AKTUALITY NLK
Informační technika a technologie v NLK
Jedním z důležitých úkolů oddělení automatizace je zajištění spolehlivého provozu instalované informační techniky a technologie, zajištění ochrany proti vnějším průnikům včetně počítačových virů. Základem technické infrastruktury je lokální datová síť (LAN) typu ethernet, prostřednictvím které jsou propojena všechna pracoviště v lokalitě Sokolská 54 a 31. Koncentrátor celé sítě, zahrnující nezbytné pasivní i aktivní prvky (přepínače) a zařízení umožňující přístup do sítě internet (router, vnitřní jednotka účastnického terminálu), je umístěn v Sokolské 54. Zde je rovněž soustředěna veškerá serverová kapacita. Do této lokální sítě je v současné době zapojeno 9 serverů, téměř 100 osobních počítačů a sedm síťových tiskáren. Osobní počítače jsou dále doplněny dle konkrétních potřeb jednotlivých pracovišť o lokální tiskárny, snímače čárového kódu a stolní skenery. Připojení NLK do sítě internet je od února 2003 realizováno s využitím bezdrátového okruhu v pásmu 26 GHz, stávající přenosová kapacita okruhu je 512 kbps s možností dalšího navýšení.
Z hlediska systémového softwaru jsou na serverech instalovány operační systémy typu UNIX (TRU64 Unix, Solaris) a MS Windows 2000 server. Přístup do/ze sítě internet je kontrolován firewallem s definovanou bezpečnostní politikou. V nedávné době bylo dokončeno přeadresování LAN dle doporučení RFC 1918 a rozdělení externích serverů do několika demilitarizovaných zón. Interní servery, osobní počítače a síťové tiskárny jsou umístěny do chráněné vnitřní sítě NLK. Veškerá elektronická pošta přicházející do NLK i soubory přenášené pomocí služby FTP jsou centrálně kontrolovány na přítomnost virů programem Trend Micro Virus Wall, pro který je denně v nočních hodinách aktualizována databáze známých virů. Na osobních počítačích v NLK jsou instalovány operační systémy firmy Microsoft v různých verzích. V letošním roce byly významně rozšířeny Windows XP, které by se měly spolu s Windows 2000 stát v následujících letech v NLK převažující platformou. I když byla každoročně obměněna významná část provozovaných osobních počítačů, stále je nutno využívat některé PC, které svými parametry již neodpovídají dnešním požadavkům. Nedostatečné technické parametry jsou pak i překážkou pro rychlé sjednocení verzí operačního systému. Na každé stanici zapojené v síti je kromě operačního systému nainstalován antivirový software AVG, který zajišťuje ochranu PC v případě výpadku CVP serveru a ochranu před jiným zdrojem nákazy, než je elektronická pošta (web, soubory na disketě, cd, sdílené soubory).
Z hlediska aplikačního vybavení je dnes již pro naprostou většinu pracovníků knihovny samozřejmostí vybavení běžným kancelářským softwarem, elektronickou poštou a webovým prohlížečem. Pro specifické potřeby jednotlivých odborných pracovišť jsou využívány specializované aplikace a databáze (ekonomický software, zpracování české verze MeSH, BMČ, lokální bibliografické databáze). Stěžejní aplikací provozovanou v NLK je doposud knihovnický systém ALEPH 330, který kromě knižního a časopiseckého fondu knihovny obsahuje dalších deset bází včetně souborných katalogů. Dalším významným zdrojem informací pro všechny uživatele našich služeb jsou vlastní webové stránky a zprostředkování přístupu k velkému množství on-line verzí odborných časopisů. Ve spolupráci s AiP Beroun zajišťujeme pravidelné vydávání a měsíční aktualizaci CD Bibliomedica.
Každý, jehož denním chlebem je vyhledávání odborných informací, se seznámil za svůj profesionální život s velice pestrou paletou různých typů programů a způsobů vyhledávání.
Ještě na začátku 70. let 20. století to bylo v našich podmínkách převážně vyhledávání v tištěných zdrojích (Index Medicus, Excerpta medica, Bibliographia medica čechoslovaca). V roce 1977 začíná počítačové zpracování národní lékařské bibliografie, v roce 1978 se rozjíždí možnost zpracování SDI profilů ze zahraniční báze Excerpta medica, z terminálů na jednotlivých pracovištích bylo možno se propojit do databázového centra (Ústřední technická základna) a pracovat ve vystavovaných bázích v programu GOLEM (Grossrecherorientierte, listenorganisierte Ermittlungsmethode) firmy Siemens, který byl původně vyvinut pro zpracování výsledků olympijských her v roce 1972 v Mnichově. Ti, kteří měli možnost využívat i dalších databázových center, přišli do styku i s vyhledávacím jazykem STAIRS (Storage and Information Retrieval System) firmy IBM, který se objevil v roce 1969.
Tento jazyk využíval i BRS (Bibliographic Retrieval Service)-Online, který byl v roce 1994 začleněn do firmy Ovid.
Základní bibliografická databáze pro oblast medicíny, Medline, je dnes přístupná v celé řadě placených i volně přístupných systémů - DataStar Web, Dialog@Site, Grips-WebSearch/DIMDI, HealthGate, KnowledgeFinder, Medscape, PaperChase, PubMed, STN, Ovid atd. Programy nabízejí různé vyhledávací úrovně, různé vyhledávací možnosti, které jsou určeny také pro různě pokročilé uživatele.
Profesionální rešeršér na začátku 21. století má v České republice díky konsorciálním licencím možnost pracovat s vyhledávacími programy původně dvou firem SilverPlatter a Ovid, které od roku 2001 patří pod jednu velkou nadnárodní společnost Wolters Kluver.
Obě firmy přicházely v průběhu let se zajímavými novinkami a každá se může pochlubit určitým prvenstvím:
1983 - SilverPlatter, myšlenka využití optických disků pro ukládání a čtení dat,
1984 - založena firma Ovid (tehdy ještě pod jiným názvem), idea propojení bibliografické citace a plného textu,
1985 - SilverPlatter předvádí první referenční databázi pro oblast psychologie,
1986 - program SPIRS firmy SilverPlatter, který byl postupně užíván pro DOS, Windows, Macintosh, UNIX a World Wide Web (WebSpirs),
90. léta - firma SilverPlatter: ERL=Electronic Reference Library -technologie client/server; SilverLinker (propojení do plných textů); Library Holdings Message (propojení do katalogů, informace o lokačních značkách); SDI a Alert služba, odstraňování duplicit (WebSpirs 5.0),
1991 - firma Ovid (v té době nese název CD Plus) představuje software Version 2.0, za který získává ocenění „produkt roku“,
1992 - firma Ovid příchází s prvním rozhraním pro Medline pod Windows,
1995 - aplikace na CD-ROM nosičích (od tohoto roku nese firma název Ovid),
1996 - první generace Ovid Web Gateway,
1998 - Ovid se stává součástí společnosti Wolters Kluwer,
1999 - první databáze Books@Ovid, startuje plnotextová databáze s 350 tituly časopisů Journal@Ovid,
2001 - spojení SilverPlatter s Ovid s příslibem podpory obou platforem.
