NLK z pohledu regionální lékařské knihovny

PhDr. Hana Kovalčuková

Fakultní nemocnice U sv. Anny, Brno

Vážení a milí hosté, kolegové, milí spolupracovníci z NLK, milí oslavenci!

Ve svém krátkém příspěvku se zmíním, jak vnímám jako zástupce regionální lékařské knihovny FN v současné době NLK v rámci sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ). A předpokládám, že Váš pohled a zkušenosti (mám na mysli mé regionální kolegy) se nebudou mnoho lišit od těch mých. Pracuji v lékařském knihovnictví po řadu let a musím s potěšením konstatovat, že NLK prošla v posledních letech velkými pozitivními změnami a má za sebou skutečně velký kus práce, který všichni vidíme a který se dotýká i těch nejnižších článků v síti lékařských knihoven. Je vůbec potěšitelnou skutečností a faktem, že naše síť vědecko-informačních pracovišť a lékařských odborných knihoven je nepřehlédnutelným, činorodým, fungujícím a spolupracujícím subjektem v čele s právě jubilující NLK.

Období změn jsme začali pociťovat v NLK pod vedením NLK PhDr. O. Pinkasem. Zejména v posledním tříletém období prokázala NLK pod vedením ředitelky PhDr. Heleny Bouzkové vůči regionálním knihovnám v síti upřímnou vstřícnost. Z NLK vychází mnoho pomůcek, bez kterých by se nám špatně pracovalo. Stalo se pro nás samozřejmostí pružné vydávání již 6. ročníku časopisu Lékařská knihovna, plného aktualit, týkajících se celé sítě VISZ. Barevná škála ročníků je toho v každé akreditované knihovně důkazem. Další samozřejmostí se pro nás stalo např. pružné, rychlé vydávání Soupisu časopisů v ČR – nenahraditelná pomůcka, bez které bychom těžko participovali na meziknihovní výpůjční službě (MVS). Vyčerpávající informace o NLK získáme kdykoliv na velmi přehledných WWW stránkách NLK, které regionální knihovny jistě ocení.

Musíme si otevřeně přiznat, že NLK má přece jenom trochu snazší přístup (že je tady v Praze jaksi ve středu dění) k většímu množství lékařských informací, ke kterým se regionální knihovny obtížněji dostávají, ať již z důvodu finančních, či z důvodu nezastupitelného postavení NLK, či z nedostatku vlastní aktivity. Tuto přednost si však NLK nenechává pro sebe, ale snaží se nám takto získané informace předat, zprostředkovat či jinou cestou zpřístupnit, např. realizací projektu MEDVIK, tj. Medicínská virtuální knihovna – projekt LI, který se řeší do roku 2003 za podpory MŠMT ČR.

A nyní konkrétněji. Dobře se nám vždy spolupracovalo s odd. doplňování fondu pod vedením dr. J. Veselé při koordinaci nákupu odborné literatury. Nadšeni jsme byli ze spolupráce s dr. Hůlovcovou (odd. souborné katalogy) při konzultacích povinného hlášení knižních přírůstků elektronickou cestou do souborného katalogu. A všem, kteří zpracovávají literaturu v AKS, tyto konzultace vřele doporučuji. Ostatně kolegyně z našeho regionu popisovanou atmosféru zažili na školení, které pro nás toto oddělení připravilo. Stejnou atmosféru mělo i školení, které pro nás připravila dr. Votípková s kolegyněmi z odd. bibliografie a katalogizace, a sice školení o katalogizaci AACR2. Jakákoliv konzultace a požadavek ze strany užívání tezauru MeSH nebyla pro tyto kolegyně na obtíž. Při organizacích těchto školení jsme měli možnost poznat Radku Římanovu z odd. vnitřních vztahů jako schopnou organizátorku, odbornici na svém místě. Nemohu opomenout ochotu a vstřícnost rešeršního odd. v čele s Mgr. Janou Hercovou. Ve všech našich dotazech a specifických požadavcích nám okamžitě vyšli vstříc.

V neustálém spojení jsme s odd. služeb čtenářům, na které se obracíme především se svými četnými požadavky o xerokopie článků. V neposlední řadě jsme se pracovně seznámili s trpělivým ing. Hřebejkem z odd. automatizace. Kdo někdy odevzdával povinné hlášení o publikační činnosti RIV (Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu), ocení jeho pochopení a vstřícnost při spolupráci v hořícím termínu. V čilém kontaktu jsme s Mgr. Janem Musilem z odd. vnějších vztahů při sběru informací o síti, při zpracovávání statistiky atd. I s Mgr. Cuřínovou, ved. Zdravotnického muzea, jsem se pracovně setkala. A sice, když jsem zjistila z hlediska historie starší publikace v odpisových seznamech. Při všech odborných konzultacích, dotazech a požadavcích vždy jsem se setkala s maximální odborností, ochotou, s příjemnou atmosférou.

Nemohu opomenout také mezinárodní aktivity NLK v EAHIL (Evropská asociace lékařských knihoven), kdy nám pomohla NLK spolu s Mgr. Potomkovou z Fakultní nemocnice Olomouc zprostředkovat své členství v této organizaci.

Jako další neopomenutelnou činnost a pomoc regionům vidím v organizaci cyklu kontinuálního vzdělávání, jehož hlavním garantem je PhDr. Eva Lesenková z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, ale na kterém se NLK rovněž podílí. Abych školení charakterizovala co nejstručněji a nejjednodušeji – je to o něčem a škoda pro toho, kdo se nezúčastní.

