AKTUALITY  NLK

 

 

 

Výsledky průzkumu informačních potřeb uživatelů lékařských (zdravotnických) knihoven

 

Mgr. Kateřina ŠTĚCHOVSKÁ - Radka ŘÍMANOVÁ

Národní lékařská knihovna, Praha

<stechovs@nlk.cz><rimanova@nlk.cz>

 

            V březnu 2004 vystavila Národní lékařská knihovna na své internetové stránce dotazník mapující informační potřeby současného uživatele zdravotnických informací v ČR. Dotazník byl sestaven za účelem získání podkladů pro připravovanou Koncepci lékařských (zdravotnických) knihoven do roku 2010. Dotazník byl přístupný od 10. 3. 2004 do 25. 4. 2004. Oficiální ukončení sběru dat a první shrnutí výsledků proběhlo 30. 3. 2004. Na internetové stránce NLK je zpřístupněna tabulka, která shrnuje data získaná v březnu. Vzhledem k tomu, že někteří uživatelé nám své odpovědi zaslali později, rozhodli jsme se v Lékařské knihovně uveřejnit celkové výsledky průzkumu včetně citací slovních odpovědí uživatelů.

         Zároveň děkujeme knihovníkům pracovišť poskytujících veřejné informační služby ve zdravotnictví, kteří nám pomohli při této akci, za spolupráci.

         Celkově bylo vyplněno 299 dotazníků, žádná z otázek nebyla povinná. Údaje jsou součtem odpovědí všech respondentů.

         Mezi tabulky obsahující součty odpovědí jsme vložili některé slovní odpovědi, které byly reakcí na závěrečnou otázku dotazníku: „Další postřehy a náměty (např. specifikace vlastních informačních potřeb, bariér využívání informačních zdrojů, zkušeností s prostředky výpočetní a komunikační techniky).“ Odpovědi byly redakčně upraveny.

1. Údaje o Vás

1.1 Vaše povolání

Lékař

129

Farmaceut

10

Zdravotní sestra

43

Jiné zdravotnické povolání

15

Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví

22

Lékařský knihovník

29

Jiné

33

Nezodpovězeno

17

 

…lékař, který nebude mít přístup k interentu, bude stagnovat. Vše je řečeno v programu e-Europe+, který je o IT přistupujících zemí…

1.2   Jste studentem?

Ne

207

Ano, studuji střední nebo vyšší odbornou školu

21

Ano, pregraduální studium VŠ

10

Ano, postgraduální studium VŠ

31

Nezodpovězeno

30

 

1.3   Pracujete na území kraje:

Jihočeského

16

Jihomoravského

35

Karlovarského

1

Královéhradeckého

8

Libereckého

6

Moravskoslezského

49

Olomouckého

4

Pardubického

40

Plzeňského

8

Praha

30

Středočeského

26

Ústeckého

36

Vysočina

13

Zlínského

26

Neodpověděl

1

 

         …odborná literatura je na okraji zájmu ústavu, rovněž otázka vzdělávání je limitována mizivou částkou na oddělení…

         …finanční prostředky vyčleněné pro knihy a časopisy rok od roku klesají…

 

         Několik respondentů se velmi příznivě vyjádřilo ke kvalitě služeb SVI Nemocnice v Lounech, za všechny citujeme pouze:

         …Mám dobrou zkušenost s nemocniční knihovnou v Lounech. Během studia jsem si zde půjčovala odborné knihy, které se v jiných knihovnách těžko sháněly. Rovněž jsem se zde setkala s cílenou pomocí při vyhledávání odborných článků na internetu.

2 Časopisy

2.1 Vyberte větu, která nejlépe charakterizuje Vaše využívání časopisů

Časopisecké články jsou primárním zdrojem informací v mém oboru

110

Čtu stejnou měrou časopisy i knihy

166

Časopisy čtu velmi zřídka

17

Nezodpovězeno

6

 

2.2 Jak aktuální bývají časopisy, které čtete? Bylo možné vybrat více odpovědí.

pouze aktuální ročník

148

vydané do roku 1999 (do 5 let)

94

vydané do roku 1994 (do 10 let)

34

vydané do roku 1954 (do 50 let)

5

vydané před rokem 1954

3

Článek vyhledaný na základě rešerše čtu bez ohledu na rok vydání

90

 

2.3 Čtete časopisy on-line?

