Převzetí správy domu v Sokolské 54 a vysoké nájemné v dosavadním našem sídle v Sokolské 31 (Lékařský dům) spolu se škrty v rozpočtu NLK nás vedou ke snaze o dokončení vystěhování provozů knihovny ze 3., 5. a 6. patra Lékařského domu do konce roku 1997, kdy končí nájemní smlouvy takřka všech dosavadních nájemců v Sokolské 54. V LD má zůstat provoz knihovny pouze v 1. a 2. patře, a to čítárna, příruční knihovna a sklad a výpůjční protokol časopisů. O těchto okolnostech stejně jako o faktu, že námi získaný objekt v Sokolské 54, přes 100 let starý činžovní dům, funkcím knihovny naprosto nevyhovuje a přináší diskomfort uživatelům i našim pracovníkům, jsme referovali v tomto časopisu vícekrát.
Je třeba říci, že předsednictvo České lékařské společnosti JEP jako majitel LD vyhovělo naší žádosti a snížilo nájemné knihovně o 32 %. Tato výše nájemného odpovídá nyní běžné výši uplatňované v okolí LD.
Počátkem listopadu byly v Sokolské 54 přesunuty některé provozy do 3. patra, pracuje se na zavedení lokální sítě a na telefonním spojení s Lékařským domem. Provedení některých vnitřních úprav znemožňuje naše finanční situace. I tak věříme, že díky obětavé podpoře pracovníků NLK se podaří při minimálním přerušení služeb zbývající plánované provozy do konce roku do Sokolské 54 přemístit.
Definitivní umístění útvarů NLK přineseme v přehledu služeb na r. 1998 v 1. čísle LK příštího roku. Zatím upozorňujeme na telefonní čísla nově rozmístěných oddělení v Sokolské 54:
rešeršní oddělení 2426 6952
odd. bibliografie a katalogizace 2426 6950
odd. ochrany a revize fondů 2426 6949

I. Nemocnice, resp. nemocnice s poliklinikou:

Blansko Liberec
Bohumín Louny
České Budějovice Náchod
Frýdek-Místek Opava
Jihlava Prostějov
Jindřichův Hradec Rokycany
Kadaň Tábor
Karviná-Ráj Uherské Hradiště
Klatovy Ústí nad Labem
Kolín Vsetín
Kutná Hora

II. Fakultní nemocnice, ústavy, státní vědecké knihovny

Endokrinologický ústav Praha
Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela Brno
Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Fakultní nemocnice Bulovka
Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava
Fakultní nemocnice U sv. Anny Brno
Fakultní porodnice Brno
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha
Krajská hygienická stanice Ostrava
Lékařské fakulta MU Brno
2. lékařská fakulta UK Praha
Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod
Psychiatrické centrum Praha
Revmatologický ústav Praha
Státní vědecká knihovna Olomouc
Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací Roztoky u Prahy



V současné době Národní lékařská knihovna přijímá hlášení o přírůstcích zahraniční literatury jak v tištěné formě (katalogizační lístky), tak na disketách (např. záznamy exportované z Rapid Library). Záznamy monografií vydané v r. 1994 a výše jsou začleňovány do počítačové báze, jejíž vystavení formou on-line katalogu NLK předpokládá v dohledné době. Pro zahraniční monografie vydané do r. 1993 je nadále veden lístkový katalog.

Na webovské stránce Národní lékařské knihovny začínáme postupně uveřejňovat přehled o odběru nejcitovanějších lékařských periodik v jednotlivých oborech v knihovnách sítě VISZ. Tituly jsou seřazeny v oboru vždy podle impact faktoru (poslední známé údaje se vztahují k roku 1995) a jsou doplněny o zkratky knihoven, jak je nahlásily do souborného katalogu NLK.
Tento přehled by měl posloužit akvizičním pracovníkům jako přehledná pomůcka pro koordinovanou akvizici zahraničních periodik a zmapovat tak multiplicity v akreditovaných knihovnách.
Adresa: http://www.nlk.anet.cz (v kapitole národní spolupráce).