Považuji za svou povinnost využít této milé příležitosti, kdy se bilancuje, a vystoupit zde s poděkováním NLK za všechny aktivity, které pro nás v rámci sítě VISZ NLK udělala, dělá a doufám i nadále bude dělat, a popřát NLK hodně úspěchů v realizacích odvážných projektů v oblasti vědeckých lékařských informací. A ještě dodám, že všechno úspěšné konání je závislé na kvalitních pracovnících, na dobrých lidech, které se pro práci v NLK podařilo získat a pro které nejsou regiony přítěží.

PŮVODNÍ PRÁCE

Rešeršní činnost na přelomu dvou tisíciletí

Mgr. Jana Hercová

Národní lékařská knihovna, Praha

(Předneseno při slavnostním setkání u příležitosti stošedesátileté historie lékařského knihovnictví v Praze dne 29.11.2001)

Rešeršní práce – tedy vyhledávání odkazů na dokumenty (a v řadě případů i samotných dokumentů v plném znění) - se začala objevovat v tom okamžiku, kdy jednotlivec, v důsledku prudkého rozvoje určité vědní oblasti a s tím souvisejícím nárůstem literatury o něm, přestal být schopen tuto literaturu pravidelně sledovat. Odborníci určité specializace budou oponovat, že i dnes si mohou udržet přehled pravidelným sledováním vytypovaných titulů časopisů našich i zahraničních, kontakty s kolegy svého oboru a že tedy v podstatě tuto službu nepotřebují. Ale i jistě oni uvítají dobře zpracovanou rešerši v případě, kdy potřebují doplnit literaturu historickou, doplnit poznatky v těch oblastech, kde nemohou sledovat nejnovější trendy, popř. požádat o zpracování úvodní rešerše, pokud chtějí začít pracovat na něčem novém.

Zdrojem literatury v minulých dobách, před vznikem sekundárních zdrojů informací, byly hlavně knihovny. Na jejich fondy pak začaly navazovat bibliografie různého zaměření. Pro oblast medicíny je za nejstarší bibliografii zahraniční literatury považován Index medicus, na jehož vzniku měl velkou zásluhu John Shaw Billings.

Tento muž se narodil v roce 1838 a vystudoval medicínu. Jako dvaadvacetiletý končil svá studia pojednáním „The surgical treatment of epilepsy“, které bylo uveřejněno v časopise Cincinnati Lancet and Observer. K této práci shromáždil literaturu od 51 autorů ze 44 časopisů, převážně britských a francouzských. Jen malá část byla dostupná v Cincinnati, ostatní získal poštou. Tato dnes běžná součást vědeckých pojednání byla v tehdejší době u studentů něčím zcela neobvyklým. Po skončení studií se věnoval chirurgické praxi, ale jeho opravdová kariéra začala až rokem 1864, kdy začal pracovat v úřadu hlavního lékaře USA a dal si za úkol vybudovat velkou lékařskou knihovnu nejen pro armádu, ale pro celou zemi. Když v roce 1895 knihovnu opouštěl, měla 300 000 knihovních jednotek a patřila k nejlepším svého druhu na světě.

Na tuto činnost pak navázal se svým spolupracovníkem Dr. Robertem Fletcherem a po sérii tištěných katalogů (Index-Cataloque), které se vždy opožďovaly za současným stavem, vydává poprvé v roce 1879 již výše zmiňovaný Index medicus. Rešeršní oddělení Národní lékařské knihovny v Praze nemá ve svých fondech tento první historický svazek, ale vlastní hned sv. 2 z roku 1880.

Když se vrátíme zpět k domácí literatuře, najdeme ve fondech rešeršního oddělení NLK jako nejstarší dostupnou tištěnou bibliografii „Nosovský soupis z let 1901-1925“, který vydal Svaz knihkupců a nakladatelů v roce 1933. O dalších bibliografiích, už zaměřených na lékařskou literaturu, hovoří předmluva z roku 1949 k Bibliographia medica čechoslovaca:

Index medicus z roku 1879 1

…Opětovně se sice u nás ozývaly stesky nad tím, že nemáme své lékařské bibliografie, ale méně bylo již upřímných snah o toho nápravu. Byla to v prvních letech tohoto století vydávaná Semerádova Slovanská bibliografie lékařská a za léta 1932-1935 Hněvkovského Bibliographia medica cechoslovaca. Jinak ovšem máme větší počet lékařských bibliografií dílčích, zachycujících československé publikace jistého oboru v jisté době; úplně je takto zpracována jen literatura otorhinolaryngologická, neurologicko-psychiatrická a kardiologická. Přehled o takovýchto dílčích bibliografiích přináší kniha Palivcova (Viktor Palivec: Lékařská bibliologie, Praha 1947 )…

V Časopise lékařů českých se také objevovalo současné písemnictví v rubrice „Bibliografie lékařských časopisů“.

Významným mezníkem se stává rok 1949, kdy poprvé vychází Bibliographia medica čechoslovaca autorů Svetozara Nevoleho a Karla Růžičky – a začíná tak 1. ročníkem (zahrnuje literaturu z roku 1947) systematicky zpracovávaná registrující bibliografie.

V mezinárodní oblasti se k Indexu medicu (od 60. let v online podobě známém jako MEDLINE) v těchto poválečných dobách přidává nový významný informační systém pro oblast lékařství a zdravotnictví. Jeho cílem je zajišťovat zpracování a šíření biomedicínských informací v celosvětovém měřítku. Byl založen v roce 1947 v Holandsku a dostal název Excerpta medica. Hlavním produktem až do roku 1968 byly oborově orientované referátové časopisy. Rokem 1969 se pak přešlo na distribuci pomocí magnetických pásek a báze získala název EMBASE.