Platforma SilverPlatter
Český uživatel může v současné době pracovat ve verzích programu WinSpirs 4.01, WebSpirs 4.3 a WebSpirs 5.02.
Program WinSpirs 4.01 nabízí velmi přehlednou obrazovku s účelným rozmístěním funkcí, které jsou buď nabídnuty na hlavní obrazovce, nebo při dalším prokliknutí v rámci dodatečného výběru jako limitující prvky (např. rok, jazyk dokumentu, práce s abstrakty, datum aktualizace atd.). Specifické limitující prvky jsou za stejných podmínek nabízeny pak pro konkrétní medicínské báze (např. pro Medline je „human“ jedním z nabízených limitujících prvků, u Embase je stejná položka zahrnuty mezi deskriptory a musí být tudíž zapsána jinak).
Při práci s tezaury stačí zapsat do příkazového řádku i jen část předpokládaného hesla bez znaku pro pravostranné rozšíření a program uživatele navede do příslušné části permutovaného rejstříku s nabídkou používaných deskriptorů. Tento zápis je velice výhodný při neznalosti správného pravopisu nebo koncovky daného hesla. V programu WebSpirs 4.3 už existuje i obdoba „mapování“, kterého používá Ovid. Pokud při prohlížení již vybraných záznamů chci přidat kterékoliv pole, je možné využít funkce „Add to Search“ a zápis se přenese do příkazového řádku.
Jednotlivé řádky historie dotazu jsou viditelné a je možné je kombinovat za pomoci booleovských operátorů „and, or a not“. Jestliže se některý řádek dotazu ukáže jako neúčelný, je možné ho funkcí „clear“ vymazat, stejně tak lze smazat najednou celý dotaz. Historii dotazu lze přepnout na celou obrazovku nebo pracovat se záznamy na celé obrazovce, či mít v horní části částečně viditelnou historii dotazu a v dolní části záznamy vybrané při posledním zadání. Při práci lze využívat i pravostranného rozšíření, maskování a proximitních operátorů, jejichž vyjádření a použití je nutné znát z manuálu a jsou to jediné, co obrazovka přímo uživateli nenabízí.
Program nabízí různé formáty zobrazení záznamů (stejné formáty jsou využitelné při ukládání a tisku). Pole, která chci u jednotlivých záznamů mít, mohu vybírat a použít pouze dočasně nebo si nejčastější výběr uložit trvale jako „default“. U webovských aplikací je už možné výsledek rešeršního dotazu odesílat e-mailem a zpracovávat SDI profily. Verze WebSpirs 5.02 nabízí již také odstraňování duplicit.
Výborným pomocníkem pro konečného uživatele je pole Library Holdings Message, které v našem případě nabízí lokační značky ze Souborného katalogu zahraničních lékařských periodik (zpracovává NLK Praha) a informuje o odběru těchto titulů na území České republiky i Slovenska od roku 1976.
Další funkcí, kterou uvítají zájemci o plné texty, je pole označené FTXT, které umožňuje (pokud instituce má přístup na základě předplatného) vstup do plného textu přímo z bibliografického záznamu a celý článek se zobrazí ve formátu PDF.
Ovid Web Gateway nabízí dva druhy vyhledávání - základní (Basic Search), kde se předpokládají jednoduché typy dotazů (nelze např. používat booleovské operátory) a pokročilé (Advanced Search) pro vyhledávání i složitých typů dotazů s řadou funkcí, které verze základního vyhledávání nenabízí nebo v omezené podobě. Pro práci v Advanced Search je nutné znát příkazy dotazovacího jazyka, které se zapisují do příkazového řádku, nebo je možné jako náhradu využívat panelu nástrojů - např. Author (hledá v poli autor), Title (hledá v poli název), Search Fields (umožňuje vybrat jedno nebo více polí, ve kterých se má hledat daný výraz) atd.
Pro práci s tezaury Ovid jako první nabídl svým uživatelům funkci „mapování“, která je k dispozici v bibliografických databázích a umožňuje převádět dotazy v přirozeném jazyce do termínů selekčního jazyka konkrétní databáze. Pro práci s tezaury ve vybrané databázi slouží funkce Tools (zde již není dostupné mapování) a je nutné využívat nabízených možností - Tree, Scope Note, Explode a Subheadings a znát přesné znění požadovaného hesla. Pro zobrazení permutovaného rejstříku stačí zadat pouze jediné slovo.
Z dalších operatorů, které jsou většinou obdobou operátorů užívaných v platformě SilverPlatter, je nutné zdůraznit operátor FREQ, který umožňuje vyhledání záznamů, v nichž se hledané slovo vyskytuje minimálně n - např. cold ischemia.ab./freq=5.
Pro zobrazení nabízí Ovid různé typy formátu (Medlars, BRS/Tagged, vlastní výběr polí) včetně kompletního záznamu. Lépe propracované je u Ovid odstraňování duplicit, kdy uživatel vybírá kritéria, podle nichž jsou některé záznamy upřednostněny. Počet zpracovávaných záznamů nesmí přesáhout počet 6000.
V poslední verzi programu si může uživatel již také zobrazit (nelze informaci tisknout) u jednotlivých záznamů, zda dotyčný časopis je na území ČR a SR (obsahuje rovněž údaje ze Souborného katalogu NLK) a pokud je k dispozici plný text, získat ho buďto ve formátu html, nebo již také ve formátu PDF.
Je možné také vybírat záznamy s tím, že budou zahrnuty pouze články v těch časopisech, které odebírá vlastní knihovna uživatele.
Rozšířené možnosti nabízí také práce s plnými texty, kde lze cíleně hledat a používat plné texty jako jednu z bází. Tento způsob hledání je výhodný tehdy, pokud je hledaná problematika tak nová, že ještě nebyly vytvořeny závazné termíny (dekriptory), nebo je natolik specifická, že výskyt je poměrně nízký. U plných textů je výhodné využívat také literaturu za článkem, kde jsou i propojovací linky do bází (Medline, Biosis a další).
