AKTUALITY NLK

ZPRÁVY

STATISTICKÉ UKAZATELE VISZ

Především byla v Sokolské 54 dokončena investičně náročná přístavba osobního výtahu, umístěného na dvorku objektu. Výtah by měl být zprovozněn ve druhé polovině září. Vzhledem ke stavební dispozici domu budou výstupy z výtahu v mezipatrech. Pro vozíčkáře byl proto zakoupen bateriový pásový vozík, umožňující sjet po schodech z mezipatra do poschodí. Tím je umožněn bezbariérový přístup uživatelů v naší hlavní budově.

Během léta zde také probíhá výměna oken v průčelí do dvora, což má postupně za následek znepřístupnění příslušných prostor v jednotlivých patrech. Celá akce bude ukončena počátkem září.

V Lékařském domě v Sokolské 31 byl koncem června přechodně zastaven provoz služeb vzhledem k rozhodnutí majitele objektu o přeměně elektroinstalace v prostorách v 1. a 2. patře. To zaručí bezproblémový provoz zdejší počítačové techniky a kopírek. Věříme, že termíny pro znovuotevření studovny (25. srpna) a výpůjčního protokolu časopisů (5. září) budou ještě zkráceny.

Krátkodobé omezení přístupu ke katalogům na WWW stránkách NLK počátkem srpna souviselo s implementací vyšší verze knihovnického systému ALEPH na náš server. Tato verze umožní některé nové funkce systému a především řeší problém roku 2000. Server NLK byl znepřístupněn po krátkou dobu ještě předtím v červenci, a to zásluhou piráta, který pronikl do serveru a jeho prostřednictvím šířil elektronickou poštou reklamní informace (této nevyžádané reklamě se říká spamming nebo spam). Na tento spam nám během prvního dne, kdy server ještě fungoval, došly desítky upozornění příjemců z celého světa.

5. října bude v budově Poštovního muzea v Praze, Nové mlýny 2, otevřena společná výstava obou muzeí pod názvem Válka, pošta, lazarety 1914-1918. Nápad se zrodil nejen v souvislosti s potřebou připomenout 85. výročí zahájení 1. světové války a 65. výročí založení Zdravotnického muzea, ale také s cílem prezentovat muzejní materiál z této doby. Není ho málo.  Výstava bude mít jak panelovou (13 panelů), tak vitrínovou část (23 vitrín), na jejichž ploše Zdravotnické muzeum ve spolupráci s Vojenskou lékařskou akademií v Hradci Králové se pokusí přiblížit zdravotnickou a lékařskou válečnou službu. Výstavu zajímavě, a to nejen z filatelistického hlediska, doplní materiál z depozitářů Poštovního muzea, obsahující ukázky z korespondence polní pošty, vojenských lazaretů a nemocnic. Výstava potrvá do konce listopadu.

Druhá významná výstava byla původně plánována na příští rok. Národní muzeum však nakonec termín přesunulo na listopad 1999 - březen 2000. Hlavní pořadatel, antropologické oddělení Národního muzea, si ke spolupráci vybral oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu LF Masarykovy univerzity v Brně, Okresní muzeum Českého ráje v Trutnově a Zdravotnické muzeum. Rozsáhlá výstava s názvem Člověk proti nemocem proběhne v sálech Hollarea a časově bude pokrývat vývoj od pravěku do současnosti. Pořadatelé si hodně slibují právě od zajímavého spojení antropologického materiálu s exponáty i archívními materiály Zdravotnického muzea.

Na obě výstavy Vás srdečně zveme.

Z P R Á V Y

Vedle procesu automatizace knihoven v posledních třech letech v síti VISZ prudce stoupá užívání internetových služeb. K užívání e-mailových služeb a jejich aplikací se tak přiřazují možnosti přístupu k nejdůležitějším biomedicínským databázím v internetové síti. Tento trend však sebou přináší potřebu samoobslužného vyhledávání v těchto zdrojích, a tím i novou oblast v práci lékařského knihovníka s uživatelem.

Právě pro podporu uživatelských návyků v práci s elektronickými informacemi byl z  iniciativy paní knihovnice Dáši Středové v červnu v náchodské nemocnici uspořádán seminář "Internetové zdroje pro medicínu".