Pro naše uživatele nastává zásadní změna v roce 1977, kdy se také Bibliographia medica čechoslovaca začíná zpracovávat automatizovaně, v té době na velkých sálových počítačích.

Dalším důležitým rokem je pak rok 1978, kdy se tehdejší Ústav vědeckých lékařských informací (předchůdce NLK) stává nositelem a provozovatelem magnetopáskové rešeršní služby poskytované z databáze Excerpta Medica. Uživatelům bylo na základě pasivní licenční smlouvy se společností Elsevier Science Publishers umožněno získávat průběžné rešerše (SDI profily).

Přestože nástup automatizovaných služeb znamenal velký přínos pro uživatele, vývoj se nezastavil. Zpracování domácí i zahraniční literatury přecházelo postupně z velkých sálových počítačů a terminálů k osobní výpočetní technice, která dnes dokazuje, že malé rozměry neznamenají menší výkony, spíše naopak. Současnost je ve znamení velice výkonných serverů a počítačů se stále se zlepšujícími parametry a s nabídkou možností, o kterých se předcházejícím generacím uživatelů a rešeršérů ani nesnilo.

V současné době máme v rešeršním oddělení k dispozici tyto domácí zdroje:

• Bibliographia medica čechoslovaca (v komplexu BiblioMedica)

• Česká národní bibliografie (komplex bází)

• Slovenská národní bibliografie (komplex bází )

• Báze závěrečných grantových zpráv IGA

• Jmenné autority z oboru lékařství (AUP)

• Katalogy a báze NLK (program Aleph)

• Katalogy dalších domácích knihoven, včetně souborných

• Anopress – zdravotnictví v denním tisku

BMČ v programu Tornádo Albertiny icome Praha

Báze AUP je souborem autorit NLK, osahující personální jména z oboru lékařství a zdravotnictví (osahuje osobnosti domácí i zahraniční působnosti). Báze je výbornou pomůckou při hledání informací o významných osobnostech. Kromě údajů o datu narození a úmrtí přináší v poli Ověření i citaci, kde je možno hledat další doplňující údaje.

Na poli zahraničních zdrojů máme rovněž v současné době bohatý výběr jak bibliografických bází, tak bází s návazností na plné texty.

MEDLINE 1966+

EMBASE 1988+

Web of Science 1980+ (včetně možnosti zjišťování citovanosti a scientometrických parametrů v návazném zdroji Journal Citation Reports)

BIOSIS 1997+

Cochrane Library medicína založená na důkazech

OECD Health Date statistika

Health for All statistika WHO

EIFL-Direct plné texty

OVID Technologies plné texty

Science@Direct plné texty

Springer Link plné texty

ProQuest/PCI plné texty

SERFILE informace o titulech časopisů

Velkým pokrokem rešeršní práce v současné době jsou nejen stále se zlepšující programy, ve kterých je možno cíleně vyhledat skutečně relevantní informaci, ale i přímé propojení do plných textů, které jsou dostupné díky konsorcionálním licencím.

Ukázka záznamu z databáze MEDLINE v programu WinSpirs firmy SilverPlatter:

TI: "Glaucoma affecting each crystalline lens": a long-lost manuscript by Dr. William Mackenzie.

AU: Mansfield, - D; Beaton, - J; Bennett, - H

AD: Inverclyde Royal Hospital, Greenock, Scotland. gowa12@udcf.gla.ac.uk

SO: Surv-Ophthalmol. 2000 May-Jun; 44(6): 527-33

FTXT: ScienceDirect (tm)

JN: Survey-of-ophthalmology

*LHM: ABE233 - 96 97 98 00 01

BOD002 - 99 00 01

BOE203 - 94 95 96 97

KED002 - 96 97 98 99 00 01

ZIE201 - 92 94 95 96 97 98 99 00

IS: 0039-6257

PY: 2000

LA: English

CP: UNITED-STATES

AB: Dr. William Mackenzie was one of the great pioneers of British ophthalmology in the 19th century. We present a newly-discovered manuscript in which Mackenzie described how he performed surgery for bilateral nuclear sclerosis of the lens, in 1842-1843. This case became the focus for a discussion of the nature of "cataract" and "glaucoma" in the fourth edition of Mackenzie's great work, A practical treatise on diseases of the eye. Mackenzie is generally remembered as a great compiler of knowledge, but the text Mackenzie built around this case shows him pursuing original arguments based on his own observation. This case report gives us a vignette of Mackenzie that illustrates aspects of Mackenzie's character and achievements in an intimate way, and it dramatizes in a lively manner how some of the most fundamental concepts in ophthalmology evolved.

MJME: *Cataract-history; *Cataract-Extraction-history; *Glaucoma-history; *Lens,-Crystalline-pathology; *Manuscripts-history; *Ophthalmology-history

MIME: Cataract-etiology; Glaucoma-complications; Great-Britain; History-of-Medicine,-18th-Cent.; History-of-Medicine,-19th-Cent.; Portraits-

Pro zjištění dostupnosti titulu časopisu je nutné sledovat pole LHM=Library Holdings Message, kde jsou zahrnuty údaje ze souborného katalogu lékařských zahraničních periodik, které jsou (popř. byly) odebírány v lékařských knihovnách v ČR a SR (údaje sbírá a katalog udržuje NLK Praha). Lokační značky (např. ABA008 označuje NLK Praha) informují o tom, která knihovna a v kterých letech hledaný titul odebírala. Pokud je údaj i v poli FTXT, můžeme získat prokliknutím do příslušného nakladatelství i plný text ve formátu PDF (Adobe Acrobat) - v tomto případě z nakladatelství Elsevier Science (při dodržení příslušných licenčních podmínek).