Při srovnání obou dnes dostupných platforem je možné konstatovat, že každá přináší své výhody a nevýhody.
V přehlednosti a jednoduchosti nabízených funkcí jednoznačně vede plaforma SilverPlatter s verzí WinSpirs 4.01. Vyžaduje jen minimum dalších příkazů, které nejsou uživateli nabídnuty na vstupních obrazovkách. Má dobře vyřešené znázornění lokačních značek (pole Library Holdings Message), k úplné spokojenosti by uživatelé uvítali možnost prohledávání tohoto pole a výběru knihoven (vlastní knihovna, pražské knihovny, moravské apod.). Tato nižší verze, která již není dále rozvíjena, ale postrádá výhody verzí pro web - odesílání výsledků rešerše e-mailem, možnost zpracování SDI profilů a odstraňování duplicit.
Platforma Ovid má vstupní obrazovky poněkud méně přehledné, i když řada funkcí je v programu nastavena. Vynikající je např. použití operátoru FREQ s možností stanovení četnosti výskytu hledaného termínu v abstraktu (nutno znát příkaz dotazovacího jazyka). Také odstraňování duplicit je na vyšší úrovni než u WebSpirs. Nabízí také více možností práce s plným textem včetně prolinkování citované literatury za článkem. Méně výhodný je naopak tisk plných textů tam, kde není připojen rovněž PDF formát, není možné tisknout nebo ukládat lokační značky ze souborného katalogu.
Tento (jistě neúplný) výčet výhod a nevýhod obou systému je možno shrnout do věty, která vyjadřuje představu rešeršního pracovníka o ideálním programu, který se zde firmě, jež zastřešuje obě platformy, může podařit v budoucnu vytvořit: Jednoduchý a přehledný program s komplexní nabídkou funkcí, jejichž škála je pochopitelná po základním seznámení se systémem a část funkcí, kterou je možné či nutné nastavit, je ovladatelná z PC uživatele.
Místem konání 32. mezinárodního informatického sympózia INFOS 2003 (7. - 10. 4. 2003) bylo již tradičně vysokotatranské městečko Stará Lesná. Pořadateli akce byl Spolok slovenských knihovníkov, Ústredná knižnica Slovenské akadémie ved a Ministerstvo kultúry SR. Jednání probíhalo společně i v samostatných sekcích.
Pozoruhodná byla účast knihovníků z České republiky, cca 1/3 všech účastníků. Mimo oficiální jednání probíhalo mnoho neformálních diskusí a výměny zkušeností během celého konání sympózia.
Odborná témata konference odrážely problémy, které v současné době řeší slovenské knihovny. Jedním z nich je např. digitalizace dokumentů - zmíněny byly otázky financování projektů, výběru dokumentů k archivaci, trvalé uchovávání a zpřístupňování digitalizovaných dokumentů, výběr dokumentů.
Samostatnou oblastí je pak obsahové zpracování (a vyhledávání) digitalizovaných dokumentů, a to jak tradiční formou věcného popisu, tak vkládáním metadat do struktur digitalizovaného dokumentu.
Další probíranou oblastí byla hardwarová a softwarová podpora knihovnicko-informační práce. Pozoruhodné bylo prohlášení o projektu vytvoření jednotného systémového prostředí ve Slovenské republice s centrální podporou rozvoje zvoleného softwaru. Toto řešení má oporu v dalších evropských zemích, které automatizaci veřejných knihoven řeší podobně (Slovinsko, Norsko). K hardwarové problematice patří i otázka přístupu k telekomunikačním sítím a internetu. Podobně jako v ČR se jedná především o otázku získání finančních prostředků pro realizaci kvalitního síťového propojení.
Pro mne bylo velmi zajímavé představení projektu INFOLIB (D. Birová - O. Cvik: Knihovníctvo ante portas), který formou portálu zpřístupňuje elektronické dokumenty z oblasti knihovnictví a informační vědy - adresa portálu je <http://www.bomo.cz>. Autoři vytvořili i přehlednou metodiku parametrů, kterou by měl mít odborný portál tvořený kolektivem autorů a kterou by bylo možné aplikovat i na další profesionální portály.
Pro knihovníka z lékařské knihovny bylo velice užitečné setkání s kolegyněmi se Slovenské lekárske knižnice z Bratislavy. Byly vyměněny zkušenosti týkající se zpřístupňování elektronických verzí odborných periodik, registrací vzdálených uživatelů, kontinuálního vzdělávání lékařských pracovníků a další. Tématu využívání licencí se týkal i příspěvek M. Kadnárové: Elektronické časopisy v službách Slovenskej lekárskej knižnice. Z příspěvku byla patrná snaha o maximální využití všech způsobů zpřístupnění odborného textu uživateli v podmínkách omezených licenčními pravidly poskytovatele.
Národní lékařská knihovna se prezentovala příspěvkem autorek R. Římanová, L. Maixnerová: Vliv moderních informačních technologií na proměny služeb lékařských knihoven.
Velice zajímavý byl příspěvek autorů M. Bartošek, O. Dostál, J. Kohoutková, P. Pištěk: Výzkum digitálních knihoven na Masarykově Univerzitě v Brně. Příspěvek prezentoval výsledky výzkumného záměru Digitální knihovny. Čtvrtou podoblastí výzkumu byla realizace rozsáhlého systému reagujícího na konkrétní potřeby medicínské praxe. Jedná se o rozsáhlý systém koordinovaných aktivit a projektů s cílem vytvoření brněnského metropolitního archívu medicínských obrazových informací získaných z modalit typu rentgen, ultrazvuk, digitální momograf atd. Vzhledem k závažnosti projektu doporučuji všem pracovníkům lékařských knihoven, aby se projektem MeDiMed (Metropolitan Digital Imaging System in Medicine) seznámili; je uveřejněn ve sborníku INFOS 2003. Na požádání mohu zprostředkovat zaslání kopie článku.
Literatura:
INFOS 2003: Zborník z 32. medzinárodného informatického sympózia, ktoré se konalo v dňoch 7. - 10. apríla 2003 v Starej Lesnej. Bratislava, Centrum VTI SR 2003. 246 s. ISBN 80-85165-86-4.
Čtvrtá konference o odborném stylu a terminologii byla pořádaná katedrou českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci. Tématem přednášek byla odborná komunikace, vývoj a studium za 10 let trvání České republiky.
Na konferenci vystoupili odborníci z akademických i oborových pracovišť, redaktoři odborného tisku a nakladatelství a zájemci o diskusi k perspektivám oboru terminologie a odborného stylu na vstupu ČR do Evropské unie.