Jednodenní seminář měl charakter živé prezentace českých a zahraničních medicínských zdrojů s metodickou částí, kde byli posluchači seznámeni s užíváním základních rešeršních praktik, které mohou zpřesňovat a zjemňovat formulaci dotazu. Cílem úvodní přednášky s tématem "Fenomén internetu" bylo posluchačům připomenout jejich dosavadní znalosti a zkušenosti s internetem a naznačit rozvoj dalších možností užívání internetu pro jejich odbornou práci.

Pozornost posluchačů byla nevídaná, téma je zaujalo natolik, že to kolegyně pocítila hned druhý den ráno při nárůstu uživatelských dotazů.

Zkušenost, kterou jsem si na této vzdělávací akci i následně druhý den potvrdila, je ta, že vedle nezbytné bravurní znalosti vyhledávacích mechanismů je dobré mít připraven tištěnou instruktážní kartu s  manuálem pro vyhledávání (i překlady anglických menu). Podcenění přípravy a existence instruktážních karet pro vyhledávání v internetu se pak nevyplácí, zejména na menších pracovištích, kde knihovník musí zastat více agend. Naše náchodská kolegyně ve spolupráci s nemocničním informatikem připravila několik tištěných instrukcí a úspěšně s profesionalitou tak zvládala zvýšenou frekvenci dotazů. Uživatelské tréninky v lékařských knihovnách jistě již nejsou ojedinělou záležitostí. Národní lékařská knihovna ve spolupráci s konzultační skupinou pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven připravuje "Program vzdělávání lékařských knihovníků v síti VISZ", jehož součástí je také metodická podpora regionům pro přípravu vlastních vzdělávacích akcí jak pro knihovníky, tak pro uživatele.

Závěrem mého sdělení si vás dovoluji požádat, máte-li nějaké zkušenosti či podněty pro vzdělávání nebo tréninky našich uživatelů, o spolupráci.

Holandská asociace knihovníků zahrnuje i sekci biomedicínských informací. Do budoucna je hlavním úkolem rozvoj a integrace informačních technologií a knihovnických služeb. Vzroste význam document delivery, MVS, copyrightu, bibliografických a plnotextových databází, protože většina knihoven nemůže mít fondy odpovídající současnému poznání.

Královská knihovna byla založena v roce 1798 a má funkci národní knihovny. Zodpovídá za souborný katalog a jeho úlohu při MVS. V Holandsku není povinný výtisk, ale nakladatelé aktivně spolupracují. V roce 1922 bylo započato budování souborného katalogu knih a v roce 1942 katalogu periodik. Systém spolupráce Královské knihovny a univerzitních knihoven je založen na projektu integrovaného automatizovaného knihovnického systému PICA, který slouží ke sdílené katalogizaci, tvorbě souborných katalogů a MVS. Před několika lety byly do systému PICA zahrnuty obsahy časopisů (bibliografická data jednotlivých článků) scanováním obsahů. Tato data jsou přístupna v Online Contents a za pomoci osobních kont mohou žádat o MVS čtenáři přímo v rámci systému a dokumenty jsou jim doručeny na jejich adresu (fotokopie). V roce 2000 systém PICA propojí holandské, německé a francouzské knihovny do rozsáhlé sítě.

KNAW (http://www.niwi.knaw.nl) byla založena v roce 1808. Od roku 1946, kdy byla založena Excerpta Medica, má přístup ke všem časopisům, které tato lékařská bibliografie zpracovává. Knihovna získává speciální dotace od holandské vlády. Plní funkci národní knihovny pro MVS a document delivery, sbírka obsahuje cca 20 000 titulů periodik z medicíny a příbuzných oborů.

Knihovny 13 univerzit spolupracují s Královskou knihovnou a s KNAW. Systém PICA má 11 univerzitních knihoven. Poplatky za MVS vyřizuje automaticky systém PICA a ten se podílí na projektech jako Online Contents (12 500 titulů), SDI, online rešeršní systém, online knihovnický systém - jedno prostředí je používáno do mnoha katalogů a databází a přístup do databází s online přístupem k plnotextovým elektronickým souborům přes WWW.

Nemocniční knihovny jsou na univerzitních nezávislé, užívají systém STRIX. Dnes spolupracuje na centrálním katalogu nemocničních knihoven 55 institucí.