Velmi zajímavým zdrojem z oblasti „evidence-based medicine“ (medicíny založené na důkazech) je báze Cochrane Library (pojmenována podle profesora Archibalda Lemana Cochrane 1909-1988). Báze je tvořena čtyřmi částmi a jedna z nich „The Cochrane Database of Systematic Reviews“ - přináší přehledy o výsledcích léčebné péče a je v poslední době uváděna také jako jeden z časopiseckých titulů v bázi MEDLINE (a pro odběratele této báze je vlastně plnotextovým zdrojem obohaceným o kritické hodnocení odborníků celého světa).

Vedle plnotextových zdrojů hrazených v rámci různých konsorcionálních přístupů je dnes již také část plných textů dostupná zdarma v rámci Internetu – k těmto zástupcům patří např. plné texty z nově vznikajícího archívu na adrese http://pubmedcentral.nih.gov, který je produktem National Center for Biotechnology Information v USA (National Library of Medicine).

K významným zdrojům vyhledávání informací patří v práci současného rešeršního pracovníka i využívání internetových zdrojů. Jsou to vytypované kvalitní a osvědčené internetové stránky, využívání vyhledávačů, jako jsou Google, AltaVista, Fast atd., zdravotnické portály naše i zahraniční.

Ke zdařilým českým internetovým portálům patří např. „Zdraví a zdravotnictví“, kde milovníka historie zaujme stále se rozrůstající soubor medailonků našich současných i minulých významných osobností z oblasti lékařství včetně fotografie.

http://www.zdrav.cz/ Ukázka

Thomayer, Josef

Obor: vnitřní lékařství

· 23. 3. 1853 Trhanov

· + 18. 10. 1927 Praha

Studia medicíny dokončil v roce 1876, poté absolvoval jednoroční vojenskou službu v posádkové nemocnici v Praze, byl demonstrátorem patologicko anatomického ústavu, praktickým lékařem. Od roku 1877 do 1879 působil jako operační elév chirurgické kliniky, do roku 1880 jako externista v ústavu choromyslných v Praze. Potom pracoval jako asistent české lékařské kliniky a podnikl studijní cesty do Paříže a Londýna. V roce 1883 habilitoval na české lékařské fakultě z vnitřního lékařství, mimořádným profesorem speciální patologie a terapie nemocí vnitřních se stal roku 1886, řádným profesorem pak v roce 1902. Od tohoto roku do roku 1921 byl přednostou II. lékařské (interní) kliniky. Byl první český internista, který interní lékařství stavěl na patologicko-anatomické a patologicko fyziologické základně. Je považován za tvůrce vědecké lékařské školy a také za prvního našeho neurologa. Učinil mnoho původních objevů, napsal mnoho vědeckých pojednání z celého interního oboru. Jako jeden z prvních se u nás zajímal i o bakteriologii. Mezi jeho významné žáky patřili např.: L. Syllaba, J. Pelnář a R. Vanýsek.

V roce 1888 založil “Sbírku přednášek a rozprav z oboru lékařského”, ze které později vznikla známá “Thomayerova sbírka”. Pojmenována je po něm i jedna z pražských nemocnic – Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze – Krči. Od svých studentských let byl také literárně činný, psal beletrii pod pseudonymem R. E. Jamot. Mezi jeho přátele patřili např.: J. V. Sládek, Z. Winter, K. V. Rais, K. M. Čapek-Chod, A. Jirásek, M. Aleš, J. V. Myslbek

ZPRÁVY

Knihovna Endokrinologického ústavu v Praze aneb co se skrývá za siglou ABC 036

Mgr. Lenka Hrdounová

Endokrinologický ústav, Praha

„… a vchod je mezi Klášterní vinárnou a kostelem sv. Voršily!“ Těmito slovy naviguji návštěvníky knihovny, kteří k nám jdou poprvé a nevědí, že Endokrinologický ústav sídlí v barokní budově části kláštera Římské unie sv. Voršily. Tyto prostory ústav získal při svém založení v roce 1957 (tenkrát ještě jako Výzkumný ústav endokrinologický). V příštím roce bude tedy ústav slavit 45. výročí svého trvání. Téměř současně s ním byla založena knihovna, umístěná v bývalém refektáři kláštera, vyzdobeném štukovým stropem a s deskovými malbami na stěnách.

Činnost knihovny se mění s rozvojem nových informačních technologií a s požadavky, které na ni klade odborná veřejnost. Své služby poskytuje vědeckým pracovníkům a lékařům ústavu, sestrám, atestantům, soukromým lékařům, učitelům a studentům lékařských fakult, pacientům s endokrinologickými chorobami, lékařským knihovnám v regionu i mimo region, spolupracujeme i s nelékařskými knihovnami. V roce 1995 knihovna splnila podmínky akreditace do sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví a od té doby tuto akreditaci každoročně obhajuje. V knihovně pracuje jedna pracovnice vysokoškolsky vzdělaná v oboru a na částečný úvazek jedna středoškolačka v reprografickém oddělení.

Knihovna na základě akreditace poskytuje klasické knihovnicko-informační služby: absenční a prezenční výpůjčky, zajišťuje meziknihovní i mezinárodní výpůjční služby, knihovnám, které mají zájem, poskytuje službu RIOS, spolupracuje s NLK v zajišťování separátů z titulů nedostupných v ČR službou JASON a zpracování rešerší. Reprografické služby poskytuje knihovna celému ústavu.

Z referenčních služeb poskytuje informace o přírůstcích knihovního fondu, informuje o dostupnosti informačních pramenů v ČR (www přístup do katalogů knihoven), zveřejňuje soupis impact factorů asi stovky časopisů z endokrinologie, diabetologie, nukleární medicíny, klinické biochemie a interny.

