V dubnu letošního roku proběhl v pořadí již třicátý seminář INFOS, jehož letošní průběh zaštiťoval Spolok slovenských knihovníkov, Ministerstvo kultúry SR, Informačná kancelária Rady Európy a Univerzitná knižnica v Bratislavě. Tradice těchto seminářů, jejichž náplní byl vždy vývoj knihovnictví a informační vědy a hlavně pak prezentace nejnovějších trendů v oblasti automatizace, resp. elektronizace knihovnicko-informačních procesů, byla započata v r. 1972 a sborníky, které pravidelně na základě těchto seminářů vycházejí a obsahují všechny přednesené příspěvky či přednášky, toto plně dokumentují.

Sympozium oficiálně zahájila zástupkyně Ministerstva kultúry SR dr. Andrea Doktorová, která v krátkosti referovala o programu Kultura 2000 (tento program bude probíhat do r. 2004, zahrnuje integrované projekty Evropské unie, Unesca a Rady Evropy). Dr. Doktorová omluvila nepřítomnost ministra M. Kňažka s tím, že je velmi zaneprázdněn posledními dokončovacími pracemi na novém autorském zákoně.

Vlastní program sympozia byl zahájen moderátorem doc. D. Katuščákem z Filozofické fakulty UK – KKVI, který otevřel první programový blok Infosu 2000 “Humánní aspekty a problémy rozvoje kulturní a informační společnosti ”, přičemž v úvodu tohoto bloku nejprve zazněla krátká rekapitulace průběhu předchozích devětadvaceti ročníků Infosu, kterou přednesla dr. Gondová, ředitelka Ústřední knihovny Filozofické fakulty UK v Bratislavě. Vlastní náplní tohoto odpoledního bloku pak byl příspěvek Ontologie a informace, který svým osobitým způsobem prezentoval Egon Bondy – (vl. jménem PhDr. Zbyněk Fišer) a v němž dal náležitě zaznít své filozofické erudici. Následovala přednáška Informatizace a futurologické scénáře možné budoucnosti PhDr. Ladislava Hohoše, při které se její autor, přednášející na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, ponejvíce soustředil na americký projekt Milénium, probíhající pod hlavičkou Univerzity OSN, kde je možno jako hlavní futurologický scénář odhalit patnáct zásadních globálních trendů, které jsou nadějí pro budoucí rozvoj lidstva, přičemž nejdůležitějším z nich je dosáhnutí trvale udržitelného rozvoje a akceptování dlouhodobých perspektiv procesu tvorby politiky. Při zmínění problému globalizace byly v této přednášce kladeny důrazy na ty její aspekty, které zatím nejsou vždy zdůrazňovány – tj. např. na regionalizaci a decentralizaci, šíření kulturní rozmanitosti a etických hodnot. Poté zazněl příspěvek: Teilhard de Chardin o informační společnosti – informace bez světa a svět bez informací – přednášející PhDr. Pavel Rankov z FF UK – KKIV svým způsobem navázal na předchozí přednášku, v níž se problém globalizace odrážel, ale tomuto přednášejícímu pro jeho závěry, že je nepochybné, že rozvoj informačních a komunikačních technologií v posledních desetiletích stanovil směr, kterým se bude lidstvo vyvíjet, byla východiskem filozoficko-náboženská koncepce kontroverzního jezuity Pierra Teilharda de Chardin.

Po těchto obecně filozofických pohledech přišly na řadu příspěvky, které posluchače vrátily alespoň částečně do reálného světa, a to díky přednášce PhDr. Anny Čabrunové z FF UK – KKIV na téma: Kulturní identita knihovny v informační společnosti, ve které zdůraznila status veřejné knihovny jako kulturní instituce, přispívající ke kulturní identitě, přičemž kulturní identita je chápána jako kategorie hodnotová, nikoliv statická a současně obsahující i sociologický aspekt. Diskuse je tedy vedena o profilu knihovny jako instituce v sociokulturním prostředí, kdy se objevuje potřeba nové filozofie veřejných knihoven odrážející kontinuitu vývoje (problémy našeho dědictví, problémy současnosti a následně reálná prognóza budoucnosti). Návrat do zcela reálného světa pak umožnilo závěrečné vystoupení prvního dne: Od tištěného média k elektronické publikaci – důsledky pro kulturu a společnost - velmi osvěžující příspěvek Horsta Neissera, který přítomným umožnil držet v ruce (pro mnohé prvně) elektronickou knihu.

