Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba
Alena
Štiborová
Národní lékařská
knihovna, Praha
Mezinárodní meziknihovní výpůjční
služba (MMVS) obstarává informační
materiály z oblasti lékařství a biomedicíny
formou výpůjček ze zahraničí, popřípadě kopií materiálů, které nejsou dostupné
službou JASON.
Cena výpůjčky ze
zahraniční knihovny činí 300,- Kč, při dodání kopie článku nebo části materiálu
120,- Kč do 100 stran, nad 101 stran cena činí 220,- Kč. Platbu lze uskutečnit
paragonem, fakturou nebo složenkou.
Požadavky jsou
přijímány:
a) na formuláři MMVS – přímo na pracovišti NLK,
b) prostřednictvím e-mailu na adrese: stiborov@nlk.cz nebo žádanky vystavené na adrese: www.nlk.cz - objednávky služeb. (Objednávka kopií
lékařských článků nedostupných v ČR a Objednávka publikací ze zahraničí,
http://www.nlk.cz/online/online.php).
Na každé žádance
může být uplatněn pouze jeden požadavek.
Na žádance musí být
uvedeny přesné bibliografické údaje identifikující žádaný dokument.
Doporučujeme uvádět
pramen citace se všemi bibliografickými údaji, nejvhodnější je přiložit kopii
citovaného pramene. Je–li dokument žádán na základě záznamu z některé báze
dat, doporučujeme přiložit kopii záznamu
- údaj o žadateli,
- datum odeslání žádanky a termín, do kdy je žádanka aktuální – doba
vyřízení je stanovena na 4 měsíce od podání žádanky,
- informace o žádající instituci
se jménem koncového uživatele.
Výpůjčka pro jednotlivého uživatele je pouze prezenční,
institucím a knihovnám lze publikaci zaslat na omezeně krátkou lhůtu, pražské
knihovny jsou povinny publikace
vyzvednout osobně pověřeným zástupcem s razítkem knihovny, kterým bude
potvrzen výpůjční lístek.
Výpůjční lhůtu si určuje zahraniční knihovna
a je nezbytně nutné ji dodržet.
Prodloužení výpůjční lhůty se stanoví podle instrukcí zahraniční knihovny a je
možné lhůtu neprodloužit. Za každý jeden den nedodržené výpůjční lhůty
účtuje NLK poplatek 50,- Kč.
Publikace, určená
zahraniční knihovnou k prezenčnímu studiu, může být půjčena pouze do
výpůjčního protokolu knih v Sokolské 54 v 1. patře.
Ztrátu, poškození
nebo zničení dokumentu je uživatel povinen neprodleně hlásit NLK a má povinnost
nahradit škodu ve stanovené lhůtě. Náhradu si stanoví zasílající zahraniční
knihovna - může se jednat o náhradu formou zakoupení nové publikace, popř.
adekvátní částka v zahraniční měně, přepočtená na koruny.
Dokumenty opatřené ze zahraničí jsou určeny
pouze pro vědecké a studijní účely uživatelů a nesmějí být rozmnožovány ani
používány ke komerčním účelům. V případě objednávky pro instituci je třeba
doložit, že se jedná o objednávku pro konkrétního uživatele (autorský zákon č. 121/2000 Sb., oddíl 2, Volné užití, § 30).
Kontakt: Alena Štiborová, tel 296 335 915, < stiborov@nlk.cz>.
Změny výpůjčních služeb NLK
Od 1. 6. do 30. 9. 2002 bude z technických důvodů uzavřen výpůjční protokol monografií v Sokolské 54. Knihy však bude možné vracet ve výpůjčním protokolu časopisů v Sokolské 31. Případné další změny budou včas oznámeny.
Evidence pracovišť VISZ
V oddělení vnější spolupráce a rozvoje NLK je vytvářena elektronická databáze EVIDENCE VISZ na základě vyplňovaného formuláře, který byl všem organizacím, které evidují knihovnu (středisko vědeckých informací) se zaměřením na medicínskou literaturu, rozeslán elektronickou poštou. Databáze je vytvářena v programu excel.
