních knihovnických aktivit, jejichž součástí je i náš obor (CASLIN, meziknihovní výpůjční služby apod.). Pro každého, kdo chce novinky v oboru systematicky sledovat, je cenná rubrika novinek zahraniční knihovnické literatury. Úroveň této knihovnické revue zaručuje složení redakční rady, jejímž předsedou je dr. V. Balík, ředitel NK.
Druhým významným časopisem, zmíněným již na začátku této práce, jsou Informace. Vycházejí čtvrtletně, vydává je Knihovna Akademie věd ČR a odborným redaktorem je dr. J. Burgetová. Obsah je velmi pestrý a čtivý. Vedle aktualit z Akademie totiž časopis systematicky sleduje vše, co se pozoruhodného v oboru událo, co se chystá, přináší také zajímavé ohlasy na problematiku knihoven od osobností našeho politického a kulturního života.
jd

The Newsletter of European Health Libraries přinesl v čísle 37/1996 zprávu o výstavbě budovy pro Národní zdravotnickou knihovnu ve Finsku. Ta po 30 let je umístěna v nevhodných prostorách Ústřední univerzitní nemocnice v Helsinkách. Pracovní skupina odborníků vypracovala ideový i projekční záměr na výstavbu budovy, jenž byl v r. 1995 Ministerstvem výchovy přijat. Rozpočet činí 6 mil. dolarů. Nová budova se staví v sousedství Ústřední univerzitní nemocnice, celková plocha je 4300 m2. Vedle 7,5 km regálů, čítárny, studovny s počítači apod. zde bude i učebna a prostor pro výstavy. I tak bude nutno starší fondy soustředit v depozitáři ve městě Kuopio ve středním Finsku.
Projekt usiluje o to, aby všude bylo co nejvíce světla, velká okna, uvnitř skleněné přepážky. Pro uživatele bude jediný vchod, což umožní kontrolu návštěvníků. Referenční stůl hned u vchodu pak zajistí návštěvníkům snadnější orientaci po budově. Ta by měla být připravena pro knihovnu počátkem roku 1998. Výstavbu důstojné budovy pro finskou ústřední lékařskou knihovnu jejím pracovníkům určitě přejeme i přes smíšené pocity, jež v nás vyvolává srovnání nynější situace NLK a na druhé straně velkorysého řešení v zemi s polovičním potenciálem obyvatelstva i ekonomiky a s dlouhodobou hospodářskou recesí.
Finská republika je ústřední zemí letošního veletrhu Svět knihy ´97. Představí zde své kulturní dějiny a mimo jiné také architekturu finských knihoven a její zástupci vystoupí dne 9.5. na konference INFOMEDIA.
jd

Konzultační hodiny MZ ČR pro odbornou knihovnickou veřejnost:
Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2, Palackého nám. 4
PhDr. Hana Pessrová, CSc.
4. poschodí, č. dv. 449
tel. (02) 2497 2673
Úterý 8.00 - 9.00 hod.
Středa 16.00 - 17.00 hod.

Národní lékařská knihovna spolu s Informačním střediskem Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci srdečně zvou všechny své kolegyně a kolegy na pracovní poradu vedoucích pracovníků lékařských knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví.
Porada se bude konat ve středu 28.5.1997 od 9.00 hodin v Olomouci v areálu Fakultní nemocnice na adrese: Teoretické ústavy Lékařské fakulty UP, Hněvotínská 3. Místní doprava: tramvaj č. 1 nebo 4 směr Nová ulice, výstup Flora, dále cca 5 min. pěšky ul. Štítného přes světelnou křižovatku k hlavní bráně Fakultní nemocnice.
Pro účastníky ze vzdálenějších míst je možnost ubytování z 27. na 28.5. ve dvoulůžkových pokojích na koleji Univerzity Palackého. Ubytování je nutné písemně objednat na adrese: Mgr. Jarmila Potomková, IS Lékařské fakulty UP, Hněvotínská 3, 775 03 Olomouc. Při objednávce lze využít fax 541 3541, popř. e-mail: potomkov@risc.upol.cz.
Po ukončení hlavního programu porady cca ve 13.00 hod. bude účastníkům poskytnuto občerstvení. Poté zájemci o pěkné věci budou pozváni do prostor nově otevřené Ústřední knihovny UP Olomouc v historické budově bývalé Tereziánské zbrojnice.
Na programu porady jsou informace o poskytování státní dotace na veřejné informační služby ve zdravotnictví, přehled o akreditovaných knihovnách v r. 1997, zprávy o stavu sítě národních lékařských knihoven a o situaci v knihovnických regionech, otázky dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků aj. Poprvé bude na poradě Pracovní skupinou pro veřejné informační služby ve zdravotnictví vyhlášeno vyhodnocení nejlepších lékařských knihoven za uplynulý rok. Zástupcům vyhodnocených knihoven uhradí MZ ČR účast na podzimním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Na závěr hlavního programu vystoupí někteří zástupci distribučních firem, kterých bylo na poradu tradičně pozváno kolem dvaceti. Pořadatelé porady se těší na hojnou účast a věří, že pobyt v Olomouci bude pro všechny příjemný.

jm

Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy ´97 se bude konat ve dnech 8.-11.5.1997 v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze. Veletrhu se NLK účastní již tradičně v rámci Sdružení knihoven České republiky (SDRUK). Členské knihovny budou ve stánku SDRUK nabízet své informační materiály a počítá se také s předváděním digitalizace historických knižních fondů. Informace o našem CD-ROM BiblioMedica budou podávat ve svém stánku pracovníci firmy Albertina icome Praha.
Součástí veletrhu bude opět řada odborných akcí, z nichž určitě nejzajímavější bude konference informačních pracovníků a knihovníků INFOMEDIA ´97 ve dnech 8.-9.5. v Planetáriu. Zaměření příspěvků se bude vztahovat k trendům a technologiím, které charakterizují vývoj ve zpracovávání, zpřístupňování a využívání informačních zdrojů. Velký zájem vzbudí i Dny otevřených dveří v Národní knihovně ČR u příležitosti 220. výročí jejího otevření veřejnosti. Při této příležitosti bude umožněna prohlídka historických prostor Klementina. Akce proběhne ve dnech 9.-11.5., vždy od 10, 13 a 15 hodin.