Jako speciální službu, a v poslední době hojně využívanou, je třeba zmínit evidenci publikační činnosti zaměstnanců ústavu, její zpracování pro MZ ČR a uchovávání kopií separátů.

Akviziční politika při nákupu monografií se řídí požadavky řešitelů grantů (cca 9 grantových úkolů ročně), při objednávání periodik se snažíme udržet kmenový fond časopisů.. Vždyť z 19 námi odebíraných zahraničních periodik je jich 6 unikátních (Thyroid, Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology, Steroids, Journal of Endocrinological Investigation, Journal of Autoimmunity, Trends in Endocrinology and Metabolism), další 2 kromě naší knihovny odebírá pouze 1 další knihovna v republice. Přestože jen za předplatné zahraničních časopisů jsme zaplatili přes 460 000 Kč, dotace MZ ČR na rok 2001 činila pouhých 200 000 Kč a knihovna ji obdržela až začátkem listopadu 2001. O to víc je třeba ocenit finanční pomoc České endokrinologické společnosti ČLS JEP, která nám hradí předplatné dvou zahraničních endokrinologických časopisů.

Knihy jsou zpracovávány v automatizovaném knihovním systému KP - Sys, který je v knihovně od r. 1997. K dnešnímu dni je takto zpracován celý knižní fond. Knihovna má jeden počítač s tiskárnou, standardní vybavení programy, možnost práce na Internetu. Reprografické oddělení je vybaveno dvěma kopírkami.

Takto se tedy snažíme naplnit krédo veřejných informačních služeb ve zdravotnictví: “…služby na podporu veřejného zdraví poskytovat včas, podle potřeb a požadavků, bez politických, administrativních, či organizačních bariér“. Do jaké míry se nám to daří, posoudí nejlépe uživatelé našich služeb.

Informace z Lékařské knihovny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Mgr. Zuzana Vojáčková

Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem

Rok 2001 byl pro Lékařskou knihovnu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem rokem velkých změn. Po letech očekávání a příprav se knihovna přestěhovala do nového areálu nemocnice na Severní Terase, a to do 5. patra komplementu s krásným výhledem na Krušné hory a České středohoří.

Zároveň došlo k dalším významným změnám – Masarykova nemocnice přešla 1. října 2001 pod nového zřizovatele – Ústecký region a vnitřní organizační změnou spadá nyní lékařská knihovna pod vedoucího Centra informačních systémů MN.

V knihovně pracuje již léta stabilně 6 zaměstnanců - 4 knihovnice, 1 fotografka a 1 reprografka. K uživatelům knihovny patří především odborníci z řad MN a dále studenti University J. E. Purkyně, Střední a Vyšší zdravotnické školy v ÚL , zaměstnanci ústecké Krajské hygienické stanice, privátní lékaři atd. Spektrum služeb je v rozsahu od služeb základních až po nadstandardní.

Knihovna je v rámci interní sítě propojena s více jak 800 počítači celé nemocnice, čímž došlo částečně k posunu ve službách . Mnoho požadavků je zadáváno elektronickou cestou, ať již jde o požadavky na grafické služby, MVS, fotokopie nebo rešerše - a také výsledky rešerší mají v 95 % opět formu elektronického souboru.

Ve spolupráci s Centrem informačních sítí MN byla vytvořena provizorní, ale funkční internetová a intranetová www stránka knihovny. Na internetových stránkách www.mnul.cz nabízíme online katalog knih systému Rapid Library http://knihovna.mnul.cz/cgi-bin/rl_entry, seznam odebíraných časopisů za posledních 10 letech a elektronickou žádanku MVS. Retrokatalogizaci fondu, která v této souvislosti probíhá, provádí pod odborným dozorem „civilkář“, takže vše probíhá poměrně rychle a hladce. V současné době je zpracováno téměř 75 % fondu. Knihy jsou zároveň opatřovány čárovým kódem a v letošním roce bychom chtěli zkušebně zahájit automatizovaný výpůjční protokol .

Na intranetových stránkách je pro zaměstnance nemocnice k dispozici řada URL adres pro vstup do BD související s naším členstvím v konzorciích OVID, EIFL Direct, PROQUEST/PCI a SPRINGER; do plných textů časopisů a knih, ať už jako souběh předplatného tištěné verze, nebo jako výsledek našeho mapování medicínských zdrojů na Internetu. Vzhled a náplň stránek je teď jednou z priorit knihovny – musíme dohnat čas, o který nás připravilo stěhování.

Novinkou je zakoupení skeneru, který umožňuje v případě dostupnosti titulu okamžité odeslání kopie článku elektronickou cestou přímo žadateli do jeho PC – což můžete využít i pro Vaše požadavky MVS. A další novinkou je CD server pro sdílení nejrůznějších informačních zdrojů a materiálů na CD nosičích v rámci sítě MN, regionu nebo třeba i republiky.

Knihovna vlastní BD Medline na CD s retrospektivou od roku 1982, BD BiblioMedica na CD a BD Profidata na CD – což je plnotextová BD zdravotnické legislativy s možností vyhledávání na základě jednotlivých slov textu.

Z dalších služeb bych jmenovala zprostředkovávání živého vysílání satelitních přenosů odborných medicínských pořadů z EuroTransMed. Pořady zároveň natáčíme a po určitou dobu archivujeme - ve studovně je pro tuto příležitost k dispozici TV a videopřehrávač.