Databáze obsahuje až 200 faktografických údajů o každé jednotlivé knihovně. Všechny údaje budou průběžně, a jednou za rok jednorázově aktualizovány. Jejich profesní využití bude mnohostranné. Zejména budou sloužit pro interní potřebu NLK, Ministerstva zdravotnictví ČR, popř. Národní knihovny ČR. Vybrané informace však budou k dispozici všem pracovištím, která svými údaji do databáze přispějí. Ze získaných informací budou rovněž zpracovávány jak souhrnné, tak analytické zprávy a podle potřeby zveřejňovány v Lékařské knihovně. Neposledním účelem databáze bude poskytování vzájemných informací pro rozvoj jednotlivých pracovišť, navazování spolupráce a získávání inspirací pro vlastní činnost.
Kontaktní adresa: < musil@nlk.cz >, tel. 02/9633 5949.
JM
Internet ve státní správě a samosprávě
Hradec Králové: 25. 3. – 26. 3. 2002
Radka Římanová
Národní lékařská knihovna, Praha
Již popáté byla pořádána konference Internet ve státní správě a samosprávě v březnu. Přídomek tohoto měsíce se v posledních letech změnil z měsíce knihy na měsíc internetu. V uplynulých dvou ročnících byla problematice internetu ve veřejných knihovnách věnována samostatná sekce, v letošním roce již byl knihovnám věnován pouze jeden příspěvek (Kudláček, A. – Richter, V.: Kultura on-line a Veřejně přístupný internet v knihovnách). Problematiky zdravotnictví se dotkly příspěvky R. Pappa: Projekt zdravotnictví on-line a P. Hrdličky: Sdílení zdravotnických informací – IZIP. Příspěvky byly uveřejněny ve sborníku z konference. Na internetové prezentaci je sborník příspěvků přístupný pouze v pdf formátu, který neumožňuje rychlé získání textu konkrétního příspěvku. Tištěný sborník je uložen v příruční knihovně oddělení vnitřního rozvoje a spolupráce NLK a je možné požádat o kopii vybraných příspěvků (e-mail: nml@nlk.cz).
Oficiálně neměla konference žádné ústřední téma. Vystavovatelé prezentovali nejčastěji prostředky, které pomáhají správním úřadům naplňovat zákon č. 106/1999 Sb. o poskytování informací. Problematika byla shrnována termínem e-government nebo on-line státní správa. Za ní se skrývá vývoj a nabídka software pro zprovoznění informačních kiosků, redakční systémy pro snadnou tvorbu internetových prezentací, programové vybavení elektronických podatelen, systémy čipových karet apod. Významnou událostí, která mohla být na konferenci představena, bylo poskytnutí certifikace prvnímu českému poskytovateli licencí elektronického podpisu. Úřad na ochranu osobních údajů poskytl osvědčení 18. března 2002 První certifikační autoritě, a.s., dceřiné společnosti PVT, a.s. http://www.ica.cz. Tento právní akt je významným krokem k realizaci zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Nyní již může skutečně elektronický podpis zrovnoprávnit elektronické dokumenty s těmi, které bylo dosud možné předávat a zasílat pouze v papírové podobě. Svou připravenost na tyto způsoby komunikace prezentovalo např. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo financí ČR a zástupci bank. Nadále však existují legislativní otazníky nad využíváním takové formy komunikace. Na konferenci byla položena otázka, zda elektronické dokumenty opatřené autorizovaným podpisem opravdu nahrazují vždy podání dokumentu, tam, kde je v liteře zákona výslovně uvedeno „písemně“.
Posluchači byly hojně navštíveny diskusní bloky se zástupci vlády a parlamentu ČR. Konference se aktivně zúčastnili poslanci K. Březina, V. Mlynář, M. Beneš, V. Exner, P. Severa, I. Pilip, C. Svoboda a další. Bohužel však právě politikům je nejvlastnější umění nekonkrétní odpovědi na konkrétní otázku, a tak mimo zjištění, že alespoň část našich politiků chápe význam internetu ve společnosti a zároveň se přes stranickou příslušnost dokáží navzájem vtipně přenést, neodnesl si posluchač zásadní odpověď na otázku, jakými konkrétními kroky by mohl být posílen rozvoj informačních technologií a internetu u nás po červnových volbách. Velice lehce byl kritizován program Internet do škol, o knihovnách jako šiřitelích informační gramotnosti mezi občany střední a starší generace nepadlo v žádné oficiální diskusi ani slovo, přestože na tuto problematiku byly vzneseny dotazy. Několikrát byla v různých sekcích zmiňována i potřeba propagace moderních informačních služeb poskytovaných v síti internetu mezi nejširší veřejností, naděje jsou vkládány v tomto směru do soukromého sektoru.