Kategorie času
Jako jednu z hlavních charakteristik existence knihoven lze uvést jejich funkci uchování informací v prostoru a čase. Ze společenského hlediska je organizovaná koncentrace knihovních fondů jistě účelná a zvykli jsme si, že odborné knihovny budováním knihovních fondů poskytují možnost přístupu k informačním pramenům a informacím, které jednotlivý uživatel nemá ve svém vlastnictví.
Pokud bychom naproti tomu chtěli specifikovat hlavní obecné rysy současných uživatelů odborných informací, stává se jejich stále výraznější charakteristikou nedostatek času. Ze zkušenosti víme, že mimořádně zřetelné je to v medicíně, kde z časového hlediska platí pro většinu požadavků, že "včera bylo pozdě".
Netřeba pochybovat o tom, že čas potřebný pro poskytnutí požadovaného dokumentu uživateli hrál vždy významnou roli. V minulosti měly knihovny minimum možností tento čas zásadním způsobem ovlivňovat ve prospěch uživatele. Zvláště v posledních letech lze konstatovat, že téměř všechny změny v technologii knihovnických služeb vedou k tomu, aby knihovny tento čas minimalizovaly. Rovněž zahraniční autoři (1) potvrzují tendenci urychlování služeb a zkracování času potřebného pro dodání originálního dokumentu.
Ve svém článku bych se chtěl věnovat změnám v technologii knihovnických postupů využívaných pro urychlení procesu poskytování primárních dokumentů uživateli. Z celé této široké problematiky se zaměřím především na možnosti zpřístupňování tradičních dokumentů - knih a časopiseckých článků.

Volný přístup k fondům
V této souvislosti jistě není lichotivé, že v jedné naší nejmenované státní vědecké knihovně se letos prodloužila doba nutná k vyhledání požadovaných dokumentů ve skladišti ze dvou na tři hodiny. Je to daň, kterou platí uživatel ve všech knihovnách s uzavřeným, nepřístupným fondem. Zkušenosti mnohých zahraničních i našich moderních knihoven potvrzují, že jak zvýšení efektivnosti služeb, tak jejich urychlení je v umožnění volného přístupu uživatelů k co největšímu procentu knihovního fondu.
PhDr. Pinkas z Národní lékařské knihovny (NLK) nedávno upozornil na skutečnost, že zahraniční automatizované knihovnické systémy vesměs vůbec nepočítají s uzavřeným knihovním fondem (neřeší fázi vypisování žádanky nutné pro vyhledání požadovaných dokumentů knihovním personálem ve skladišti).

Meziknihovní výpůjční služby a document delivery service
V naší odborné knihovnické veřejnosti převládá názor, že meziknihovní výpůjční služby (MVS) patří do okruhu standardních služeb. Vznikly ze snahy zpřístupnit uživateli také ty dokumenty, které "jeho" knihovna nemá ve svém fondu, a respektují jeho právo rovného přístupu k informacím. I zde je však možno vysledovat úsilí o maximální zkrácení času potřebného pro poskytnutí dokumentu. Samozřejmou podmínkou urychlení MVS je kvalitní informační aparát žádající knihovny, umožňující správné nasměrování každého požadavku do "relevantní" knihovny namísto jeho bezcílného putování mezi knihovnami, o nichž se knihovníci domnívají, že by požadovaný dokument mohly mít ve fondu.
Nadto zejména u časopisů, resp. u časopiseckých článků a případně i u částí monografií (kapitola), kdy je uživatel schopen dodat přesnou citaci, dochází k náhradě výpůjčky příslušného čísla (či dokonce vyvázaného svazku časopisu) nebo knihy přímo poskytnutím kopie požadovaného článku nebo kapitoly. Tato služba je v zahraničí označována jako document delivery service (DDS) a v odborné literatuře (2) se uvádí, že tímto způsobem je uspokojováno více než 80 % všech požadavků MVS.
Netřeba zdůrazňovat, že tento postup je výhodný jak ekonomicky (uživatel nebo knihovna nemusejí vracet časopis), tak časově. Z hlediska konkrétního požadavku lze dále urychlit jeho vyřízení použitím faxu pro dodání kopie. Mimoto má knihovna trvale k dispozici všechny své časopisy pro uspokojení požadavků dalších zájemců.
Na druhé straně je nutno poznamenat, že jak u MVS, tak zejména u DDS může poprvé vstoupit vedle času do hry také další faktor - úhrada za poskytnutou službu nebo operace spojené s její realizací (poštovné, balné, kopírování apod.).