Příspěvky se týkaly charakteristiky odborného stylu (M. Čechová: K charakteristice odborného stylu, M. Jelínek: Adjektivizace atributů v odborném stylu, P. Mitter: Hybridní kompozita ve Slovníku spisovného jazyka českého), problematiky odborného překladu (P. Potůček: Nové podněty, M. Hrdlička: K problematice odborného překladu), vědecké nomenklatury (B. Junková: Obraznost terminologie, E. Kolenčíková: Vývoj lékařského názvosloví, S. Dernerová: Pravidla vědecké nomenklatury v protozoologii) a také komunikace a šíření informací, jejich vývoje a stavu v současné době (O. Šoltys: Terminologizace ikonických znaků, J. Stoffa: Odbornost v didaktickém přístupu, Bohemismy ve slovenské terminologii, K. Lepilová: Komunikace ve sféře podnikání, L. Hášová: Internetový klub a termin).
Nejvíce mě oslovila přednáška Mgr. Evy Kolenčíkové (Praha Publishing): Vývoj lékařského názvosloví, v níž popsala současný neutěšený stav lékařské terminologie a zdůraznila potřebu ji sjednotit.
Z rozhodnutí ředitele NsP Karviná se k 30. 6. 2003 ruší odborná knihovna NsP Orlová-Lutyně.
Kolegyně Marie Budzinská odchází do důchodu; výpůjční službu pro pracovníky této nemocnice bude plnit knihovna NsP Karviná ve stávajícím obsazení: 1 úvazek knihovník, 1 úvazek dělník.
Elektronická knihovna časopisů EZB je projektem Univerzitní knihovny v německém Regensburgu. Je to velký katalog vědeckých elektronických časopisů v různých jazycích společně budovaný zhruba 200 knihovnami. Projekt byl zahájen v roce 1997 ve spolupráci s Univerzitní knihovnou Technické univerzity v Mnichově.
Do projektu se postupně zapojovaly knihovny z německy mluvících zemí i knihovny z dalších států. Právě tato spolupráce mnoha institucí je jednou z velkých hodnot databáze.
V roce 2002 se do projektu zapojila Knihovna Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v roce 2003 Národní knihovna ČR. NK ČR uspořádala 29. 4. 2003 workshop za účasti tvůrců projektu z Regensburgu.
V databázi je nyní zpracováno 14 400 titulů časopisů, mezi nimiž je podchyceno i cca 1 700 časopisů publikovaných pouze ve verzi online.
Záznamy časopisů obsahují základní popisné údaje včetně ISSN (+ ISSN elektronické verze) a oborové třídění do 38 oborů (medicína obsahuje 6 275 titulů). Vyhledávání je možné z mnoha hledisek.
Databáze EZB je projektována jako pomůcka pro orientaci v přístupech jednotlivých knihoven zapojených do systému. Jejich varianty jsou označovány barevnými symboly (semafory): zelená - titul volně dostupný v internetu, žlutá - plný text dostupný pouze pro konkrétní instituci (autentifikace přístupu přes internetovou adresu serveru instituce nebo přes heslo), červená - plný text není dostupný v dané instituci.
Při výběru titulů jsou přesně stanoveny obsahové i formální podmínky, které musí titul splňovat (např. tituly zpřístupňující pouze část plných textů - např. 2 roky od vydání - jsou označeny červeně).
Při zapojování nové knihovny do systému využívá přistupující knihovna již vytvořené záznamy titulů. Knihovny, které mají přístup ke skupině titulů v multilicenčních databázích (např. Elsevier ScienceDirect, ProQuest5000 atd.) mohu požádat správní centrum v Regensburgu o aktivaci všech obsažených titulů.
EZB neřeší problémy meziknihovních výpůjčních služeb (dodávání kopií) ani služby vzdáleným uživatelům (redirektor). Přesto se jedná o významnou pomůcku pro zjišťování dostupnosti článků z odborných časopisů.
Přínosem kooperace mnoha knihoven je podchycení elektronických zdrojů z různých jazykových oblastí (např. španělské tituly vydávané v jihoamerických státech).
Dalším kladem databáze je vysoce kvalitní a přehledné grafické zpracování a navigace uživatele v systému. Portál je přístupný v anglické a německé jazykové mutaci.
Aktivní účast v projektu je bezplatná, knihovna má možnost si vytvořit vlastní stránku s informacemi o projektu. Pro zájemce o aktivní účast v projektu doporučuji kontaktovat PhDr. Petru Pěnkavovou z Národní knihovny v ČR nebo Mgr. Máriu Trenklerovou z Knihovny Evangelické teologické fakulty UK, případně přímo kontaktovat Univerzitní knihovnu v Regensbugu. Instruktážní materiály jsou dostupné v německém a anglickém jazyce.
URL adresy: Vstup do stránek projektu NK ČR <http://www.nkp.cz/ezb>.
EZB v knihovně v Regensburgu:
<http://www.bibliothek.uni-regensburg.de/ezeit>.
Zpracováno podle materiálů NK ČR a prezentace Dr. Evelinde Hutzler: Electronic Journals Library: Elektronische Zeitschriftenbibliothek (EZB) na workshopu 29.4. 2003 v NK ČR.
RR
Při závěrečném ceremoniálu EAHIL workshopu v Oslu (probíhal ve dnech 25. - 28. 6 2003) zaznělo z úst předsedkyně programového výboru pí. Francisci Ribes-Cot pozvání na 9. konferenci lékařských a zdravotnických knihovníků, která se bude konat v severošpanělském přímořském městě Santander. Program bude organizován v tradiční struktuře: plenární, paralelní a posterové sekci. Součástí programu se stanou i samostatné vzdělávací semináře. Odborný program bude zpestřen společenských programem umožňujícím poznat i zajímavosti místa konání konference.
Programový výbor konference očekává příspěvky k těmto tématům: Budoucnost lékařských a nemocničních knihoven, Hybridní a digitální knihovny, Publikování hodnocení vědeckého textu, Informace a lidé, Poučení z minulosti (dějiny knihoven a medicíny).
Zaslání abstraktů příspěvků uchazečů o aktivní účast na konferenci je možné do 31. 10. 2003.
Konference zatím nemá zvláštní internetovou prezentaci, doporučuji sledovat informace na stránkách EAHIL: < http://www.eahil.org/>.
RR
Pro možnost testování služby dodávání digitálních kopií se Národní lékařská knihovna experimentálně zapojila do projektu Virtuální polytechnické knihovny (VPK). NLK přistoupila do systému zároveň s Knihovnou Akademie věd Praha a Moravskou zemskou knihovnou Brno.