Holandská asociace knihovníků (NVB) má 2200 individuálních členů a 600 institucionálních. Má 8 sekcí, z nichž Biomedicínská informační skupina (BMI) má cca 230 členů a vznikla v roce 1952. Zabývá se kooperací mezi systémy STRIX a PICA, kontinuálními vzdělávacími programy pro lékařské knihovníky (program Biomedicínské informace zahrnuje pět modulů - CD-ROM databáze, holandský systém zdravotní péče, národní biomedicínské informační zdroje, management a mezinárodní zdroje, zahrnující specifické tezaury a klasifikační systémy). Další moduly se připravují: Internet, marketing, angličtina pro knihovníky a informační pracovníky a elektronické informační služby. Tyto moduly jsou 2-3denní a vyžaduje se písemná zpráva nebo referát. Za zmínku stojí projekt pro klinické knihovníky, který je realizován v Akademickém medicínském centru univerzity v Amsterodamu. Knihovníci docházejí na klinická sezení a ještě týž den provedou rešerši z databáze MEDLINE a asi pět nejrelevantnějších článků odevzdají klinickému odborníkovi. Tato činnost napomáhá postgraduálnímu vzdělávání a péči o pacienty.

Nejvyužívanější je pochopitelně e-mail, stále ho užívá 69 ze 70 respondentů. K němu se vztahují diskusní skupiny: 27 knihovníků je účastníky diskusní skupiny EAHIL-L a 22 je ve 3 či více jiných skupinách. (Pozn.: Konference EAHIL-L měla v květnu 1999 celkem 164 členů.) V katalozích vyhledává na Internetu často 37 a občas 21 knihovníků. Vyhledávání plných textů: 32, resp. 30, rešerše 28, resp. 13.

Druhá část dotazníku se týkala vlastních služeb poskytovaných prostřednictvím Internetu: 33 lékařských knihoven má své WWW stránky, 27 poskytuje čtenářům k Internetu přístup na veřejných počítačích atd. Obecně lze i z poměrně malého počtu odpovědí uzavřít, že ve využívání Internetu převažuje spíše nabídka služeb uživatelům než aktivní vyhledávání samotnými knihovníky. To ukazuje fakt, že pouze 12 respondentů pracuje s Internetem déle než 10 hodin týdně a 36 v rozsahu od 3 do 5 hodin týdně. A byla i potvrzena známá skutečnost, že nejvítanějším aspektem Internetu je e-mail.

ČSN Ukazatele výkonnosti knihoven

Prodej zajišťuje Český normalizační institut (adresa: http://www.csni.cz), cena 279 Kč. Národní knihovna doporučuje využívání této normy pro hodnocení vlastní činnosti a při realizaci různých typů průzkumů.

STATISTICKÉ UKAZATELE

na rok 1999

PRAHA

SEVERNÍ MORAVA

ve vybraných ukazatelích 1995 - 1998

v letech 1995 - 1998

Workshop EAHIL´99

Cesta do Estonska byla organizována tak, aby účastníci konference mohli navštívit ve finských Helsinkách Národní knihovnu lékařských věd – Terkko. Moderní budova knihovny byla zpřístupněna uživatelům v roce 1998 a je zajímavá jak z hlediska knihovnického (volný přístup ke knihovnímu fondu, samoobslužný provoz databází, volný přístup uživatelů k Internetu), tak i z hlediska architektonického. Každoročně knihovna objednává cca 1400 titulů časopisů a sbírka monografií zahrnuje asi 30 000 knih. Počet elektronicky přístupných časopisů rapidně stoupá, v současné době je přístupných cca 2500 elektronických plnotextových časopisů. Knihovna plní funkci Dokumentačního centra WHO pro Finsko.

Další zastávkou na cestě do Tartu byla návštěva dvou estonských knihoven v Tallinu. První z nich byla Národní lékařská knihovna, kde jsme po srdečném přivítání na půdě Estonska měli možnost shlédnout knihovnu, která se nachází v historické části Tallinu. Knihovna kromě obvyklých činností vytváří národní lékařskou bibliografii. Pro zpřístupňování databází a plnotextových časopisů (cca 60 titulů) se využívá Internet.

Druhou zastávkou byla Národní knihovna Estonska, která se nachází v monumentální budově dokončené v roce 1993. Materiály se nacházejí v osmi podlažích a ve všech prostorách nás doprovázelo i umění (výstavy obrazů, umělecky utvářené interiéry). Knihovna slouží jako Dokumentační centrum Evropské unie a uchovává národní sbírku parlamentárií. Knihovna začala pracovat na souborném katalogu estonské literatury.