Ještě bych chtěla zmínit služby grafické, které mají vysokou úroveň a které byly námi dosud nezaslouženě opomíjeny. Poskytujeme je jako podporu pro prezentaci lékařů, sester a ostatních odborníků především MN, ale máme řadu uživatelů z celého regionu. Pro potřeby jejich publikační a přednáškové činnosti vytváří fotografka všechny formy obrazové dokumentace. Snímání RTG a CT snímků, pořizování záběrů vyšetřovacích a léčebných postupů, chirurgických výkonů, pacientů, nástrojů, přístrojů, a to na operačních sálech u lůžek pacientů, nebo v ateliéru se speciálním osvětlením.

V programu PhotoShop a Power Point je možné na základě rukopisných předloh, z videozáznamů, z CD, případně z elektronicky dodaného materiálu vytvářet grafy, schemata, tabulky atd. Konečný výsledek může mít podle požadavku formu tisku, fotografie, diapozitivu, diskety nebo CD nosiče. Fotografka pracuje v síťovém prostředí a má k dispozici techniku, jako je např. digitální fotoaparát, skener s možností použití i pro RTG snímky a Polaroid jako výstupní zařízení z PC na fotomateriál (kinofilm nebo diafilm).

Přestěhováním přišla knihovna o světlé, velké skladovací prostory. Sklad máme nyní menší (100 m²), ale tím, že je vybavený pojízdnými kompaktními regály, je kapacita dostačující. Získali jsme ale zase o něco větší prostory „veřejné“, což nám umožnilo zařadit větší počet knih a časopisů do volného výběru. Čítárna s volným výběrem má 105 m². Ve výpůjčním prostoru je pro uživatele počítač s katalogem a 1 PC s přístupem na Internet. Studovna (60 m²) byla v září, v době slavnostního otevření vybavena 3 PC s přístupem na Internet, nyní se již můžeme pochlubit 9 PC. Někomu to může připadat málo, ale vzhledem k husté intranetové síti MN je to pro nás naprosto dostačující.

Ze školících akcí, které jsme pro naše uživatele v letošním roce realizovali, bych jmenovala tu nejrozsáhlejší - seminář s obrazovou prezentací na téma „ Internetové zdroje pro medicínu“, která byla zároveň přenášena intranetovou sítí MN, takže kromě asi 40 přítomných ji mohli sledovat další posluchači na svých počítačích.

Knihovna Masarykovy nemocnice má dlouholetou tradici. Vznikla v roce 1956, takže letos slaví 45 let své existence. Nyní jsme v napjatém očekávání věcí příštích a jen doufáme, že změny, kterými nemocnice a tím i knihovna letos prošla a prochází, nebudou znamenat její stagnaci nebo dokonce krok zpátky.

Všechny Vás srdečně zveme na návštěvu, přijeďte se podívat.

Středisko vědeckých informací Baťovy nemocnice

Mgr. Jindřiška Šindlerová

Baťova nemocnice, Zlín

Středisko vědeckých informací (dále knihovna) je vzdělávacím zařízením Baťovy nemocnice Zlín. Působí však zároveň i jako knihovnické a informační pracoviště pro oblast lékařství a zdravotnictví v celém Zlínském regionu. Mezi našich cca 900 uživatelů patří lékaři, sestry a ostatní zaměstnanci Baťovy nemocnice, lékaři nemocnice Atlas, nemocnice Slavičín, Okresního střediska zdravotnické záchranné služby, Krajské hygienické stanice, zaměstnanci Dětského centra, Lázní Luhačovice, Charity Zlín a Charity Otrokovice, azylového domu pro matky s dětmi, domovů důchodců, lékaři privátní, studenti a pedagogové VŠ, VOŠ a SŠ, medici (od r. 1993 je BN centrem LF MU pro praktickou výuku studentů v klinických oborech) a ostatní odborná zdravotnická veřejnost.

Finanční prostředky na mzdy a nákup informačních zdrojů poskytuje Okresní úřad ve Zlíně a finanční prostředky na provoz Baťova nemocnice Zlín. Od roku 1995 se knihovna každoročně akredituje a získává osvědčení pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví. S přechodem na nové krajské uspořádání se připravuje na převzetí funkcí regionálního centra pro knihovny nemocnic nově vzniklého Zlínského kraje.

Knihovna se od r. 1989 již dvakrát přestěhovala. V současnosti je umístěna na jednom z pavilónů nemocnice, který má celý k dispozici. Je zde půjčovna, studovna a sklad knihovního fondu, který je zpřístupněn formou volného výběru, dále místnost s videotechnikou, místnost určená pro vyhledávání na Internetu a tři pracovny. Po posledním stěhování v roce 1995 byly zrušeny dílčí knihovny na jednotlivých odděleních nemocnice a fond byl stažen do knihovny.

V současnosti pracují v knihovně tři pracovnice, z toho jedna s vysokoškolským vzděláním, a dvě se středoškolským vzděláním a dva muže na civilní službě. Účastí na školeních a odborných a vzdělávacích akcích a samostudiem se snažíme o další vzdělávání.

Knihovna zajišťuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupňování odborných lékařských informací. Zároveň zajišťuje i veškerou potřebnou odbornou literaturu pro útvar ekonomický, personální a PaM, právní, provozně-technický a informačních systémů. Knihovní fond o velikosti cca 17 000 knihovních jednotek je budován od r. 1959. Tvoří jej odborné monografie převážně biomedicínského zaměření, skripta, učebnice, audiovizuální dokumenty. Průměrný přírůstek je cca 800 knih ročně. V roce 2000 byla provedena obsahová prověrka celého fondu a bylo vyřazeno 4281 zastaralých a poškozených knih.