Do souborného katalogu VPK <http://www.vpk.cz> byly uloženy záznamy o všech časopisech ve fondu NLK. Uživatelé, kteří mají zájem získávat on-line kopie článků z tištěných časopisů NLK, se nyní mohou stát abonenty tohoto systému. Kopie jsou vystavovány na serveru STK Praha, při službě je tam elektronické pošty využíváno pouze pro komunikaci s uživatelem.
Pro registraci je nutné uzavřít smlouvu se Státní technickou knihovnou, která je dostupná na uvedené internetové adrese (smlouva přesně specifikuje pravidla manipulace s digitalizovanými kopiemi článků v souladu se Zákonem č. 121/2000 Sb. - autorský zákon, oddíl 2 - Volná užití, § 30) a zaslání finanční zálohy pro úhradu služeb. Registraci je možné vyřídit i osobně ve Státní technické knihovně v Praze.
Registrovaný uživatel obdrží přístupové jméno a heslo, které využívá při objednávkách kopií z časopisů zapsaných do souborného katalogu VPK, při objednávkách kopií z časopisů neuvedených v katalog VPK, při mezinárodní meziknihovní výpůční službě a službě Current Contents (v NLK známa jako RIOS).
Do 72 hodin od zaslání žádosti obdrží objednavatel zprávu o možnostech vyřízení. V případě, že kopie je objednávána z časopisu uloženého v NLK, Sokolská 31 (ročníky 1990 - 2003 včetně) a časopis je technicky dostupný, bude kopie vystavena okamžitě. Pokud bude nutné časopis přivést z depozitářů NLK (ročníky 1989 a starší), lze očekávat vystavení kopie na stránkách konta uživatele cca do týdne.
STK, NLK a KNAV se rozhodly poskytovat touto formou i články z časopisů nedostupných v ČR mezinárodní meziknihovní výpůjční službou. Příslušný objednávkový formulář je dostupný na stránkách VPK "Vstup pro registrovaného uživatele".
Experimentální připojení do sdružení VPK je dalším krokem při rozšiřování služeb uživatelům NLK.
RR
ZPRÁVY
Provoz dobřanského psychiatrického ústavu byl zahájen v roce 1880. Stal se jedním z nejmodernějších a nejkrásnějších nejen v Čechách, ale i v Rakousku-Uhersku. V roce 1943 byl poškozen za náletu spojeneckého letectva. Do dnešní podoby se podařilo zachovat systém krytých spojovacích chodeb mezi pavilony, které společně s parkem jsou pro dobřanský ústav charakteristické.
Nezjistila jsem, kdy zdejší knihovna započala svoji činnost, avšak v publikaci z roku 1935 jsem objevila zmínku o existenci lékařské knihovny, obsahující 4 730 odborných spisů českých i jinojazyčných, a zmínku o ústavní knihovně pro nemocné, čítající 3 630 knih českých a 2 350 německých. Z mého pohledu to byl bohatý fond.
V současné době je knihovna organizačně začleněna pod personální odbor. Její chod zajišťuje 1 pracovnice na plný úvazek. K tomu náleží povinnost výpomoci při pořádání odborných seminářů a zastupování PLD v redakční radě Dobřanských novin. Provozujeme též knihovnu pro pacienty, která je otevřena 2x v týdnu.
Během své existence měnila knihovna své umístění i vybavení. Do dnešních dnů se nachází v hlavní administrativní budově v jedné prostorné místnosti (56 m2), která je současně pracovnou, půjčovnou s volným výběrem a studovnou. Část fondu je uložena ve skladových prostorách (cca 65 m2) různě umístěných. K technickému vybavení náleží videopřehrávač, televizor, počítač s tiskárnou, který byl pořízen z finančních prostředků od MZ ČR, získaných na základě předloženého projektu. Kopírovací stroj používáme společně s personálním oddělením. V brzké době (červen 2003) se knihovna bude stěhovat do podkroví nově zrekonstruované budovy. Bude zde soustředěna jak odborná knihovna (kompletně i se sklady), tak i knihovna pro pacienty.
Knihovna vědeckých lékařských informací (oficiální název) působí jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem. Je zaevidována na MK ČR. Knihovní fond je zaměřen převážně na odborné publikace z oboru psychiatrie, psychologie, psychoterapie, ošetřovatelství, sexuologie a závislostí. Ke konci roku 2002 jsme vykazovali 6 525 knihovních jednotek. Kromě monografické literatury vlastníme nejrůznější tituly časopisů, z toho dva zahraniční. Využíváme databáze BMČ, ČNB a služeb Internetu. Byl zakoupen program KP-win. Pracujeme na převodu dat z knihovnického programu Biblios, který je nevyhovující.
Svým uživatelům (cca 160) poskytujeme klasické knihovnické a informační služby - prezenční i absenční výpůjčky knih a časopisů, bibliograficko-informační a referenční služby, MVS a MMVS, rešerše, xerokopie, přístup do bází dat na CD-Romech a na Internetu. Služby jsou poskytovány bezplatně, nejsou zavedeny ani sankční poplatky z prodlení.
Jistě se mnou budete souhlasit s konstatováním, že knihovník či knihovnice se v knihovně tohoto typu (ale jistě i jinde) rozhodně nenudí. Mnohé by rád dělal snad i jinak, lépe a důsledněji, ale chybí časový prostor.
Horní Beřkovice jsou poměrně malá obec blízko Mělníka, po dálnici D8 dosažitelná z Prahy zhruba za 20 minut. Pravděpodobně tato blízkost hlavního města se třemi lékařskými fakultami, třemi psychiatrickými klinikami, největší léčebnou u nás a výzkumným psychiatrickým ústavem předurčila zdejší léčebnu k tomu, že jí prošla ve svých začátcích celá řada významných českých psychiatrů. Traduje se, že je vlastně velkým nedostatkem každého psychiatra, pokud v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích nikdy nepracoval. Přesto, nebo možná právě proto v jistých ohledech léčebna někdy bývá označována jako provinční, venkovská. To platí i o odborné knihovně. Blízkost k centru a snadná dostupnost veškerých informačních služeb nevyvolávají aktuální potřebu budovat zde náročné technologické informační centrum. Funguje zde základní odborná knihovna bez automatizace, která poskytuje lékařům a sestrám běžné knihovnické služby a vše, co je nad jejich rámec, promptně a bez problémů zprostředkovává.
Počty knihovních jednotek a docházejících časopisů, stejně jako další číselné údaje si zájemce jistě dohledá ve statistických přehledech. Proto si dovolím uvést spíš pár zajímavostí z historie léčebny a knihovny dávnější i méně dávné.