Účast na konferenci byla přínosná vzhledem k možnosti získání zkušeností s poskytovateli on-line neknihovnických služeb a porovnání vzájemných zkušeností. Součástí společenského programu bylo vyhlašování výsledků soutěží Český zavináč, Geoaplikace roku, Zlatý erb, Eurocrest a Biblioweb – internetová prezentace veřejných knihoven. V soutěži byla hodnocena kvalita obsahu stránek, aktuálnost, design stránek a možnosti komunikace stránek s uživatelem.
Pro Vaši inspiraci uvádím adresy oceněných knihoven.
Biblioweb (nejlepší webové stránky knihoven):
- Obce nad 20 tisíc obyvatel
1. Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín, <http://www.kfbz.cz/index.htm>.
2.
3. MK Česká Lípa, <http://www.knihovna-cl.cz/>.
- Obce s méně než 20 tisíci obyvateli
1.
MK Ústí nad Orlicí, <http://www.knihovna-uo.cz>.
2. MK Rožnov pod Radhoštěm, <http://www.knir.cz>.
3. MK Varnsdorf, <http://www.mkvdf.cz/cz/index.htm>.
Podrobnější zprávu z této konference, taktéž zorným úhlem knihovnickým, přineslo dubnové vydání elektronického časopisu Ikaros v příspěvku F. Vojtáška: Pár poznámek ke konferenci ISSS. Ikaros [online]. 2002, č. 4 [cit. 2002-04-02]. (Dostupný na WWW: <http://ikaros.ff.cuni.cz/2002/c04/isss.htm>. ISSN 1212-5075).
MEDSOFT 2002
Radka Římanová
Národní lékařská knihovna, Praha
Pořadatelé semináře MEDSOFT (Český svaz vědeckotechnických společností, Česká vědeckotechnická společnost pro aplikovanou kybernetiku a informatiku, Pobočka vědeckotechnické společnosti při 1. LF UK Praha a firma Tech - Market Praha) zvolili v letošním roce pro konání již 14. ročníku této významné akce město Hradec Králové.
Na tomto semináři se tradičně setkávají odborníci zabývající se problematikou aplikované informatiky do všech oblastí lékařství a zdravotnictví. Do tohoto okruhu patří, a během programu to bylo i několikrát potvrzeno, problematika lékařského knihovnictví. Oproti loňskému roku nebyla knihovnám vyhrazena žádná specializovaná sekce a semináře se zúčastnili pouze zástupci třech zdravotnických pracovišť – NLK, IKEM a IPVZ, kteří přednesli dva příspěvky.
Dotčená témata byla dána přehledovými příspěvky a zadanými okruhy panelové diskuse. Sborník příspěvků ze semináře je uložen ve fondu NLK a je možné si jej vypůjčit nebo požádat o kopii části dokumentu.
V úvodu semináře vystoupil vedoucí odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví ČR ing. Radek Papp a přednesl příspěvek: Program Zdravotnictví on line, národní zdravotní registry. Hlavním cílem programu, podpořeného vládou nad rámec rozpočtu resortu zdravotnictví, je plnění národních i mezinárodních úkolů zdravotnické informatiky na úrovni srovnatelné s ostatními resorty. Jedná se o jeden z největších projektů Akčího plánu, což odpovídá společenskému významu zdravotnické informatiky. Pro realizaci cíle byly stanoveny 3 podprogramy: Národní zdravotní registry, Podpora telemedicíny, Elektronická forma lékařských zpráv a identifikace pacienta. Ing. Papp připomněl, že program nezahrnuje všechny priority MZ ČR ve zdravotnické informatice. Připomněl například její nezastupitelné místo ve vzdělávání ve zdravotnictví, vědecké a výzkumné práci. Zde se otevírá i možnost pro zapojení knihoven a středisek vědeckých informací, která již dnes mají možnost do programu nabídnout např. on line zpřístupnění databází NLK nebo výstupy systému MEDVIK.