Z Tallinu zhruba po tříhodinové cestě jsme byly 29.6. v cíli – Tartu. Tartu má bohatou historii, první písemná zmínka je z roku 1030 n.l. V tomto převážně univerzitním městě žije asi 100 000 obyvatel, z nichž je cca 11 500 studentů. Má tři divadla a 22 muzeí a galerií.

Před zahájením workshopu se konaly celodenní semináře na různá témata (Benchmarking in Libraries, Evidence Based Medicine, Resources on the Internet, MeSH and NLM Classification aj.).

Samotný worskshop se konal v Univerzitní knihovně v Tartu, v moderní budově, která byla otevřena v roce 1982. Kapacita knihovny je 5,6 mil. svazků, počet míst ve studovnách je 1097. Sbírka obsahuje cca 3 750 000 knihovních jednotek, knihovna má 24 200 uživatelů a cca 300 zaměstnanců. Od roku 1994 se buduje elektronický katalog, který obsahuje záznamy od roku 1990.

Pořadatelé rozdělili přednášky do čtyř sekcí. První skupina příspěvků se zabývala lékařskými informacemi pro rozdílné skupiny uživatelů (lékaře, zdravotní sestry a pacienty, resp. konzumenty lékařské péče). Uživatelským potřebám lékařů se věnoval ve svém příspěvku neurochirurg z univerzitní kliniky v Tartu. Zaměřil se na význam Internetu jako integrujícího faktoru, který umožňuje propojení všech informačních systémů důležitých pro klinické lékaře, jakými jsou vědecké lékařské informace, informace o lécích, nemocniční informační systém a telemedicína. Zdůraznil otázku validity informací na Internetu (odkazy na další zdroje, peer review články, autorizované texty).

Rozvoj vysokoškolského vzdělávání zdravotních sester je vede ke hledání odborné literatury v knihovnách. Vytváří se tak nová skupina uživatelů, která svými specifickými požadavky ovlivňuje producenty informačních databází (bibliografických či znalostních), ale vnáší i specifické prvky do knihovnické praxe. Příspěvek švédského knihovníka představil důležité databáze z oblasti ošetřovatelství, především CINAHL – bibliografickou databázi excerpující 419 titulů časopisů a navazující na plnotextovou bázi Ovid Nursing Collection.

Práci knihovníka s konzumenty lékařské péče prezentovala ve svém vystoupení členka Americké asociace lékařských knihovníků. Představila nově otevřenou knihovnu ve Wilmingtonu (Severní Karolina), jejíž fondy jsou prostřednictvím „mobilního“ knihovníka k dispozici pacientům ve všech zdravotnických zařízeních v okruhu 100 mil. Zdravotnická zařízení, kam knihovník autem dovážel požadovanou literaturu pouze pro zdravotnický personál, dostávají nyní literaturu určenou pro informování pacientů. Informace jsou především z oblasti podpory zdraví.

V bloku přednášek věnovanému elektronické distribuci informací zaujal příspěvek o systému digitálního publikování na univerzitě v Utrechtu. Systém se snaží řešit dilema jak vydat rychle publikaci a zároveň dostát dalšímu důležitému aspektu publikování vědeckých poznatků, kterým je odborné posouzení kvality příspěvku. Při klasickém publikování prostřednictvím nakladatelství rychlost vydávání klesá úměrně s dobou nutnou pro odborné posouzení kvality článku (peer review), pokud autor dává přednost rychlosti vydávání, odsouvá svůj příspěvek do zóny tzv. šedé literatury. Informační a komunikační technologie použitá v holandském modelu umožňuje příspěvek publikovat digitálně ihned po napsání a pro odborné posouzení je na síti tzv. publication site. Tam je možné průběžně směrovat odborné posudky. Příspěvek je tedy publikován rychle, má však i atributy kvalitního článku, byl odborně posouzen.

Model centrálního řízení zpřístupňování elektronických dokumentů popsala ve svém příspěvku zástupkyně Finska. Program „ The Finnish Electronic Library“, určený pro podporu vědy a vysokoškolského vzdělávání, vytvořilo Ministerstvo školství. V rámci tohoto programu se centrálně nakupují elektronické bibliografické i plnotextové databáze. Rozpočet na rok 1999 činil 18 mil. FIM. Celý program je řízen komisí jmenovanou MŠ Finska. Komise spolu s Ústřední technickou základnou (The Center for Scientific Computing Ltd.) dohlíží na maximální efektivitu vynaložených prostředků. Uživatelé se tedy mohou těšit z 2600 titulů plnotextových elektronických časopisů a 70 bibliografických databází. Centrální finanční podpora se týká primárně univerzit, ostatní uživatelé se mohou připojit prostřednictvím konzorcií, sdružováním svých finančních prostředků.