Psychiatrická léčebna v Horních Beřkovicích - dříve Královský český zemský filiální ústav pro choromyslné - byla založena v roce 1891, rok poté, co zemský výbor Království českého zakoupil zámek hraběnky Černínové-Desfoursové. Až do roku 1919 byl ústav filiálním zařízením Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. Pro nemocné sloužila pouze budova zámku.
Zvláštní ráz správy a vnitřní organizaci vtiskly ústavu sestry kongregace sv. Karla Boromejského, které se staraly o domácí hospodářství a vykonávaly dozor nad opatrovnickou službou až do roku 1920. Vstupem sester pozbyl ústav podobnosti s ostatními zemskými ústavy a měl spíše ráz řeholní nemocnice.
Roku 1919 byl ústav prohlášen za samostatný. Prakticky ihned po založení ústavu se začalo se stavbou dalších pavilonů pro nemocné, přičemž zemský výbor zakoupil pro tyto účely veškeré pozemky sousedící s tehdejším zámeckým parkem. Již v roce 1895 byla dokončena stavba nového infekčního pavilonu. V roce 1908 byl postaven pavilon pro 60 TBC žen a v roce 1909 kolonie pro 30 pracujících mužů, v témže roce byla dokončena stavba lékařské vily, v roce 1910 byl dokončen pavilon pro částečně neklidné muže, jakož i pavilon pro velmi neklidné muže. V roce 1920 byla dokončena výstavba ústavního kostela a kláštera. V roce 1922 byl předán pavilon pro klidné muže a v roce 1923 pavilon pro nově přijaté nemocné. Výstavbou nových dílen a dalších provozních budov v roce 1933 veškerá výstavba skončila.
V roce 1944 byla léčebna zabrána německou armádou pro účely rezervního lazaretu a pro pacienty byla ponechána jen budova zámku, kam bylo přemístěno 802 nemocných. Německá správa postupně zabrala i větší část zámku, takže nemocní v naprosto neúnosných podmínkách leželi na chodbách. Strava byla nedostačující, chyběly i běžné léky, léčba se omezovala pouze na tlumení neklidu zavíráním do izolace. Úmrtnost byla vysoká, denně umíralo průměrně 10 nemocných, především na TBC plic. Po odchodu Němců v květnu 1945 byla značně zdevastovaná budova zámku úplně vyklizena a uvažovalo se o jejím zbourání. Nedošlo však k tomu pro vysoké finanční náklady (7 milionů korun) a zásadní nesouhlas památkového úřadu.
Tolik útržky ze zajímavých dějin beřkovické léčebny, tak jak je popisuje drobná publikace vydaná při příležitosti 100. výročí léčebny. Bohužel ani v historii, ani v popisu tehdejšího stavu, ani ve výhledu do budoucnosti není žádná zmínka o knihovně.
A přesto zde knihovna fungovala zřejmě od samého začátku nebo alespoň brzy po založení ústavu, jak o tom svědčí nejstarší zachované tituly v knihovně evidované. Z poměrně nedávné historie knihovny, kterou mohu sama z vlastní zkušenosti zaznamenat (od r. 1990), lze snad zmínit pár nejdůležitějších faktů.
Do roku 1990 knihovnu vedly vesměs hlavní sestry. Existovala základní evidence v přírůstkovém seznamu, jakási evidence výpůjček. Knihy byly rozstrkané po jednotlivých primariátech.
V roce 1990 tehdejší nový ředitel léčebny začal aktivně podporovat další vzdělávání lékařů a sester a vědecké aktivity na jednotlivých primariátech. Osvíceně se tato podpora dotkla i odborné knihovny. Vlastně se to možná stalo náhodou. Když jsem se při seznamování s knihovnami v psychiatrických léčebnách v ČR dostala jako do poslední i do té Praze nejbližší a setkala se s novým ředitelem, požádal mě, zda bych jejich knihovnu jako profesionál nechtěla dát do pořádku. Chtěla jsem a pokusila se o to. Od té doby zde pracuji na čtvrtinový úvazek a dojíždím sem 1x týdně.
Poté, co se knihovní fond několikrát přestěhoval (bohužel bez mé účasti a s různou mírou systematičnosti a organizovanosti, včetně krátkého a téměř symbolického umístění v ústavní márnici), knihovna dostala nové prostory a nové vybavení.
Po důkladné obsahové revizi fondu a vyřazení knih zastaralých a neodpovídajících současnému zaměření léčebny (v prvních zhruba 50 letech existence ústavu zde byly zastoupeny snad všechny lékařské obory, včetně stomatologa, anatoma, gynekologa, dermatologa apod., pro něž se literatura pravidelně nakupovala) byly vytvořeny nové katalogy, srozumitelný systém uložení knih ve volném výběru, odbouráno chaotické kolování časopisů bez následného vrácení do knihovny, zaveden běžný systém výpůjček.
Knihovna je umístěna v hlavní budově poblíž ředitelství a hospodářské správy. Knihovní fond obsahuje základní domácí knižní a časopiseckou literaturu z oboru psychiatrie a oborů hraničních a pro další vzdělávání lékařů a zdravotních sester. Je celý volně přístupný, včetně tří posledních ročníků docházejících časopisů. Knihovnu zpřístupňuje uživatelům hlavní sestra (ve stanovených hodinách nebo i podle potřeby a na základě dohody), eviduje výpůjčky a zaznamenává případné požadavky na výpůjčky z jiných knihoven. Já zařizuji nákup nových knih a časopisů, evidenci a zpracování knihovního fondu, MVS, eventuálně MMVS a případné další požadavky uživatelů a fungování knihovny jako celku v síti zdravotnických knihoven. V případě potřeby je možné mi kdykoli zatelefonovat nebo poslat e-mail.
Automatizace snad jednou pronikne i za tlusté zdi beřkovického zámku a knihovna aktivně vstoupí nebo bude vtažena do nejrůznějších elektronických sítí. Zatím to ale funguje bez ní a zdá se, že ke spokojenosti všech zainteresovaných.
I nyní, jako v minulosti, řada mladých lékařů začíná svou kariéru v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích a doufám, že do dalších míst odcházejí i po informační a informatické stránce gramotní.
Západočeské lázně Karlovy Vary patří mezi nejznámější a nejvyhledávanější lázeňská střediska v České republice a plní především důležitou léčebnou úlohu. Vyznačují se tedy značnou koncentrací zdravotnického personálu.