Další přehledový příspěvek doc. MUDr. Štěpána Svačiny: Současný stav a možnosti elektronické dokumentace, podal přehled funkcí, které zdravotnická dokumentace má, a srovnal vlastnosti klasické písemné a elektronické dokumentace, případně kombinace obou forem. Zajímavé bylo i posouzení možností vědeckého dolování informací z počítačové dokumentace na III. interní klinice VFN a 1. lékařské fakultě UK.
Druhý přípěvek Ing. Pappa: Možnosti elektronické dokumentace a komunikace ve zdravotnictví, konkretizoval podmínky standardizace pro tvorbu datových zpráv v nemocničních systémech především z pohledu platné legislativy. Naznačil další okruhy problémů např. při používání zaručeného elektronického podpisu a potřeby jednoznačné datace podpisu, která není požadována zákonem č. 227/2000 o elektronickém podpisu.
S dalším velice prakticky koncipovaným příspěvkem vystoupil Ing. Miroslav Zámečník z katedry klinické biochemie IPVZ a OKBH nemocnice v Kladně: Datový standard pro přenos dat mezi informačními systémy zdravotnických zařízení (informace o aktuálním stavu). Představil nový „Datový standard MZ ČR verze 2.01.01“, který navázal na stávající standard verze 1.20 a který umožňuje kvalitnější předávání pacientských dat mezi zdravotnickými informačními systémy s ohledem na současné potřeby zdravotnických informačních systémů i zdravotnické praxe. Datový standard bude během května 2002 distribuován zdarma MZ ČR na CD-ROM všem registrovaným tvůrcům zdravotnických informačních systémů, klinickým laboratořím, zdravotnickým zařízením a dalším zájemcům z oblasti zdravotnictví. CD-ROM bude obsahovat hypertextovou formu národního číselníku laboratorních položek, datový standard MZ ČR verze 2.01.01 a potřebnou dokumentaci projektu. Podrobnosti o projektu jsou dostupné na internetové stránce MZ ČR: < http://www.mzcr.cz >.
Doc. Ing. Miloslav Špunda, CSc. z Ústavu biofyziky 1. LF UK v přehledovém příspěvku: Bezpečnost síťové podpory NIS, shrnul současné trendy zabezpečování datových přenosů v intranetových sítích propojovaných se sítí internet. Upozornil na možnosti užití virtuálních privátních sítí a bezpečnostních bran jako opatření k podpoře bezpečnosti LAN.
Témata panelové diskuse, moderované doc. MUDr. Pavlem Kasalem z Ústavu lékařské informatiky 2. LF UK, se věnovala informatice z pohledu zprostředkování odborných informací. Úvodní příspěvek: Aktuální otázky využívání zdravotnických informačních zdrojů, se věnoval problematice on-line dostupných zdrojů z pohledu kritérií kvality informačního zdroje. Na něj pak navázaly okruhy otázek zadávaných v diskusi: Kritéria kvality a ranking informačních zdrojů, Zdroje pro evidence Based Medicine, Systémy pro konzultaci klinických případů, Alternativní medicína na českém webu a Možnosti využití distančních výukových programů. Všechny okruhy jsou zpracovány odbornými asistenty a doktorandy 2. LF UK – včetně otištění těchto prací ve sborníku. Témata oslovila zástupce odborných knihoven a byla pro ně potvrzením, že je potřeba začít pomáhat navigovat zájemce o kvalitní informace nejen na webové stránky zahraniční, ale i domácí. Knihovníci tak měli možnost připomenout, že systematické zpracovávání odborných informací na různých úrovních je činností jim nejvlastnější a propojení spolupráce s odbornými lékařskými společnostmi při selekci informačních zdrojů by bylo spolehlivou cestou k vytvoření kvalitních souborů a databází. Konstatována byla i neexistence kvalifikované navigace uživatelů, včetně pacientské veřejnosti, na relevantní zdroje informací. Zmíněna byla komerční aktivita přidělování certifikační známky Asociací zdraví na internetu (http://www.azi.cz) na stránkách českého internetu. Bylo připomenuto, že v případě úzké spolupráce by takovým portálem mohla být medicínská virtuálního knihovna MEDVIK, jež je cílem kooperačního projektu podpořeného MŠMT v programu LI.