Souborné katalogy a OPAC
Rovněž pořizování tištěných soupisů odebíraných časopisů (případně i seznamů knižních přírůstků) mohlo mít v minulosti výrazný rys úspory času v MVS. Podle mého názoru však již oba tyto typy informačních pomůcek patří ve své papírové podobě i v našich podmínkách do muzea knihovnických technologií. Nesporně však posloužily celé generaci knihovníků k získání správných návyků v bibliograficko-informační službě a podmínily efektivní přechod (rozšíření) informačního aparátu knihovny k využívání elektronických souborných katalogů a katalogů typu OPAC.
V tomto ohledu jsou elektronické OPAC katalogy jednotlivých knihoven a zvláště souborné katalogy neocenitelnou pomůckou a zárukou úspory času nejen díky správnému nasměrování požadavků MVS, ale zejména možností kontroly a ověření správnosti a úplnosti bibliografické citace již na straně žádající knihovny.
Zatímco u časopiseckých souborných katalogů (CASLIN, Souborný katalog periodik NLK) je situace v podstatě optimální, u našich knižních souborných katalogů zůstane zřejmě ještě nějakou dobu zbožným přáním knihovníků i uživatelů, aby se tempo jejich naplňování podstatně zvýšilo. Mnoho příležitostí k racionalizaci tvorby našich souborných katalogů (souborného katalogu) bylo promeškáno již ve fázi plánování strategie a koordinace jejich tvorby. Daní za současnou roztříštěnost a neúplnost českých souborných katalogů je nutnost postupného prohlížení několika OPAC katalogů jednotlivých knihoven. Zde není bez zajímavosti, že OPAC katalogy v knihovnách s uzavřenými fondy staví ve fázi objednání dokumentů na roveň vzdáleného uživatele, který využije přístupu prostřednictvím Internetu, s uživatelem, který se do knihovny dostaví osobně.

Prostředí www
Internet, zejména pak prostředí www, jsou nejen nástrojem propagace služeb knihoven, ale zvláště jejich integrace, racionalizace i dalšího urychlení. Jistého pokroku bylo dosaženo již využíváním elektronické pošty k objednávání dokumentů (3, 4) namísto klasické žádanky MVS posílané poštou a využíváním telnetu pro připojení k OPAC katalogům vzdálených knihoven. Současnou fázi tvorby elektronických katalogů našich knihoven lze charakterizovat značnou nevyrovnaností jak co do objemu podchycených dat, tak co do snadnosti přístupu ke katalogům. Právě prostředí www patří k nejkomfortnějším a informačně nejefektivnějším. Obávám se, že těm velkým knihovnám v oblasti medicíny, které již svůj katalog vystavily v prostředí www (NLK Praha, Informační centrum Univerzity Palackého v Olomouci), může hrozit nebezpečí, že na sebe koncentrují většinu požadavků MVS z jiných knihoven.

Objednávání xerokopií z NLK
Uživatelé medicínských informací kvitují s povděkem, že NLK rozšířila spektrum svých služeb o možnost objednávání xerokopií časopiseckých článků (5) přímo ze své graficky zdařilé domovské stránky.
Adresa: http://www.nlk.anet.cz/czech/formulare/kopie.html
Uživatelský komfort se ještě zvýšil poté, co byla vytvořena databáze uživatelů, takže konstantní data o žadateli již není třeba stále opakovaně ukládat. Při zasílání několika požadavků současně lze s výhodou použít funkci BACK, na což žadatele upozorňuje "tip" připojený k potvrzení NLK o přijetí zaslaného požadavku.
Osobně se domnívám, že povinnost písemného potvrzování požadavků MVS na xerokopie tuto progresívní službu z pohledu uživatele pouze prodražuje a zdržuje. Na druhé straně bych za účelnou inovaci považoval možnost vytvoření elektronické uživatelské kartotéky zaslaných požadavků. Uživatel (knihovník žádající knihovny) má sice citaci, avšak chce-li mít pro vlastní evidenci (a při rozsáhlejší agendě i pro kontrolu) přehled o stavu uspokojování svých požadavků, musí znovu uložit tytéž bibliografické údaje, které již zapisoval do formuláře objednací služby NLK.