Ano

195

Ne

96

Nezodpovězeno

8

 

         …nemám rád elektronickou podobu, čtu jak časopisy, tak separáty vyžádané formou Current Contents a získané zasláním od autora, či články, jejichž citace získám z MEDLINE a požádám naši knihovnu, aby mi je opatřila. Zahraniční knihy je problém získat, ale občas si na sjezdu nějakou také koupím. Forma papírového časopisu se mi však jeví podstatně přehlednější a lépe čitelná než online časopisy. Počítač používám na psaní knih a skript, ale ne na čtení….

 

2.3.1 Pokud „ano“, vyberte větu, která nejlépe charakterizuje Vaše užívání elektronických časopisů

 

Čtu pouze časopisy on-line, tištěné zřídka.

17

Čtu stejnou měrou elektronické i tištěné časopisy

115

V mém oboru se vyskytuje jen několik elektronických časopisů, proto čtu především tištěné časopisy

84

Nedopovědělo

6

 

2.3.2 Pokud „ano“, vyberte větu, která nejlépe charakterizuje Váš přístup k elektronickým časopisům.  Bylo možné vybrat více odpovědí.

Čtu články z časopisů předplácených mojí institucí

115

Čtu články z pouze volně (bezplatně) dostupných elektronických časopisů

126

Využívám služby Ultra Access Národní lékařské knihovny

14

Sám si předplácím přístup k elektronickému titulu

13

 

         …internet často vnímám jako informační průjem, kdy člověk neví, kam dřív, ale pořád nemůže najít to, co začal hledat…

         …moc bych uvítala možnost využívání online přístupu k databázi <www.medlink.com>, kde jsou upgradované verze poměrně rozsáhlých a kvalitních medicínských textů. Měla jsem možnost ji využívat během stáže ve Švédsku…

3 Odborné knihy

3.1 Vyberte nejlepší charakteristiku Vašeho využívání odborných knih

Čtu především knihy, dávám jim přednost před časopisy

25

Čtu stejnou měrou knihy i časopisy

195

Odborné knihy čtu pouze příležitostně

64

Odborné knihy téměř nečtu

6

Nezodpovězeno

9

 

         …nikde není komplexní nabídka knih, eventuálně časopisů nezávisle na nakladatelství. Bohužel, mnohdy se dostanu k zajímavým informacím pouze náhodně…(Pozn. redakce: Tato odpověď uživatele odborných informací je výzvou  lékařským knihovníkům.)

 

4 Cizojazyčná odborná literatura

4.1 Čtete pravidelně odbornou literaturu v jiném jazyce než  čeština?

Ne

120

Ano

172

Nezodpovězeno

7

 

         …problémy se získáváním zahraničních časopisů (nekompletnost, pozdní dodávání)…

4.1.1     Pokud „ano“, ve kterých? Bylo možné vybrat více odpovědí.

Angličtina

155

Němčina

60

Polština

9

Ruština

70

Francouština

3

Slovenština

1

Španělština

4

 

         5 Oficiální publikace

5. 1 Využívám při své práci a studiu materiálů vládních a oficiálních organizací (např. WHO)

Ne

135

Ano, mám k nim přístup ve své organizaci

59

Ano, vypůjčuji (kopíruji) si je v knihovně

38

Ano, přistupuji k nim on-line

56

Nezodpovězeno

11

 

         6 Rešerše

6.1 Vámi nejčastěji užívaný způsob získání rešerše k odbornému tématu. Bylo možné vybrat více odpovědí.

Zadávám zpracování lékařskému knihovníkovi

166

Zadávám ke zpracování komerčnímu zpracovateli

5

Zpracovávám si samostatně

128

 

         …výborná spolupráce se specializovanou knihovnou…

         …vadí mi, že v lékařské knihovně je dovoleno používat interent jen pro hledání v místní databázi, nikoli pro vlastní využití jiných www stránek…

 

 

 

 

 


UMLS, jeho zdroje a česká verze tezauru MeSH

 

RNDr. Alena ŠÍMOVÁ

Národní lékařská knihovna, Praha

<simova@nlk.cz>

 

         Projekt UMLS (Unified Medical Language System) byl zahájen National Library of Medicine (NLM) <http://www.nlm.nih.gov> v roce 1986. Účelem systému UMLS je podpořit vývoj počítačových systémů v oblasti biomedicíny, usnadňujících vyhledávání a integrování informací, pocházejících z různých elektronických zdrojů.