Příspěvky zařazené v sekci Výuka a vzdělávání, výukový software vycházely z projektů aplikace informatiky ve výuce pregraduální i postgraduální, včetně námětů pro komplexní vzdělávání personálu nemocnice pomocí programu v síti intranet. Okruhy vzdělávání se tak pohybovaly mezi zajišťováním základní počítačové gramotnosti a prací s obrazovými radiologickými databázemi.
V sekci Informační systémy byly předneseny oba příspěvky z oblasti knihovnictví. Řešitelská pracoviště projektu MEDVIK se prezentovala příspěvkem PhDr. E. Lesenkové (IPVZ), PhDr. H. Bouzkové (NLK), R. Římanové, (NLK) a Mgr. A. Jarolímkové (IKEM): On-line přístup k elektronickým informačním zdrojům pro vědu a výzkum. Příspěvek shrnul zkušenosti s využíváním elektronických zdrojů, porovnal několik typů statistických údajů a představil službu Ultra Access.
Světovou premiérou bylo přestavení databáze „Citační rejstřík lékařské literatury“ autorským kolektivem řešitelů projektu IGA MZ ČR PhDr. M. Votípkové (NLK), Mgr. J. Hercové (NLK), PhDr. Evy Weichetové (NLK), PhDr. Hany Pessrové a doc. MUDr. Milana Špály, CSc. (1. LF UK). Projekt byl představen v kontextu světových trendů hodnocení vývoje vědy a výzkumu i tvůrčí činnosti jednotlivců. Nastíněny byly možnosti propojení s již existujícími bázemi, které se zabývají v ČR výsledky projektů vědy a výzkumu, jako jsou IGA, RIV, CEP a CEZ.
Další příspěvky této sekce se věnovaly NIS, které po splnění úkolu digitalizace pracovních postupů ve zdravotnickém zařízení postupují cestou rozšiřování svých služeb, a vývoji sofistikovných funkcí, které nemohly být realizovány v prostředí klasických komunikačních prostředků.
V závěru si dovolím subjektivně zhodnotit tuto konferenci z pohledu čistě knihovnického. Konference je příležitostí setkání se špičkovými zdravotnickými odborníky, kteří v souladu se základní premisou medicíny – léčit nemocné, případně nemocem předcházet – hledají pomoc v informačních technologiích. Problematika NIS je velice blízká aplikačním úskalím knihovnicko-informačních systémům a domnívám se, že vzájemná inspirace na obou stranách by byla přínosem. Také zde se objevuje problematika standardizace, typizace jednotlivých problémů, problémy legislativní vycházející z práce s klientskou veřejností.
O tom, že téma třídění internetových informačních zdrojů přímo vyzývá ke spolupráci, jsem se již zmínila v poznámce o panelové diskusi.
Několik zajímavých příspěvků přednesených na semináři představilo projekty, jejichž výsledky budou známy teprve v roce příštím, a to je jistě dobrý důvod, proč přijet na MEDSOFT 2003 a vyslechnout si závěry autorů. Byli bychom velice rádi, kdyby tento text přesvědčil i další knihovníky lékařských knihoven, že seminář MEDSOFT je i jejich akcí a že proto přijedou za rok ve vyšším počtu.
Registrace knihoven zahájena
Evidence
knihoven - raději dříve než nikdy!
Na
stránce: < http://www.nkp.cz/o_knihovnach/EvidenceKn.htm
>
naleznete všechny podstatné informace k tomu,
abyste mohli svou knihovnu zaregistrovat do evidence knihoven ve smyslu zákona
č. 257/2001 Sb. Nejdete zde vzory žádostí o registraci, vzorové knihovní rady a
příklady zřizovacích listin.
Vít
Richter, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, tel. 02/21663338, fax:
02/21663175, e-mail: < vit.richter@nkp.cz
>, < www.nkp.cz >.
Ve: Diskusní skupina knihoven...