Projekty Evropské unie - tento blok moderoval Ing. A. Androvič z Univerzitní knihovny v Bratislavě, přičemž nejdříve uvedl Ing. Igora Prokopa ze Slovenské národné knižnice v Matici slovenskej v Martině s jeho referátem na téma: Od knihovních telematických aplikací 4. rámcového programu RVT k digitálnímu multimediálnímu obsahu a kulturnímu dědictví v 5. rámcovém programu RVT Evropské komise. Ing. Prokop dosti podrobně zmapoval celou historii předchozích projektů – v r. 1984 Evropský parlament přijal strategickou deklaraci pro oblast knihoven (tzv. Schwenského rezoluci) obsahující doporučení vytvořit “Evropskou knihovnu”. Dále byly obsažně uvedeny následné aktivity v této oblasti a závěrem podána informace o 5. rámcovém programu (období let 1998-2002), kdy jsou konstituovány čtyři tematické programy: 1. kvalita života a řízení živých zdrojů, 2. podpora uživatelsky příjemné informační společnosti (IST), 3. konkurenceschopný a trvalý růst, 4. energie, prostředí a trvalý rozvoj. Pro knihovníky je samozřejmě nejzajímavější bod 2 – IST, kdy za klíčové jsou považovány tyto 4 směry: systémy a služby pro občany (efektivní a flexibilní přístup k informacím všeobecného občanského zájmu), nové pracovní metody a elektronický obchod, multimediální obsah a prostředky (s cílem zlepšit informační produkty a služby), podstatné technologie a infrastruktury. Rozpočet programu IST se předpokládá ve výšce 3, 6 miliard euro. Organizace z přidružených zemí EU mohou předkládat do programu IST své projekty (s možností získání 50ti procentní finanční podpory)

Projekt Excel, o němž referoval Brian Green z  Book Industry Communication, přičemž zdůraznil nutnost standardizace v oblasti publikační tak, aby systém EDI (Electronic Data Interchange) dosahoval co nejlepších výsledků, a to zvláště pak v oblasti EDI book supply cycle, tento cyklus by de facto zajišťoval nákup přírůstků jednotlivých knihoven tak, že veškerý řetězec by probíhal pouze v elektronickém prostředí (dodavatel zasílá elektronicky nabídky do knihovny, knihovna dodavateli objednávky; též veškerá fakturace by byla digitalizována). Současné problémy vyplývají právě v nedostatečné standardizaci (např. Books in print se liší od národní bibliografie). Je zapotřebí přijmout EDIFACT, tj. mezinárodní normu umožňující přejímaní zpráv z různých uživatelských rozhraní v oblasti knižního obchodu a knihoven. Závěrem zazněl příspěvek Davida Fuegiho , který přinesl informace o projektu LIBECON 2000 (Millennium Report) založeném Evropskou komisí, který směřuje na výzkum, monitorování a porovnávání (srovnávání) knihovnických činností, kdy následně dochází k užití statistik o knihovnách k náležitému řízení knihoven a jsou vytvářeny základy pro normy v oblasti knihovnictví (knihoven).

Jak se počítač stává neviditelným – příspěvek dr. Vladimíra Burčíka z FF UK přinesl pohled na využívání počítače z hlediska psychologického, resp. sociálně-psychologického, neboť vývoj od 90. let, kdy bylo možno mluvit o určité počítačové fobii lidí, kteří s počítačem přicházeli do kontaktu nově, vede až k současné určité personalizaci počítače. Autor příspěvku je toho názoru, že při využívání počítače bychom si jeho existenci v podstatě neměli uvědomovat a interakce - orientace v prostředí webu by měla být zajišťována pomocí mentálních modelů a mentálních map, umožňujících představu o pozici v informačním prostoru. Výše uvedený tematický blok uzavřely dva drobnější příspěvky zahraničních hostů, a to úvaha Roberta J. Skoviry o dobře navržené webovské stránce, kde byly zmíněny takové její atributy jako integrita, harmonie, rámce a témata, navigace, linky, tabulky. Závěrem zazněla přednáška Frederica G. Kohouna pracujícího na School of Communications and Information Systems (Robert Morris College v Pittsburgu, USA) o situaci v oblasti elektronických komerčních aktivit ve vztahu k patentům, vynálezům, obchodním známkám apod.

V tematickém bloku Knihovny a vzdělávání zazněly nejen příspěvky D. Tkáčíkové o distančním a celoživotním vzdělávání, o funkci knihoven ve vzdělávacím procesu (Elena Sakálová), ale podrobná informace o digitální knihovně NRW, přednesená ředitelem Univerzitní knihovny v Biefeldu Karlem Wilhelmem Neubauerem a demonstrovaná zajímavými příklady ing. F. Summanna. Tento komplexní projekt pro Severní Porýní a Westfálsko, na kterém participuje 15 univerzitních knihoven, 12 knihoven vědeckých a 2 knihovny specializované, umožňuje, aby digitální knihovna NRW byla vskutku portálem, kdy uživatel pomocí vyhledávací masky pracuje v databance (protokol Z39.50 a http umožňují přístup do všech propojených bází, včetně OCLC, Ovid, SilverPlatter, do vlastního souborného katalogu digitálních dokumentů čítajícího 41 tis. záznamů; nakoupeno je i 40 digitálních dokumentů – od anatomického atlasu po souborné dílo W. Shakespeara). Uživatelé NLK znají dobře službu Jason, jejíž existence je podmíněna právě tímto projektem.