         V rámci UMLS můžeme rozlišit 3 „UMLS Knowledge Sources“, jejichž distribuci NLM umožňuje: Metathesaurus, Semantic Network a Specialist Lexicon.

         Metathezaurus je rozsáhlá víceúčelová a vícejazyčná slovníková databáze, která obsahuje informace o pojmech z biomedicíny a zdravotnictví (více než 1 mil. pojmů) a vztazích mezi nimi. V současné době poskytuje jednotný výměnný formát pro více než 100 slovníků, klasifikací a kódovacích systémů (některých ve více jazycích), používaných v záznamech o pacientech, zdravotnické administrativě, bibliografických a fulltextových databázích a expertních systémech. Jeho funkcí je přiřadit mnoho různých názvů k odpovídajícím pojmům a vyznačit vzájemné sémantické vztahy mezi různými pojmy zdrojových slovníků. Původně byl určen pro tvůrce počítačových systémů, ale stejně tak může být užitečný pro knihovníky a další informační pracovníky.

         Produkty UMLS jsou vydávány od roku 1990 a jsou poskytovány bezúplatně uživatelům, kteří potvrdí on-line licenční smlouvu. Využívání některých zdrojových slovníků Metatezauru vyžaduje uzavření další smlouvy s producentem příslušné databáze.

         (Licence Agreement for the Use of UMLS Metathesaurus <http://www.nlm.nih.gov/research/umls/license.html>).

         Jednim ze slovníků Metatezauru je MeSH (Medical Subject Headings), řízený slovník termínů z biomedicíny, vytvářený NLM od roku 1960. Tento slovník  je každoročně aktualizován, je využíván pro pořádání a vyhledávání lékařské literatury i v řadě dalších zemí celého světa a několik jeho překladů se již stalo také součástí Metatezauru (holandská, finská, francouzská, německá, italská, portugalská, ruská a španělská verze). V tomto roce se k již implementovaným překladům tezauru MeSH připojí i český překlad.

         Národní lékařská knihovna v Praze (NLK) používala zkrácený překlad tezauru MeSH od roku 1977  pro zpracování národní lékařské bibliografie. První vydání úplné české verze bylo dokončeno v roce 1991 a odpovídalo originálu z roku 1990. V současné době se používá 7. vydání české verze tezauru (MeSH-CZ 2002), které se stalo součástí Metatezauru. Slovník se zpracovává podle počítačovách souborů získaných z NLM. Databáze obsahuje 20 730 deskriptorů (předmětových hesel), 7 413 vylučovacích (viz) odkazů, 8 996 přidružovacích (viz též) odkazů, 82 podhesel a 38 tagů.

         Česká verze slouží jako řízený slovník pro automatizovanou národní lékařskou bibliografii Bibliographia medica čechoslovaca, dále jako soubor autorit v katalogizační praxi NLK a v dalších lékařských knihovnách využívajících automatizované knihovnické systémy. Databáze rozšiřující základní slovník jsou velmi užitečné pomůcky jako počítačové výkladové slovníky umožňující nalézt odpovídající selekční výraz. Z hlediska věcného pořádání informací představuje MeSH-CZ důležitý integrační prvek v lékařském knihovnictví.

 

 

Sedmdesátiny PhDr. Františka Choce

 

PhDr. Alena MALEČKOVÁ

1. LF UK a VFN, Praha

<alena.maleckova@lf1.cuni.cz>

 

         Nevím čím to je, ale při zpětném prohlížení starších ročníků časopisu Lékařská knihovna jsem byla překvapena, že v našem odborném periodiku se téměř vůbec neobjevují osobní zprávy. Domnívám se ale, že řádky o nadcházejících sedmdesátinách dr. Františka Choce by na těchto stránkách chybět neměly.

         František Choc  se narodil 29. 6. 1934 v Plané nad Lužnicí. Jeho život je ale už od útlého dětství spojen s Prahou. Tady v roce 1953 maturoval a posléze při zaměstnání studoval i Institut osvěty a novinářství – katedru knihovnictví. Nejen že získal titul promovaného knihovníka, ale v roce 1969 po úspěšném rigorózním řízení i titul PhDr.