24. 4. 2002. Dostupné na Internetu:
< knihovna@cesnet.cz >.
Středisko vědeckých informací Institutu zdravotní politiky a ekonomiky
PhDr. Věra Tomandlová
IZPE, Kostelec nad Černými lesy
Středisko vědeckých informací IZPE v Kostelci nad Černými lesy vzniklo v lednu roku 2001 prakticky současně s nově zřízeným Institutem zdravotní politiky a ekonomiky. Ten byl zřízen Ministerstvem zdravotnictví ČR v listopadu 2000 jakožto vědeckovýzkumné pracoviště navazující svou činností na bývalý ÚSLOZ. Vědeckovýzkumná činnost IZPE se soustředí na:
zdravotní stav a jeho determinanty,
analýzu vývoje tvorby a realizace zdravotní politiky v ČR a v zahraničí,
ekonomické aspekty zdravotní péče,
procesy řízení a veřejná správa ve zdravotnictví.
Hlavním úkolem Střediska vědeckých informací (dále jen SVI) je poskytovat knihovnické a informační služby především zaměstnancům IZPE a podle možností i dalším zájemcům. Mezi základní činnosti SVI patří získávání, zpracovávání a zpřístupňování knih a časopisů, rešeršní a referenční činnost, MVS a MMVS, obsahové služby, reprografické služby.
SVI je rozděleno na:
úsek akvizice (nákup monografické a časopisecké literatury, databáze),
úsek zpracování fondu (tvorba elektronického katalogu),
archiv dat a výzkumných zpráv.
V současné době zde pracují 3 zaměstnanci, ale předpokládá se, že v letošním roce bude úsek posílen dalším úvazkem, protože zatím musíme některé činnosti kumulovat, hlavně z finančních důvodů. Ty nás také poněkud omezují při nákupu literatury. K dnešnímu dni máme cca 1850 svazků knih a 58 titulů zahraničních odborných časopisů a 12 titulů domácích novin a časopisů. Knižní fond je uložen v modulárním knihovnickém programu KP-win. Počítáme s nákupem OPAC katalogu. Prozatím tiskneme měsíčně informační přehled „Novinky v SVI“.
Těžiště práce SVI, kromě získávání literatury potřebné při řešení výzkumných úkolů pracovníků IZPE, spočívá především v rešeršní činnosti. Při rešeršní práci využíváme databáze s národní licencí – EBSCO, ProQuest, Springer–Link, jsme členy konsorcia Elsevier a máme tak přístup do všech časopisů a databází tohoto vydavatelství, máme též přístup do SciBase a ASPI. Doplňující informace získáváme především prostřednictvím Národní lékařské knihovny a Národní knihovny ČR.
Koncem minulého roku se nám podařilo získat zbytky knihovny a archivu již zmiňovaného ÚSLOZ. Zatím je zpracován pouze soupis těchto materiálů, ale počítáme s tím, že tento fond bude tvořit základ archivu našeho institutu.
Jako každá nově vzniklá instituce i my se potýkáme s řadou problémů. Sehnat kvalifikované pracovníky na pracoviště vzdálené od Prahy není jednoduché. Když se nám podařilo stabilizovat pracovníky SVI, máme zase problémy s přidělováním financí od zřizovatele. Na rozdíl od jiných pracovišť zatím nemáme problémy prostorové, ale nedostatek finančních prostředků nás poněkud omezuje v nákupu literatury a rovněž v nákupu knihovnického nábytku, bez kterého se také nemůžeme obejít. Stejně tak bychom potřebovali rozsáhlejší stavební úpravy traktu, kde je umístěna knihovna, protože Institut se nachází v budově bývalého dětského sanatoria a současné prostory neodpovídají požadavkům na moderní informační pracoviště.
Pracoviště SVI je vybaveno 3 počítači a 2 laserovými tiskárnami a 1 xeroxem. Všechny počítače v celém Institutu jsou napojeny na internet.