Integrovaná virtuální knihovna
Projekt INVIK - Integrovaná virtuální knihovna Státní technické knihovny (STK) v Praze (6) představuje v oblasti digitálních kopií alternativu DDS, vyznačující se urychlením výše popsaných služeb ve fázi zaslání, resp. vyzvednutí kopie žádaného dokumentu. Domnívám se, že mimopražští uživatelé služeb NLK volí převážně zasílání kopií poštou, zatímco INVIK předpokládá rychlejší a bezpečnější vyzvedávání příslušného souboru v elektronické podobě samotným uživatelem.
Významným prvkem této nové služby z hlediska času uživatele je fakt, že možnost urychlení nabízí požádaná, nikoliv žádající knihovna. Další možnost urychlení se podle tvůrců INVIK nabízí tím, že uživatel objednává digitální kopii dokumentu nebo jeho části přímo z jeho záznamu v elektronickém katalogu požádané knihovny.
STK již ústy svého ředitele ing. Svobody deklarovala ochotu poskytnout "know-how" INVIK v oblasti pořizování digitálních kopií z vlastního fondu i ostatním tuzemským knihovnám a v naší knihovnické veřejnosti převládá souhlas s prospěšností maximálního rozšíření služeb tohoto typu.

Hledání rovnováhy
Pozorný čtenář mi jistě může právem vytknout, že se nezmiňuji o možnosti nákupu "fulltextových" knižních, časopiseckých i jiných informačních zdrojů nebo jejich využívání prostřednictvím databázových středisek, což představuje maximální zkrácení lhůt dodání originálů požadovaných dokumentů a informací uživateli. Zde je nutno popřát sluchu jinému pozornému čtenáři, který může správně podotknout, že zkracování času potřebného k zajištění požadovaného dokumentu není zadarmo. Dokonce je možno vypozorovat nepřímou úměru mezi potřebným časem a finančními nároky v závislosti na typu použité služby.
Nedomnívám se, že by v dohledné budoucnosti mohly naše knihovny v masovějším měřítku začít poskytovat služby typu virtuální knihovny jednak z důvodů finančních nároků na pořízení kvalitní skenovací techniky, jednak z racionálních důvodů, které předpokládají dostatečnou koncentraci (objem) knihovních fondů využitelných jako zdroje pořizování digitálních kopií. Z finančních důvodů rovněž "nehrozí", že by se dramaticky zvýšilo využívání plnotextových elektronických informačních zdrojů. Přesto je potěšitelné, že i u nás je již nabídka využitelných služeb v dodávání originálních dokumentů dosti široká, takže každá knihovna a její uživatelé si sami mohou případ od případu volit typ služby podle vlastních časových potřeb a finančních možností a hledat tak mezi nimi účelnou rovnováhu.
Pokud jde o situaci v oblasti medicíny, zdá se mi, že z hlediska současných možností průměrné české vysokoškoskolské knihovny na lékařské fakultě zůstane popsané objednávání kopií časopiseckých článků z NLK ještě po delší dobu optimální variantou získávání originálních dokumentů.

Závěr
Vše nasvědčuje tomu, že období zvyšování počtu nakupovaných knih a časopisů způsobené polistopadovým zrušením devizových kvót nenávratně končí. V souvislosti s "rozbalováním úsporných balíčků" má řada knihoven dokonce problémy s akvizicí tuzemských informačních pramenů, nemluvě o tom, že počty zahraničních titulů objednaných pro rok 1998 budou všeobecně významně redukovány. Úvahy o nasazování technologie INVIK pro poskytování digitálních kopií se tak dostanou do ještě diskutabilnějších poloh.
Na druhé straně může mít tento (doufejme přechodný) nedostatek finančních prostředků také pozitivní dopad, a to zejména na uživatele knihoven, protože je konečně může donutit uznat, že množství časopisů, které jsou schopni přečíst (nebo alespoň prolistovat), je na jedné straně nad jejich časové možnosti a na druhé straně zcela nedostatečné vzhledem k žádoucí úrovni jejich informačního povědomí. Proto by se mohli ve větší míře naučit hledat a využívat nové způsoby a přístupy k originálním informačním pramenům. Mám na mysli především vyšší využívání souběžných registrujících databází typu Current Contents nebo sledování obsahů časopisů prostřednictvím Internetu, přičemž na knihovny by byly vznášeny požadavky na zajištění originálů přímo jednotlivých vybraných článků.
Paradoxně může mít současný nedostatek financí pozitivní vliv i na knihovny a smýšlení knihovníků, protože i nás může konečně donutit hledat efektivnější cesty k zabezpečení přístupu k informačním pramenům. Zde je třeba uvést především u nás téměř neznámou možnost vytváření konsorcií na nákup informačních pramenů a databází, kombinaci cenově výhodnějšího nebo bezplatného získávání dokumentografické databáze v kombinaci s využíváním DDS služeb od téhož poskytovatele, efektivnější využívání internetovských rešeršních zdrojů a hledání dalších způsobů spolupráce i mezi knihovnami různých typů a "sítí" s maximálním zřetelem k uspokojování informačních potřeb uživatelů nejen co do potřebného času, ale i finančních prostředků.
Literatura:
1. Křížová, Z. Meziknihovní výpůjční služba dnes a zítra. In Knihovny současnosti '97. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1997, s. 22-25
2. Šilhánek, J. Několik poznámek k problematice získávání primárních dokumentů. In Automatizace knihovnických procesů - VI. Ústí nad Labem : Dům techniky, 1997, s. 52-64
3. Glykner, M. Využití E-mailové pošty ve službách NLK. Lékařská knihovna, 1996, roč. 1, č. 1, s. 1
4. Daňsová, O. Využití elektronické pošty ve výpůjčních službách NLK. Lékařská knihovna, 1996, roč. 1, č. 2, s. 3
5. Nabídka informací NLK na www serveru. Lékařská knihovna, 1996, roč. 1, č. 4-5, s. 3-4
6. Uživatelská konta, elektronické služby a uživatelé elektronických služeb STK. Praha : Státní technická knihovna, 1997, 21 s.