Knihovna poskytuje svým uživatelům veškeré knihovnické a informační služby. Informační materiály jsou dostupné formou prezenčních a absenčních výpůjček. V roce 2000 bylo uživatelům poskytnuto cca 11 000 výpůjček, v rámci MVS cca 400 výpůjček a 5 výpůjček MMVS. V minulém roce do knihovny docházelo 286 titulů českých periodik a 33 titulů zahraničních periodik (včetně slovenských). Rozsáhlé jsou cirkulační služby, a to jak časopisů vlastních, tak časopisů cirkulovaných z ostatních knihoven. Nová čísla časopisů jsou vystavena po dobu 14 dnů a nové přírůstky knih po dobu jednoho měsíce ve studovně, kde je umístěn i malý příruční fond. Rešeršní služby poskytujeme na vyžádání ze zakoupených databází BiblioMedica, Medline a ČNB na CD-ROM. V roce 2001 jsme zpracovali 146 jednorázových rešerší a 48 průběžných rešerší. V databázi BiblioMedica si mohou uživatelé vyhledávat sami na dvou počítačích. Knihovna je již několik let připojena k internetové síti, jejímž prostřednictvím získala přístup k mnoha cenným vnějším informačním zdrojům. Mezi ně patří on-line přístup k databázím, získaným v rámci národních a konsorciálních licencí (PROQUEST/PCI, EIFL direct, SPRINGER-LINK), které jsou dostupné jak z počítačů knihovny, tak ze všech počítačů nemocniční sítě, připojených na Internet. Internet významně urychlil a zjednodušil knihovnickou práci, zvláště při ověřování dostupnosti informačních zdrojů a poskytování meziknihovní výpůjční služby. Zároveň nám i umožnil částečné zajišťování plných textů časopiseckých článků.

Pro zpracování knihovnických agend je od r. 1994 používán automatizovaný knihovnický software Rapid Library - výměnný formát, který bude v dohledné době vyměněn za software Clavius. Software je zatím provozován pouze na jednom počítači. Elektronický katalog (cca 6000 knih od roku 1995) je dostupný pouze v pracovně referentky, v jejíž pracovní náplni jsou agendy akvizice a katalogizace. V knihovně je vybudována počítačová síť. Získáme-li potřebné finanční prostředky na nákup serveru, bude zprovozněna a elektronický katalog bude vystaven i na Intranetu nemocnice a Internetu. Připravujeme se na retrokatalogizaci staršího fondu a výhledově uvažujeme i o automatizaci agendy akvizice a výpůjčního protokolu.

Při zajišťování služeb naše knihovna spolupracuje s desítkami knihoven. Nejčastěji se se svými požadavky obracíme na Národní lékařskou knihovnu (MVS, JASON, reprografické služby), knihovny brněnské, olomoucké a ostravské, knihovny nemocnic JM kraje, ale i státní vědecké knihovny a mnohé knihovny další. Svými záznamy přispíváme jak do souborného katalogu zahraničních monografií, tak do souborného katalogu zahraničních periodik.

Knihovna propaguje své služby ve Zpravodaji Baťovy nemocnice a formou měsíčního rozesílání nových přírůstků knih. Základní informace o knihovně jsou vystaveny na www stránkách Baťovy nemocnice. Postupně bychom je chtěli doplnit a rozšířit.

Do budoucna bychom rádi zautomatizovali knihovnické agendy a zkvalitnili své služby tak, aby to odpovídalo současným požadavkům na poskytování moderních informačních služeb.

KONFERENCE - SEMINÁŘE

Výzva k účasti na aktivitách 5. ročníku akce Březen - měsíc Internetu (BMI)

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR se obrací na knihovny a jejich pracovníky s vyzvou k účasti na aktivitách 5. ročníku akce Březen - měsíc Internetu (BMI), kterou v roce 2002 opět vyhlašuje a organizuje sdruženi BMI pod ústředním heslem "Internet pro každého". Stejně jako v loňském roce využijeme motto:

Do knihovny na Internet - po Internetu do knihovny:

http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/BMI2002.htm

BMI nabízí mediální podporu aktivit knihoven prostřednictvím svých mediálních partnerů a ostatních medií tiskovými zprávami na svém serveru.

Doporučujeme orientovat akce na následující témata:

Knihovny jako garant rovnoprávného přístupu občanů k informacím a informačním sítím

Nabídka informačních zdrojů z oblasti statní správy a samosprávy prostřednictvím webových stránek knihoven, zprostředkování kontaktu na představitele statní správy a samosprávy

Výsledky programu VISK - Veřejné informační služby knihoven

Kvalifikovaná podpora uživatelů při seznámení se s Internetem a jeho využívání v knihovnách

Zpřístupnění služeb knihoven prostřednictvím webových stránek

Služby knihoven pro různé sociální skupiny - děti, mládež, senioři, tělesně a zdravotně postiženi apod.

Prezentace a propagace služeb knihoven na bázi elektronických informačních zdrojů různým skupinám uživatelů pro potřebu vzdělávání, výzkumu a vývoje i zájmových aktivit.

Veškeré akce, které v rámci BMI budete uskutečňovat, přihlaste co nejdříve pomocí registračního formuláře na stránce:

http://www.stk.cz/~svoboda/BMI/BMI_2002.html.

Informace o vašich akcích se stanou součástí přehledu aktivit knihoven k BMI, který vyjde jako zvláštní příloha Hospodářských novin v první polovině února. Pokud máte zájem být zahrnuti do tohoto přehledu, zaregistrujte své akce nejpozději do 25. ledna 2002.