Přístup do SVI pro mimoústavní uživatele je poněkud omezen Knihovním a výpůjčním řádem (pouze prezenční výpůjčky), ale všem potenciálním zájemcům nabízíme zhotovení xerokopií článků z časopisů námi odebíraných v rámci meziknihovní výpůjční služby. Všechny zahraniční časopisy jsou součástí CEZL. Seznam zahraničních odborných časopisů a další informace o SVI a Institutu zdravotní politiky a ekonomiky je možné nalézt na webových stránkách, < http://www.izpe.cz>.
Lékařská knihovna Nemocnice České Budějovice
PhDr. Helena Dvořáková
Nemocnice, České Budějovice
<hdvorak@nemcb.cz>
Minulost
Lékařská knihovna Nemocnice České Budějovice má své počátky v roce 1958, kdy do tehdejší Krajské nemocnice s poliklinikou (KnsP) byla přijata knihovnice, jejímž úkolem bylo dovést na potřebnou úroveň knihovnickou službu v tomto ústavu. Šlo tehdy o zavedení služeb a operativně technické evidence ve vědecké zdravotnické knihovně a knihovně pro pacienty. Obě knihovny byly sloučeny v jedné místnosti, která sloužila zároveň i pro zdravotnickou osvětu v tehdejším pojetí KnsP.
V roce 1964 získala odborná knihovna další dvě místnosti vybavené vhodným nábytkem a regály, v roce 1965 byla dána do provozu čítárna s novým zařízením. Přijetí dalších dvou pracovníků umožnilo zavedení cirkulace odborných, především zahraničních časopisů, do všech zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji. Spolu s rozvojem metodického působení v Jihočeském kraji se podařilo zajistit knihovnické služby ve všech OÚNZ tohoto kraje. Odborná knihovna v Nemocnici v Českých Budějovicích se stala centrem těchto služeb v jižních Čechách.
V těchto letech byla
knihovna poprvé vybavena kopírovacím
přístrojem, čtecími přístroji. Rok 1967 přinesl významnou změnu v umístění
odborné knihovny.
Na počátku sedmdesátých let bylo započato s budováním souborného katalogu odborných periodik a souborného katalogu zahraničních odborných publikací získaných do zdravotnických zařízení Jihočeského kraje, který se doplňuje stále. V tomto desetiletí byla zahájena i rešeršní služba, tenkrát z databází CA-Search, MEDLARS, INSPEC a INIS.
V roce 1979 bylo nalezeno řešení k urychlení obratu cirkulujících odborných časopisů po Jihočeském kraji. K přepravě zásilek začala být využívána dopravní služba jednotlivých OÚNZ. Tato služba je využívána k velké spokojenosti uživatelů dodnes a představuje nemalou úsporu v režijních nákladech lékařské knihovny.
Osmdesátá léta přinesla integraci odborné knihovny Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí ve Vyšším Brodě. Její knihovní fond byl administrativně začleněn do fondu lékařské knihovny, fyzicky zůstal v používání léčebny a je lékařskou knihovnou průběžně aktualizován.
Devadesátá léta proběhla ve znamení změn v technickém, prostorovém i personálním uspořádání. V roce 1996 se díky mohutné dotaci z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR podařilo poprvé vybavit lékařskou knihovnu výpočetní technikou. Byl zakoupen knihovnický software Rapid Library, s nímž knihovna pracuje dodnes. V tomto roce byla knihovna rovněž připojena na Internet.
V roce 1998 převzala lékařská knihovna fond odborné knihovny bývalé Okresní, dříve Vojenské nemocnice v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že šlo o knihovnu, která kombinovala ve svých fondech knihovnu pro pacienty s odbornou lékařskou knihovnou, kde značnou početní převahu měla beletrie pacientské knihovny, neznamenalo toto sloučení žádnou významnou kvalitativní ani kvantitativní změnu ve fondu lékařské knihovny. Přechodně došlo i ke zvýšení počtu uživatelů z řad zaměstnanců Okresní nemocnice České Budějovice, avšak postupně byla oddělení, na nichž pracovali, sloučena nebo zrušena a tito zaměstnanci propuštěni. V roce 1999 došlo k zásahům do personálního obsazení knihovny. Zůstává trvale neobsazeno jedno místo kmenové pracovnice, ostatní 3 kmenové pracovnice byly přeřazeny do platové tarifní třídy 6 bez ohledu na vykonávanou práci. Tato situace trvá.