K tématu Digitální knihovny, elektronické dokumenty a informační služby, teorie a praxe byla vedle příspěvků Evy Bratkové (FF UK v Praze) o problematice budování a využívání virtuálních digitálních archivů vědeckovýzkumné literatury a Zdeňka Uhlíře z NK ČR o digitalizaci historických dokumentů a fondů velmi zajímavě prezentována činnost digitální knihovny Poslanecké sněmovny a Senátu ČR , a to jejím ředitelem dr. Karlem Sosnou. Zajímavě vyzněl i příspěvek Daniely Džuganové z knihovny Lékařské fakulty UPJS v Košicích o zpřístupňování elektronických časopisů. Jejich praxe je v podstatě totožná s praxí naší knihovny v této oblasti. Další příspěvek na toto téma – Seriálové publikace v elektronickém prostředí, přednesený Petrou Pěnkavovou, studentkou 5. ročníku FF UK - Praha, která pracuje v Národní knihovně ČR, byl čistě teoretický, zabývající se terminologickou vágností v oblasti “seriálů”. Následoval velmi zajímavý příspěvek Beáty Katrincové z Národní agentury ISSN při Univerzitní knižnici v Bratislavě. Tématem jejího příspěvku byly: Elektronické seriály a systém ISSN. Systém ISSN se problematikou elektronických seriálů zaobírá od r. 1993 a je zřejmé, že tato aktivita již vyústila v potřebná pravidla (v záznamu UNIMARC např. pro pole 008 je zaveden kód co - vzdálený zdroj online, bylo vytvořeno nové pole 856 pro URL adresu samotné publikace). Přesná pravidla zápisu byla stanovena v září 1999 a lze konstatovat, že projekt URN/ISSN svědčí o implementaci elektronických seriálů do systému ISSN.

Odpoledne ukončila přednáška Jozefa Liptáka z FF UK Bratislava, jehož pohled na elektronickou knihu byl postaven z hlediska technologií na výrobu “elektronického papíru”, kdy jsou aplikovány poznatky kvantové mechaniky a elektroforézy.

Poslední den semináře patřil tématu Knihovní projekty, sítě, spolupráce, veřejné informační služby, integrace systémů. V jeho rámci zazněly příspěvky zástupců Národní knihovny ČR (dr. Krčmařová – Současný stav souborného katalogu CASLIN, dr. Nová – Zapojení NK ČR do projektů programu “Informační zdroje pro vědu a výzkum”, kdy nejobsažněji byl popsán projekt EIFL Direct ). Toto závěrečné dopoledne ještě přineslo referát ing. PhDr. Š. Kimličky z FF UK Bratislava týkající se projektu Pro Sciencia 2 (dokumentace a prezentace vědy a vzdělávání na Slovensku), který je soustředěn na zpracování publikační činnosti a staví na kooperaci především knihoven SAV, přičemž z 60 akademických pracovišť jich 16 používá Rapid Library – modul EPCA. Cílem 2. etapy tohoto projektu je zakoupení licence a implementace software pro server Z39.50

• ACOM SOFT
• ALBERTINA ICOME
• CEIT
• COSMOTRON Systems
• MINOLTA SLOVAKIA
• PROBOS
• SUWECO

Závěrem tohoto příspěvku bychom jako přímé účastnice sympózia INFOS 2000 chtěly konstatovat, že v průběhu celé akce byla vidět čitelná snaha organizátorů zajistit pro účastníky této akce co nejvyšší odbornou úroveň. Domníváme se však, že tematická šíře, snaha o pokrytí téměř všech aspektů, s kterými se knihovnictví, resp. informační věda zabývá, vyústila spíše v roztříštěnou mozaiku problémů než k nastínění nosných linií či perspektivních trendů. Ze seznamu účastníků se dalo vyčíst, že na sympoziu jsou přítomni lidé praxe, takže začlenění poměrně obsáhlého bloku čistě teoretických příspěvků, ať již nesených z hlediska filozofického, kulturologického, historického, psychologického apod. bylo sice velmi zajímavé, ale nepromítla se v nich aplikovatelnost do konstruktivních postupů v každodenní praxi.

Domníváme se, že by bylo bývalo vhodnější organizovat dané symposium v paralelních odborných sekcích, které by pak hlouběji pokryly problematiku, na niž by byly zaměřeny (např. výchova a vzdělávání nebo problematika řízení a rozvoje či plánování v oblasti knihoven ve vazbě na možné zapojení se do projektů nadnárodních). Je totiž zřejmé, že jedině projekty, programy či postupy mající ve svých základech maximální kooperaci, popř. zakládání konsorcií mohou vyústit v potřebný efekt, jak dokumentovala např. zajímavá idea Open Directory Project nebo reálně fungující digitální knihovna NRW.