Lékařská knihovna Nemocnice Karlovy Vary poskytuje své služby od roku 1953. Do léta loňského roku sídlila knihovna mimo areál nemocnice, v budově dětské polikliniky. V současné době se nachází v areálu Nemocnice Karlovy Vary, v budově bývalé lékárny. Knihovna má k dispozici prostornou místnost jako pracovnu pro knihovnici, místnosti s knihami a čítárnu, kde jsou regály s českými i zahraničními periodiky a kopírovací stroj. Knihovna odebírá v roce 2003 41 tuzemských a 16 zahraničních periodik.
Před dvěma roky knihovna získala svůj první a zatím jediný počítač. Byl zakoupen knihovní systém CLAVIUS, tedy systém katalogizace knih, evidence periodik a brožur, modul vyhledávání, modul výpůjční protokol, modul tisk čárového kódu a nakonec byla zakoupena čtečka čárového kódu. Do konce loňského roku byla ukončena katalogizace všech knih, brožur i periodik do systému a od začátku letošního roku jsou služby poskytovány ve výše zmíněném programu.
V současné době knihovna usiluje o získání druhého počítače a o připojení k internetu.
Hlavním účelem lékařské knihovny je poskytování informačních a knihovnických služeb nejen zaměstnancům nemocnice, ale i soukromým a lázeňským lékařům, střednímu zdravotnickému personálu a také studentům.
Lékařská knihovna provozuje všechny služby, na které jsou naši uživatelé již přivyklí, tzn. výpůjčky absenční i prezenční, cirkulaci odborných časopisů po odděleních Nemocnice Karlovy Vary, ale i do zdravotnických zařízení po celé ČR. Dále knihovna poskytuje rešeršní služby, MVS, MMVS a kopírovací služby.
Služby knihovny jsou zpoplatněny malým ročním příspěvkem, zavedeny jsou sankční poplatky. Knihovna je otevřená každý pracovní den, v pondělí vždy do 18 hodin - toto využívají především klienti nepracující v nemocnici. Provoz celé knihovny zajišťuje jedna pracovnice.
Od 1. ledna 2003 došlo k zásadní změně ve struktuře a fungování orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví. Tyto změny jsou obsaženy v zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, který mj. mění i zákon č. 258/2002 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Podle tohoto zákona nyní vykonávají státní správu krajské hygienické stanice, které mají v místě dosavadní okresní hygienické stanice územní pracoviště. Vedle toho vznikly z části dosavadních hygienických stanic zdravotní ústavy se sídlem v krajských městech, které mohou mít své pobočky. Krajské hygienické stanice i zdravotní ústavy jsou přímo podřízené Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Hlavním posláním krajských hygienických stanic je výkon státní správy a státního zdravotního dozoru. Kromě toho mají za úkol spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu.
Zdravotní ústavy jsou zdravotnická zařízení, která provádějí vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, vyšetřování biologického materiálu, monitorování zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek. Připravují podklady pro hodnocení a řízení zdravotních rizik, podílejí se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví a na výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví. Poskytují rovněž poradenské a další služby na úseku ochrany veřejného zdraví.
Od ledna 2003 fungují krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy v České republice v tomto složení:
Krajské hygienické stanice
|
KHS |
Územní pracoviště |
|
HS
hl. m. Prahy 110 01 Praha 1, Rytířská 12
|
Praha 1, Hybernská 30 Praha 2, Myslíkova 6 Praha 3, Ostromečská 9 Praha 4, Antala Staška 80/1670 Praha 5, Štefánikova 17 Praha 6, Nechanského 1/590 Praha 7, Dukelských hrdinů 11 Praha 8, Rajmonova 1199 Praha 9, Měšická 646 Praha 10, Jasmínová 2905/37 |
|
KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze 128 01 Praha 2, Dittrichova 17 pracoviště
Praha 9 |
256 55 Benešov, Černoleská 2053 266 44 Beroun, Politických vězňů 455 272 01 Kladno, gen. Klapálka 1583 280 01 Kolín, U nemocnice 3 284 01 Kutná Hora, U Lorce 40 276 01 Mělník, Pražská 391 293 34 Mladá Boleslav, Staroměstské nám. 150 288 02 Nymburk, Palackého 1567 261 80 Příbram, U nemocnice 85 269 29 Rakovník, Dukelských hrdinů 200 |
|
KHS
Jihočeského kraje 370 71 České Budějovice, L. B. Schneidera 32
|
381 01 Český Krumlov, Nad Nemocnicí 431 377 01 Jindřichův
Hradec, 397 01 Písek, Čapkova ul. 2459 383 01 Prachatice , Nemocniční 204 386 01 Strakonice, Žižkova 505 390 01 Tábor, Palackého 350 |
|
KHS
Plzeňského kraje 302 22 Plzeň, Škrétova 15
|
339 01 Klatovy, Plzeňská 165/II 344 22 Domažlice , Školní 111 337 11 Rokycany, Masarykovo n. 219 347 01 Tachov, Václavská 1560 |
|
KHS
Karlovarského kraje 360 21 Karlovy Vary, Bezručova 8 |
350 01 Cheb, Hradební 16 356 66 Sokolov, Chelčického 1938 |
|
KHS
Ústeckého kraje 400 01 Ústí nad Labem, Moskevská 15
|
430 12 Chomutov, Kochova 1185 406 83 Děčín, Březinova 3 412 46 Litoměřice, Mírové náměstí 35 440 38 Louny, Poděbradova 749 434 64 Most, J.E. Purkyně 270/5 415 65 Teplice, Wolkerova 3 a 4 |