V květnu 1997 zahájilo oddělení bibliografie a katalogizace (OBK) v NLK katalogizaci přírůstků monografické literatury v systému ALEPH. Po překonání počátečních problémů souvisejících s novými pracovními postupy (formát UNIMARC, jmenný popis podle pravidel AACR2, práce s novým systémem) jsme se rozhodli vyzkoušet metodu sdílené katalogizace a přebírat záznamy z NK ČR (elektronický katalog Národní knihovny ČR v systému ALEPH - NKC).

Postup práce
1. Katalogizátor si otevře záznam knihy zpracovaný v oddělení doplňování fondů (ODF) načtením čárového kódu. Záznam obsahuje signaturu, přírůstkové číslo, název, ostatní údaje pevného formuláře NML a systémové číslo záznamu (SYSNO).
2. Příkazem BASE z menu OPAC změníme bázi NML na bázi NKC. Vyhledáme záznam knihy v OPACu NKC s využitím standardních příkazů tohoto modulu (název=nz, ISBN=bn nebo autor=au). Příklad: nz=ženské otazníky. Zapíšeme si SYSNO vyhledaného záznamu NKC.
3. Návrat do báze NML.
4. Příkazem CC DU SYSNO NKC SYSNO NML si nakopírujeme záznam do báze NML.
5. Editace takto vytvořeného záznamu. Editací v tomto případě rozumíme ponechání relevantních údajů polí NKC ve formuláři NLK a výmaz těch polí, která nejsou součástí pevného formuláře NLK.
Důležité je, že při kopírování záznamu z NKC nedochází k přepsání údajů v těch polích, která obsahují údaje a která do formuláře doplnilo ODF. Katalogizátor poté doplní údaje specifické pro katalog NLK (oborové třídění a deskriptory MeSH).

Hodnocení dosavadní praxe
Báze NKC zatím využíváme pouze při katalogizaci knih vydaných v České republice. U zahraničních publikací byla v testovacím období výtěžnost nulová, a tak se u těchto publikací na katalog NKC neobracíme. Za první dva měsíce rutinní katalogizace v ALEPHu bylo přetaženo z NKC do NML celkem 26 záznamů ze 128 nových přírůstků. Počet úspěšně nalezených knih v bázi NKC stoupá nepřímo úměrně s klesajícím rokem vydání knihy. Jsme úspěšní u publikací získaných darem nebo zakoupených jako náhrady za ztracené publikace. Báze NKC obsahuje záznamy zpracované podle pravidel pro úplný bibliografický záznam. Náš katalog vytváříme podle požadavků specifikovaných pro potřeby souborného katalogu CASLIN. Z toho vyplývá, že editace spočívá především v odstraňování pro nás nepotřebných údajů. Na druhé straně údaje, které takto získáme, jsou zaručeně správné, bez překlepů, ve správných polích. V neposlední řadě tento postup upevňuje i upřesňuje naše znalosti jmenné katalogizace podle AACR2 a ve formátu UNIMARC.
Sdílená katalogizace je tedy součástí naší každodenní katalogizační praxe zatím pouze pro české knihy.