V tomto období ztroskotalo i
plánované zařazení lékařské knihovny do
soustavy fakultních knihoven Jihočeské univerzity. Díky nevůli ze strany vedení
nemocnice nevešla v platnost smlouva o integraci s knihovnou zdravotně-sociální fakulty Jihočeské
univerzity.
Současnost
Půjčovna lékařské knihovny
Knihovní fond
Na přelomu let 2000 a 2001 byla knihovna přestěhována do nových prostor v pavilonu Informačního a vzdělávacího centra, kde knihovně připadla polovina přízemí. Vzhledem k tomu, že přestěhování a umístění knihovny bylo rozhodnuto vedením nemocnice a nebylo konzultováno s lékařskou knihovnou, knihovně významně ubyly skladovací prostory a bylo nutno přikročit k razantní vyřazovací inventuře, která dosud trvá. Odhadem lze říci, že knihovna v zájmu zachování alespoň minimální skladovací rezervy přijde o 3 až 5 tisíc knihovních jednotek.
Přechod Nemocnice České Budějovice od 1. 1. 2002 pod jiného zřizovatele (krajský úřad) se odrazil i v podmínkách doplňování knihovního fondu lékařské knihovny. Poprvé po dlouhých letech byl stanoven limit financí na doplňování knihovního fondu (1 milion Kč). Znamená to přísnou a restriktivní selekci všech požadavků na nákup literatury nejen zahraniční, ale i české provenience a zodpovědný přístup knihovní rady při posuzování těchto požadavků.
V oblasti nákupu časopisů je situace stabilizovaná, v titulové skladbě se objevily některé nové odborné zahraniční časopisy, neboť v nemocnici byly otevřeny nové vysoce specializované provozy (např. oddělení kardiochirurgické, odd. hrudní chirurgie).
Služby
Studovna lékařské knihovny
Lékařská knihovna poskytuje své služby bezplatně, nejsou zavedeny ani sankční poplatky z prodlení, služby poskytuje v pracovní dny 8 hodin denně. Lékařská knihovna zachovává všechny služby, na které jsou uživatelé zvyklí, tzn. výpůjčky absenční i prezenční (zachován vázaný výběr z fondu a příruční knihovny na jednotlivých odděleních), cirkulaci odborných časopisů po odděleních Nemocnice České Budějovice i mimo tento ústav (např. v r. 2001 se cirkulovalo bezplatně do 32 zdravotnických zařízení na území ČR i do SR).
Tradičně se snažíme vyhovět všem požadavkům na mimoknihovní výpůjční službu, které k nám přijdou (jako přenosové médium je kromě pošty používán i fax a e-mail), zhotovujeme kopie odborných textů.
Rešeršní služba pracuje s databází MEDLINE, využívá databázi PROQUEST (vyhledávání i plných textů), přes webové sránky NLK Praha vstupuje do databáze BMČ, do souborných katalogů zahraničních monografií a periodik fondu NLK i do časopiseckého fondu UK v Bielefeldu. Pro svoji činnost využívá stejným způsobem i katalogy NK ČR v Praze a Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
V knihovně je rovněž vedena agenda klinických studií nových léčiv a léčebných postupů probíhajících v ústavu, publikační a přednáškové činnosti pracovníků ústavu, knihovna se převážnou měrou podílí na vydávání ústavního periodika „Nemocniční zpravodaj“ a zpracování výročních zpráv nemocnice. Vlastní činnost propaguje knihovna ve vydávání „Zpravodaje lékařské knihovny“, který obsahuje především přehled novinek nakoupených do lékařské knihovny.
Uživatelé
Uživatelskou základnu tvoří především zaměstnanci Nemocnice České Budějovice, studenti všech typů středních zdravotnických škol, působících v Č. Budějovicích, studenti a pedagogové zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, posluchači lékařských fakult jiných vysokých škol. Rozvoj pomaturitního specializačního studia středního zdravotnického personálu zvýšil počty uživatelů i z řad posluchaček těchto kurzů, které pobíhají v Informačním a vzdělávacím centru, ve kterém knihovna sídlí, i v IDVPZ Brno.
Lékařská
knihovna v letech 1996 - 2001