Jarní celostátní porada vedoucích pracovníků lékařských knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví se konala 28.5.1997 v Olomouci v teoretických ústavech Lékařské fakulty Univerzity Palackého v areálu Fakultní nemocnice. Poradu zorganizovaly Národní lékařská knihovna Praha a Informační středisko LF UP a FN Olomouc. Pro zájemce ze vzdálenějších míst bylo zajištěno ubytování z 27.5. na 28.5. ve vysokoškolských kolejích Univerzity Palackého.



Porady se zúčastnilo cca 60 knihovníků a informačních pracovníků a 13 zástupců devíti distribučních firem. Z pronájmu prostor pro zúčastněné firmy bylo účastníkům poskytnuto občerstvení. Oběd všem účastníkům v podobě banketu v hotelu Flora hradila britská nakladatelská firma Harcourt Brace (český zástupce p. R. Janoušek).
Poradu řídil ředitel NLK dr. O. Pinkas. V úvodu vystoupila za hostitelskou organizaci se zdravicí a informací o činnosti knihovny dr. Lošťáková, ředitelka Ústřední knihovny UP Olomouc. Poté přednesl dr. Pinkas zprávu za nepřítomnou dr. Pessrovou o poskytování státní dotace na veřejné informační služby ve zdravotnictví.
Zlatým hřebem programu bylo vyhlášení nejlepších lékařských knihoven za rok 1996 zástupci Pracovní skupiny pro VISZ při MZ ČR. Vyhodnocenými knihovnami se staly knihovny Fakultní nemocnice České Budějovice a Ostrava-Poruba a informační střediska Ústavu hematologie a krevní tranfuze Praha a Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno. Jejich zástupcům bude ministerstvem hrazen pobyt na podzimním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Poté vystoupil metodik NLK mgr. J. Musil s referátem na téma akreditace knihoven a současného stavu technického a programového vybavení lékařských knihoven z hlediska poskytování státní dotace. O aktuálních problémech Národní lékařské knihovny promluvil její ředitel dr. Pinkas.
V bloku nazvaném Přehledové zprávy z knihovnických regionů přednesly své zprávy zástupkyně regionů Jižní Čechy (dr. Dvořáková), Východní Čechy (dr. Čečková), Jižní Morava (dr. Kovalčuková), Severní Morava (L. Stuchlá). V tomto bloku rovněž vystoupila se svou zdravicí a s informací o stavu lékařských knihoven na Slovensku dr. Marta Žilová, ředitelka Slovenské lékařské knihovny.
Závěrečný program byl věnován propagačnímu vystoupení zástupců přítomných nakladatelských a softwarových firem Cosmotron Systems Hodonín, Medcor Europe Praha, Minolta Brno, Atlas Consulting Praha, Kp-sys Pardubice, Suweco Praha a Harcourt Brace z Velké Británie.
Podle ohlasů a názorů účastníků splnila porada svůj účel.
jm