Třetí blok byl věnován současnému stavu informačního zabezpečení v lékařství v pobaltských republikách. Společným rysem příspěvků bylo, že knihovny bohatě využily finančních prostředků získaných prostřednictvím nadací (Soros Foundation, Mellon Foundation). Knihovny v Lotyšsku a Litvě zahájily automatizaci svých knihoven systémem ALEPH 500. Zavedení tohoto systému dokazuje, že počítačový hardware musí být opravdu up to date.Knihovna Lotyšské lékařské akademie získala např. z Mellonovy nadace 800 000 USD a ze Sorosovy nadace 95 000 USD.

Z posledního bloku nás zaujala přednáška knihovnice lékařské fakulty v Oslo, věnovaná použití Evidence Based Medicine pro rešeršní strategiii v databázi MEDLINE. Cílem takto zpracovávaných rešerší je získat pertinentní informace pro lékaře klinického zaměření, usnadnit jejich rozhodnutí u lůžka pacienta, tzn. vyhledat takové diagnostické a terapeutické postupy, které jsou v souladu s nejnovějšími teoretickými poznatky lékařské vědy, ale zároveň byly prověřeny v sérii klinických, randomizovaných či kohortových studií, a tudíž zvolený diagnostický či terapeutický postup je pro pacienta optimální. Byly podrobně objasněny obsahové rozdíly mezi jednotlivými typy klinických studií, popsán způsob použití tzv. metodologického filtru při specifikaci rešeršního dotazu. Přednáška byla velmi inspirativní, postupy budou využity v indexační praxi české lékařské bibliografie, aby i v BMČ bylo snazší nalézt články odpovídající podmínkám Evidence Based Medicine.

V průběhu workshopu byly vystaveny i postery, mezi nimiž ten český informoval o vlivu nových informačních technologií na kvalitu služeb v síti lékařských knihoven.

Letošního setkání EAHIL se zúčastnilo 116 delegátů z 24 zemí. Delegáti pracují na různých pracovištích: v nemocnicích, na univerzitách, ve výzkumných institucích, v dokumentačních centrech, v komerčních organizacích, v národních knihovnách, ve školách pro informace a knihovnictví, v regionálních knihovnách a v centrech informačního rozvoje.

Knihovníci se starají o sbírky pokrývající medicínu, ošetřovatelství, veřejné zdravotnictví, farmacii, stomatologii, veterinární medicínu, onkologii, tropickou medicínu, konzumenty zdravotnictví (pacienty) a další. Toto široké spektrum umožnilo navázat kontakty, vyměnit si zkušenosti a získat nové podněty pro naši práci.

Každoroční setkání lékařských knihovníků z Evropy i mimo ni má srdečný ráz, a nejinak tomu bylo i letos. Když jsme se loučili před Univerzitní knihovnou v Tartu, čekala nás ještě prohlídka tohoto historického města. Ani ta nezklamala. Celý pobyt nás doprovázelo krásné slunečné počasí, neuvěřitelně modré nebe a úžasné bílé noci, které umožňovaly vidět západ slunce před 23. hodinou.

Na shledanou v Londýně v roce 2000.

Semináře pořádané NLK

Účastníci si hradí pouze cestovní náklady. Místo konání: IPVZ, Budějovická 15, Praha 4, učebna č. 8, doba konání 8,30 - 16,00 hod.

Přihlášky zasílejte do 6.9.1999.

Účastníci si hradí pouze cestovní náklady. Místo konání: IPVZ, Budějovická 15, Praha 4, doba konání 9,00 - 16,00 hod.

Přihlášky zasílejte do 8.10.1999.

Místo konání: IPVZ, Budějovická 15, Praha 4. Poplatek 200 Kč.

Místo konání: IPVZ, Budějovická 15, Praha 4. Poplatek 200 Kč.

--------------------------------------------------------------------------------------

Název akce ............………………………….....……………..........

Datum konání ..........…………………………....................………

Datum narození .............…………………………..............………

Rodné číslo ...................……………………………...........……….

Bydliště .................………………………………..............……......

Pracoviště .....…......... funkce ....…………………….. tel. ...…….

Datum Podpis žadatele

---------------------------------------------------------------------------------------