|
KHS
Libereckého kraje 463 31 Liberec, Husova 64
|
466 01 Jablonec
nad Nisou, 470 42 Česká Lípa, Purkyňova 1849 513 01 Semily, Ke Stadionu 204 |
|
KHS
Královéhradeckého kraje |
501 01 Hradec
Králové, 506 15 Jičín, Bolzanova 36 547 01 Náchod, Českoskalická 254 516 01 Rychnov
nad Kněžnou, 541 17 Trutnov, Úpická 117 |
|
KHS
Pardubického kraje 530 02 Pardubice, Klášterní 54
|
537 32 Chrudim, Čáslavská 1146 568 02 Svitavy, Polní 2 562 01 Ústí nad Orlicí, Smetanova 1390 |
|
KHS
kraje Vysočina |
580 01 Havlíčkův
Brod, 393 01 Pelhřimov, Pražská 1739 674 01 Třebíč, Bráfova 31 591 01 Žďár nad Sázavou, Tyršova 3 |
|
KHS
Jihomoravského kraje 602 00 Brno, Jeřábkova 4
|
602 00 Brno, Jeřábkova 4 678 29 Blansko, Mlýnská 2 690 85 Břeclav, Sovadinova
12 682 01 Vyškov, Masarykovo nám. 16 669 02 Znojmo, MUDr. J. Jánského 15 |
|
KHS Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci 779 11 Olomouc, Wolkerova 74/6
|
767 20 Prostějov, Trávnická 2 750 11 Přerov, Dvořákova 75 787 87 Šumperk, Jeremenkova 7 790 01 Jeseník, K. Čapka 10/1147 |
|
KHS
Moravskoslezského kraje 702 00 Ostrava, Na Bělidle 7
|
792 11 Bruntál, Zahradní 5 738 02 Frýdek-Místek, tř. Palackého 121 734 01 Karviná, Těreškovové 2206 741 11 Nový Jičín, Štefánikova 7 746 01 Opava, Olomoucká 82 |
|
KHS
Zlínského kraje
|
767 01 Kroměříž, Havlíčkova 792/13 686 01 Uherské
Hradiště, 755 01 Vsetín, 4. května 287 |
Zdravotní ústavy
|
ZÚ |
Pobočky |
|
ZÚ se sídlem v Praze 106 00 Praha 10, Jasmínová 37 |
|
|
ZÚ
se sídlem v Kolíně pracoviště 272 01 Kladno, ul. Fr. Kloze 2316 pracoviště 280 21 Kolín, ul. U nemocnice 2
|
280 21 Kolín, ul. U nemocnice 2 detašované
pracoviště 128 01 Praha 2, Dittrichova 17 detašované
pracoviště 272 01 Kladno, ul. Fr. Kloze 2316 detašované
pracoviště 261 01 Příbram,
U nemocnice 85 |
|
ZÚ se sídlem v Českých Budějovicích 370 21 České Budějovice, L. B. Schneidera 32
|
386 01 Strakonice, Žižkova 505 377 01 Jindřichův
Hradec, 397 01 Písek, K. Čapka 2459 390 01 Tábor,
383 01 Prachatice, Nemocnická 204 |
|
ZÚ se sídlem v Plzni 301 25 Plzeň, Tylova 20
|
339 01 Klatovy, Plzeňská 165 337 01 Rokycany, Jiráskova 398 347 01 Tachov, Václavská 1560 |
|
ZÚ se sídlem v Karlových Varech 360 21 Karlovy Vary, Bezručova 8 |
356 66 Sokolov, Chelčického 1938
|
|
ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem 400 01 Ústí nad Labem, Moskevská 15
|
406 83 Děčín, Březinova 3 430 12 Chomutov, Kochova 1185 412 46 Litoměřice, Mírové náměstí 35 434 64 Most, J. E. Purkyně 270/5 415 65 Teplice, Wolkerova 3 + 4 |
|
ZÚ
se sídlem v Liberci |
470 06 Česká Lípa, Purkyňova 1849
|
|
ZÚ se sídlem v Hradci Králové 501 01 Hradec Králové, Habrmanova l9
|
506 15 Jičín, Bolzanova 292 547 01 Náchod, Denisovo nábř. 840 516 01 Rychnov
nad Kněžnou, 541 01 Trutnov, Úpická 100, P.O.Box 36 |
|
ZÚ se sídlem v Pardubicích 532 03 Pardubice, Kyjevská 44
|
537 01 Chrudim, Čáslavská 1164 532 03 Pardubice, Kyjevská 44 568 02 Svitavy, Pavlovova 6 562 01 Ústí nad Orlicí, Smetanova 1390 562 06 Ústí nad Orlicí, J. a J. Kovářů 1412
|
|
ZÚ
se sídlem v Jihlavě
|
587 25 Jihlava, Vrchlického 57 580 01 Havlíčkův Brod, Rozkošská 2331 393 01 Pelhřimov, 674 01 Třebíč, U Obůrky 953 591 01 Žďár
nad Sázavou, |
|
ZÚ
se sídlem v Brně
|
ZÚB-centrum provozně ekonomické 615 00 Brno, Šámalova 96 ZÚB – centrum laboratoří 602 00 Brno, Masná 3c, 618 00 Brno, Cornovova 68, ZÚB – centrum risk assesment 602 00 Brno, Masná 3a ZÚB – centrum preventivní medicíny 602 00 Brno, Gorkého 6 ZÚB – centrum klinické mikrobiologie 602 00 Brno, Gorkého 6, 602 00 Brno, Jugoslávská 17 678 01 Blansko, Mlýnská 2 690 85 Břeclav, Sovadinova 12 695 27 Hodonín, Plucárna 1a 682 01 Vyškov, Masarykovo nám. 16 669 02 Znojmo, Jánského 15 |
|
ZÚ se sídlem v Olomouci 779 11 Olomouc, Wolkerova 74/6
|
796 01 Prostějov, Šafaříkova 49 750 02 Přerov, Bayerova 3 787 01 Šumperk, Jeremenkova 7 |
|
ZÚ
se sídlem v Ostravě
|
792 01 Bruntál, Zahradní 5 734 01 Karviná-Mizerov,
739 51 Dobrá, Areál VÚHŽ 741 11 Nový Jičín, Štefánikova
7 |
|
ZÚ se sídlem ve Zlíně 760 01 Zlín, Havlíčkovo nábř. 600
|
760 01 Zlín, Havlíčkovo nábř. 600 686 01 Uherské
Hradiště, 767 01 Kroměříž, Havlíčkova 792/13 755 01 Vsetín, 4. května 287 |
KONFERENCE - SEMINÁŘE
Název akce Místo konání Termín
|
Světový knihovnický a informační kongres |
IFLA Berlin |
1. - 9. 8. 03
|
|
Základy počítačové/informační gramotnosti |
NK ČR Praha |
18. a 19. 8. 03
|
|
Odborné vzdělávání v procesu evropské integrace |
Masarykova univerzita Brno |
11. 9. 03 |
|
Předmětová kategorizace pro potřeby Konspektu |
NK ČR Praha |
11. 9. 03 |
|
Knihovny současnosti 2003 |
Seč u Chrudimi |
16. - 18. 9. 03 |
|
Seminář knihovníků muzeí a galerií |
Západomoravské muzeum Třebíč |
23. - 25. 9. 03 |
|
INVEX |
Veletrhy Brno |
6. - 10. 10. 03 |
|
TÝDEN KNIHOVEN |
SKIP Praha |
6. - 13. 10. 03 |
|
Tvorba programů vzdělávání v instituci |
SKIP a STK Praha |
8. - 09. 10. 03 |
Dostupné na WWW: <http://www.stk.cz/Akce> 27. 6. 2003.