Síť lékařských knihoven v regionu Severní Moravy patří k největším v republice. Střediskem této sítě byla v loňském roce vybrána lékařská knihovna FNsP Ostrava, v její funkci jí vypomáhá knihovna LF a FN v Olomouci. Scházíme se většinou 2x ročně. Poslední schůzka byla 30. dubna letošního roku a právě zde jsem od kolegyň získala aktuální informace.
Při současné situaci ve zdravotnictví je síť velice nestabilní. Jen na okraj bych chtěla toto tvrzení demonstrovat na konkrétním příkladě ze včerejška, kdy mi volala kolegyně z lékařské knihovny z Krnova, že jí zkrátili úvazek z 1,0 na pouhých 8 pracovních hodin týdně, a to přes veškeré úsilí knihovní rady ponechat tuto činnost v plném rozsahu. Knihovnice je nucena zrušit veškeré cirkulace a nemá představu, jak bude pracovat dále, protože požadavky na informace jsou značné - tolik poznámka k této situaci. V našem regionu spolupracuje v současné době celkem 24 knihoven, z toho jsou jen 3 přímo řízeny resortem MZ, 1 pracoviště je integrované, u 16 jsou zřizovateli obecní úřady a 4 spadají do privátní sféry. Akreditační osvědčení pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví pro rok 1997 získalo celkem 18 knihoven. Ve srovnání s rokem 1996 je to o 2 knihovny více. Nově byly akreditovány lékařské knihovny v Novém Jičíně, Přerově a v Psychiatrické léčebně Opava. O akreditaci však nežádal Bohumín. Zde, jako i v dalších 6 knihovnách, které nemají pro letošní rok akreditaci, jsou důvody různé: zkrácení úvazku knihovnice na minimum a z toho vyplývající omezení služeb, prostorové podmínky, nezájem vedení o tuto činnost a samozřejmě finance, na kterých vlastně všechno stojí.
Financování knihoven, zejména mimoresortních, je v řadě případů neprůhledné. Knihovnice se většinou nedozví během celého roku rozpočet, nebo po něm musí pracně pátrat různými neoficiálními cestičkami. Investiční prostředky jsou poskytovány jen ve výjimečných případech a z toho vyplývá i stav výpočetní techniky v těchto knihovnách: počítačové vybavení má dosud pouze 9 mimoresortních knihoven a toto vybavení ještě v některých případech není majetkem knihovny, ale např. lékařské komory, kde mají knihovnice částečný úvazek. Počítač však využívají i ke své knihovnické práci. Pouze čtyři mají knihovnický software. Co se týká prostředků neinvestičních, jsou také velmi omezené.
V této oblasti se pro tyto knihovny jeví od letošního roku situace příznivější. Ministerstvo zdravotnictví začalo uvolňovat neinvestiční prostředky i pro mimoresortní knihovny. Pro rok 1997 poputují tyto finance, které byly přiděleny našemu regionu, do Opavy, Nového Jičína a Městské nemocnice v Ostravě - Fifejdách. Peníze musí být použity účelově na základě předloženého projektu. Doufejme, že přispějí ke zkvalitnění služeb knihoven a zároveň budou přínosem i pro celou síť. V příštích letech by se mělo dostat na další knihovny.
Kladně byl také hodnocen dar MZ ČR, v rámci kterého bylo pro akreditované knihovny zakoupeno 15 ks knihy Kompendium klinické medicíny, dále 7x databáze BiblioMedica a 3 mechaniky CD-ROM.
V souvislosti s tímto darem, konkrétně CD-ROM BiblioMedica, byla nabídnuta pomoc regionálního centra při práci s touto databází. Regionální centrum se snaží plnit i další povinnosti vyplývající z jeho funkce. Provádíme cirkulaci všech žádaných časopisů pouze za manipulační poplatek, MVS a rešeršní služby, které pro knihovny v našem regionu poskytujeme ve výjimečných případech i na telefonické objednání a zatím zdarma. Svou metodickou pomoc poskytujeme také při výběru knihovnického software i v ostatních otázkách týkajících se automatizace knihovnických procesů. Takovouto pomoc ocení hlavně nové kolegyně, které přicházejí např. z knihoven lidových. Na dubnové poradě jsme mezi sebou uvítali dvě nové kolegyně, a to z lékařské knihovny z Bruntálu a ze Vsetína. Obě knihovny nezískaly pro letošní rok akreditaci, ale nové knihovnice mají odborné vzdělání a zejména kolegyně ze Vsetína má podporu i ve vedení nemocnice. Byl jí rozšířen úvazek z 0,5 na 1,0, zakoupen počítač, zná přesný rozpočet na letošní rok, ve kterém je vyčleněna i částka na automatizovaný knihovnický systém. Projevila také zájem o akreditaci své knihovny pro příští rok.
V loňském roce jsme také řešili problém cirkulačních poplatků SVK Ostrava, která je pro letošní rok mnohonásobně zvýšila, aby jimi pokryla část předplatného zahraničních lékařských časopisů. Tato otázka byla řešena i na úrovni MK ČR. Bylo nám však sděleno, že rozhodnutí ředitelky SVK Ostrava není protiprávní. Tato knihovna vydává každoročně polovinu celkové částky na periodika právě za zahraniční lékařské časopisy, které nakupuje zejména pro účely cirkulace. Vzhledem k tomu, že jde o ojedinělý rozsah služeb, jejichž realizace je vysoce finančně náročná, byla dána přednost zvýšení poplatků před omezením, případně zrušením těchto služeb.
Budeme nuceni se s tímto stavem smířit a přizpůsobit se současnému trendu, kdy každý musí individuálně zvážit, jakou formu informací je schopný v rámci svých finančních možností zajistit. Proto je tak důležité vytvoření a udržení fungující národní sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví, garantující otevřenost a dostupnost informací.