Na webovské stránce BMI budou postupně zveřejňovány aktuální informace a přehledy všech akcí. Pokud je pro vás obtížné v tak krátké době vymyslet zcela originální a novou akci, využijte pro inspiraci přehled aktivit knihoven k BMI

http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/BMI2002Prikl.htm

nebo se podívejte na akce pořádané v roce 2001

http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/BMI20010.htm.

Mějte na paměti, ze BMI je především mediální akce orientovaná na nejširší veřejnost, pro knihovny proto znamená zcela mimořádnou příležitost pro obsazení nabízeného prostoru i v renomovaných mediích.

V únoru zpřístupní časopis IKAROS formulář pro zasílání tiskových zpráv o připravovaných a uskutečněných akcích. Připravujeme také opět soutěž o nejlepší webové stránky a další společné aktivity. V dětských odděleních také vypukne Noc s Andersenem.

Vít Richter, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, tel. 02/21663338, fax 02/21663175, email: vit.richter@nkp.cz, www.nkp.cz

Pozvánka na seminář

Seminář Elektronická komunikace - 3. část se koná dne 14. 2. 2002 v IPVZ v budově hotelu ILF - Budějovická 15, Praha 4.

Zájemci o účast na semináři mohou poslat přihlášku na webovou stránku IPVZ: www.IPVZ.cz (školící akce) nejpozději do 1. 2. 2002.

Knihovnická dílna 2002

Sekce veřejných knihoven SKIP oznamuje všem zájemcům a pravidelným účastníkům Knihovnické dílny, že toto profesní setkání se v roce 2002 uskuteční sice opět v Městské knihovně v Praze, ale v pozdějším termínu než je obvykle.

Knihovnická dílna se bude konat ve dnech 22. - 23. května 2002. Podrobnosti budou včas zveřejněny.

Kontakt: Milena Kodýmová, předsedkyně sekce

Městská knihovna, Jarošovská 252/II, 377 02 Jindřichův Hradec

mkodymova@knih-jh.cz, management@knih-jh.cz, info@knih-jh.cz

Tel: 0331/361573, 0331/361574, 0331/361575

Fax: 0331/361575

INFORUM 2002

INFORUM 2002 - 8. konference o profesionálních informačních zdrojích

Již 8. ročník konference zaměřené na profesionální informační zdroje a jejich využití v knihovnách, akademických institucích, zdravotnictví, výuce, obchodu a podnikání.

Pořadatel: Albertina icome Praha s.r.o. a Vysoká škola ekonomická v Praze
Místo konání: Nová aula VŠE, Praha 3, nám. W. Churchilla
Termín konání: 21. - 23. 5. 2002
Počet účastníků: cca 550
Kontakt: http://www.inforum.cz/,

Albertina icome Praha s.r.o., Štěpánská 16, 110 00 Praha 1, tel. 02 2223 1212, fax: 02 2223 1313, e-mail: aip@aip.cz

MEDSOFT ´2002

Český svaz vědeckotechnických společností, Česká vědeckotechnická společnost pro aplikovanou kybernetiku a informatiku, Pobočka vědeckotechnické společnosti při 1. LF UK, TECH-MARKET Praha, v odborné spolupráci s Českou společností zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP a odborem informatiky Ministerstva zdravotnictví ČR pořádají

Seminář tvůrců a uživatelů softwaru pro zdravotnictví

Přehledové vyžádané přednášky:

- Aktuální otázky využívání zdravotnických informačních zdrojů

- Národní zdravotnické registry

- Současný stav a možnosti elektronické dokumentace

- Datový standard pro přenos dat mezi informačními systémy zdravotnických zařízení

- Telemedicína

Odborná sekce (doporučená témata):

- Doplňující sdělení k přehledovým přednáškám

- Zkušenosti z provozu NIS

- Biofyzika a lékařské přístroje řízené počítačem

- Výuka a vzdělávání, výukový software

- Prezentace grantových projektů v oboru lékařské informatiky

Organizační informace

MEDSOFT ´2002 se koná 16. a 17. dubna 2002 v hotelu Amber - Černigov, Hradec Králové

V únoru 2002 bude vydána 2. informace s odbornými, organizačními informacemi a přihláškou k účasti.

Registrační poplatek (vč. sborníku příspěvků) je předběžně stanoven na 1100.- Kč (pro členy ČS ZIVI a studenty bude poplatek snížen).

Ubytování účastníků je zajištěno v hotelu Amber - Černigov.

Kontaktní adresa:

TECH - MARKET, Ing. Jiří Král

Hodkovická 115, 142 00 Praha 4

tel./fax: (02) 4171 9978, e-mail: techmark@ms.anet.cz

MEDSOFT ´2002

PŘIHLÁŠKA PŘÍSPĚVKU

PŘEDBĚŽNÁ PŘIHLÁŠKA K úČASTI

Jméno, příjmení, titul ....................................................................................

Pracoviště .......................................................................................................

Adresa pracoviště ...........................................................................................

(vč. PSČ)

Tel. ................................................. Fax ........................................................

e-mail ...........................................................................

Název příspěvku

Spoluautor .....................................................................................................

Datum ........................................ Podpis........................................................

Pokud nechcete přihlásit příspěvek do programu semináře, ale chcete si zajistit zaslání 2. informace s přihláškou k účasti, odešlete přihlášku také a proškrtněte Název příspěvku.

Oddělení automatizace

Udělení ceny Z. V. Tobolky

Národní licence na KnowEurope do konce roku 2002

Doporučený titul

Slavnostní setkání u příležitosti stošedesátileté historie lékařského knihovnictví v Praze

JM

Vzpomínky vděčného uživatele na Lékařskou knihovnu v Sokolské ulici v letech 1950 – 2001

Doc. MUDr.Milan Špála, CSc.*)

1. lékařská fakulta UK, Praha