Vědeckoinformační síť lékařských knihoven Jihomoravského regionu je zhruba tvořena dvěma typy knihoven:
- přímo řízenými MZ ČR (sídlem v Brně),
- knihovnami v regionu, jejichž zřizovateli jsou OÚ nebo MÚ.
K situaci přímo řízených knihoven v Brně, které tvoří 4 LK v nemocnicích fakultního typu (FN Bohunice, FN U sv. Anny, Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela a Fakultní porodnice) a 5 LK odborných ústavů: Úrazová nemocnice, Masarykův onkologický ústav, Výzkumný ústav zdraví dítěte, Centrum kardiologické a transplantační chirurgie a Institut dalšího vzdělávání ve zdravotnictví. K nim se řadí ještě Psychiatrická léčebna Černovice a Krajská hygienická stanice.
Lékařské knihovny (dále jen LK) největších fakultních nemocnic (FN U sv. Anny a FN Bohunice) byly v minulém období podpořeny finančními dotacemi, na jejichž základě byly vybaveny lokálními sítěmi a počítačovou technikou a mají tak umožněnu automatizaci knihovnických agend. V obou případech zavádějí automatizovaný knihovnický systém KP-SYS. Získané zkušenosti jsme otevřeni předávat jako regionální centrum všem knihovnám regionu.
Při této příležitosti bych ráda upozornila na otevření nových knihovních prostor ve FN Bohunicích, kdy za značného přispění vedení nemocnice a samozřejmě i za velkého úsilí knihovnic byla uvedena do provozu moderně vybavená studovna s volně přístupnými fondy i s připravovaným výstupem pro Internet. Zároveň se podařilo stáhnout současný časopisecký fond k trvalému uložení v knihovně. Budete-li mít možnost a zavítáte do Brna, doporučuji vám návštěvu LK ve FN Bohunicích.
U nás ve FN U sv. Anny jsme započaly se zaváděním KP-SYS do praxe v celém rozsahu (akvizice, katalogizace, výpůjčky), včetně čárkového kódu. Připojení na Internet bude realizováno ve velmi krátké době.
Další menší fakultní knihovny (FP, FDN JGM) vykazují sice nepotěšitelný, avšak stabilizující stav.
Můžeme konstatovat, že z 9 přímo řízených organizací již 5 má Internet a u dalších se napojení chystá. Pokud se týká automatizace 9 brněnských knihoven, 6 již pracuje s některým AKS (4 s KP-SYS - sv. Anna, Bohunice, MOU, CKTCH, 2 s Rapid Library - ÚN a IDVPZ).
Podle mého průzkumu je zatím stav v odběru časopisů stabilizovaný a není nižší oproti minulým letům. Všechna pracoviště jsou vybavena kopírkami a mohou poskytovat MVS.
Vzhledem k současné velmi vážné finanční situaci a ve snaze udržet tok informací je velký úkol kladen především na regionální centra vykonat maximum pro dostupnost odborných informací - kopie článků, MVS a cirkulace v regionu.
Dále mohu konstatovat, že z 15 akreditovaných knihoven JM regionu navzdory špatné finanční situaci je 12 LK vybaveno PC. S AKS pracuje již v regionu 5 knihoven - Kyjov, Zlín, Nové Město, Jihlava, Vyškov, tj. 1/3.
Na NIS jsou napojena dvě pracoviště - Uherské Hradiště a Psychiatrická léčebna v Kroměříži. Internet je k dispozici uživatelům na pracovišti v Uherském Hradišti.
U titulů zahraničních časopisů se zatím v letošním roce daří udržet kontinuální odběr, přestože jsou pracoviště, jež odběr snižovala.
Dle provedeného výzkumu je situace většinou pracovnic charakterizována jako stabilizovaná, ovšem se zjevnými obavami, jak budou zajišťovat odběr časopisů pro rok 1998. Zjevně do velmi špatné situace se dostala např. LK ve Znojmě (dříve patřila k výrazným moderním knihovnám a cirkulacemi přispívala a obohacovala regionální síť) a spěje téměř k zániku přes všechno úsilí snaživé a schopné kolegyně. V podobných situacích se ocitají i některé LK menších zařízení (Blansko, Boskovice, Ivančice).
Na první pohled se zdá situace uspokojivá, avšak fakt, že většina knihoven regionu je vybavena pouze kopírkami, není v dnešní době příliš příznivý. Přála bych všem regionálním knihovnám alespoň jistotu, že udrží kontinuální odběr, že budou moci zajistit nutnou literaturu a k tomu ještě budou moci přistoupit k postupnému zavádění AKS. Mohu jim nabídnout v mezích našich možností pouze pomoc v zajišťování dostupnosti odborné literatury.

V tomto kurzu se dozvíte, jak postupovat při zpracovávání projektů, závěrečných atestačních prací, žádostí o granty, dotace apod. Kurz, jehož součástí budou i praktická cvičení, se bude konat 4.9.1997 od 9.00 do 15.00 hod. v IPVZ, Budějovická 15, 140 00 Praha 4. Účastnický poplatek činí 250 Kč.

Pro knihovnicko-informační pracovníky sítě VISZ a ostatní zájemce je určen kurz věnovaný problematice vyhledávání medicínských zdrojů v síti Internet a pořádání elektronických informací. Kurz bude probíhat interaktivně pod vedením zkušeného lektora. Termíny konání: 16.10.1997 nebo 1.12.1997 v IPVZ, Budějovická 15, 140 00 Praha 4. Účastnický poplatek činí 250 Kč.

Kontakt:
Mgr. Eva Chárová, OVI IPVZ
tel.: 02/610 92 461, fax: 42 14 96
e-mail: library@ipvz.cz

Redakce Lékařské knihovny upřímně blahopřeje naší milé kolegyni PhDr. Haně Pessrové, CSc., k jejímu významnému životnímu jubileu.
Hana Pessrová absolvovala obor knihovnictví na Filologické fakultě UK a obor technologie na Vysoké škole ekonomické. Vědeckou kandidátskou práci obhájila před komisí pro automatizované systémy řízení VŠE v r. 1984.
Po 12leté knihovnické praxi v Městské knihovně v Praze začala v 70. letech pracovat v informační oblasti v ÚVTEI. Od r. 1982 pracovala na ministerstvu zdravotnictví ČR v oblasti péče o zdravotnické knihovny a střediska vědeckých lékařských informací. Od r. 1994 je na základě výsledku konkurzu ředitelkou knihovny CERGE UK a Národohospodářského ústavu AV ČR. Se zdravotnickými knihovnami spolupracuje dále jako předsedkyně Pracovní skupiny pro veřejné informační služby ve zdravotnictví při MZ ČR.
V 60. letech vyučovala externě na střední knihovnické škole v Praze a v 80. letech působila jako externí lektor na katedře vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK.
Je zakládající členkou Společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP a členkou SKIP.