         PhDr. Choc téměř celý svůj profesní život spojil se zdravotnictvím. Od roku 1954 pracoval jako knihovník v Ústavu pro doškolování lékařů. O deset let později přešel na tehdejší Fakultu všeobecného lékařství (dále jen FVL) - dnešní 1. lékařskou fakultu. Nejdříve působil ve funkci vedoucího Ústřední knihovny FVL. Podařilo se mu vybudovat na tehdejší dobu knihovnu  s vysokou odbornou úrovní. Dr. Choc založil tradici pořádání výstav lékařské literatury, navázal spolupráci s ostatními lékařskými fakultami z celé republiky, sestavoval a publikoval bibliografické soupisy, z nichž nejvýznamnější byl soupis vědeckých publikací pracovníků fakulty. Kromě toho vydal skripta „Bibliografie lékařské literatury“ určená pro studenty, lékaře i informační pracovníky ve zdravotnictví. Vyučoval na střední knihovnické škole, především ale přednášel na katedře vědeckých informací a knihovnictví.

 

         Dr. Choc měl připravenu koncepci dalšího rozvoje knihovny. Bohužel se mu ji díky politickým změnám nepodařilo přenést do praxe. V roce 1971 musel opustit místo vedoucího knihovny a přejít jako informační pracovník na II. chirurgickou a posléze na I. chirurgickou kliniku. V pracovních aktivitách a zavádění novinek ale nepolevil. Působil  jako odborný redaktor při vydávání celostátních učebnic z chirurgie. Na Ústřední knihovnu nezapomínal - dále sháněl finanční prostředky na nákup zahraniční literatury, pomáhal při organizaci výstav lékařské literatury a všude tam, kde bylo potřeba.

         V roce 1990 se dr. Choc vrátil na místo vedoucího Ústřední knihovny FVL. Svoji 20 let starou koncepci přetvořil do moderního pojetí a knihovnu přebudoval na Ústav vědeckých informací s jednotlivými odděleními, ale s na sebe navazujícími procesy a poskytovanými službami.

         Po odchodu do starobního důchodu dr. Choc působil ještě krátce v Ústavu vědeckých informací 2. lékařské fakulty, později se ujal funkce vedoucího knihovny Policejní akademie.

         Přestože našeho oslavence v posledních měsících potrápily zdravotní problémy, zůstává stálým optimistou se zájmem o dění na naší fakultě, ve zdravotnictví i knihovnictví a i s plány do budoucnosti.

         Dr. Chocovi do dalších let přejeme hodně zdraví, pohody a radosti a samozřejmě brzký návrat z léčebného do domácího prostředí.

 

 

 

ZPRÁVY

 

Veřejné informační služby ve Fakultní nemocnici v Motole

 

Mgr. Zuzana DOBIAŠOVÁ

Fakultní nemocnice v Motole, Praha

<zuzana.dobiasova@lfmotol.cuni.cz>

 

         Veřejné informační služby pro lékařskou veřejnost zabezpečuje ve Fakultní nemocnici v Motole samostatné oddělení knihovny, které je součástí Ústavu vědeckých informací 2. LF UK. Uživateli knihovnicko-informačních služeb jsou nejen interní vědečtí a odborní zaměstnanci Fakultní nemocnice v Motole, 2. lékařské fakulty, studenti, ale i odborná veřejnost v rámci České republiky. Výjimkou nejsou ani požadavky  ze zahraničí. Veřejné informační služby jsou nejvíce orientovány na zpřístupňování článků z fondů zahraničních lékařských časopisů motolské knihovny, které jsou  vyřizovány prostřednictvím již rutinní služby elektronického dodávání dokumentů. V roce 2003 byla rekonstruována studovna časopisů, kde jsou  umístěna všechna předplacená zahraniční periodika, rozptýlená do té doby po jednotlivých pracovištích nemocnice. Tím se zvýšila  dostupnost titulů periodik i pro další uživatele.

         Knihovna odebírá 16 časopisů unikátních v ČR nebo v Praze dostupných pouze v naší knihovně.

         V rámci odběru předplatného tištěných periodik zajišťuje knihovna přístup do plnotextové elektronické verze i do těchto titulů. Jsou přístupné prostřednictvím webovských stránek knihovny.

         Knihovna v roce 2004 rozšířila členství v konsorciích pro přístup k databázím elektronických časopisů. Je členem stávajícího konsorcia pro přístup do databáze ScienceDirect, Springer, nově konsorcium J.Willey, Blackwell, Kluwer. Pro uživatele tím byl zajištěn přístup do dalších kvalitních lékařských časopisů.

         Využívání předplacených periodik prostřednictvím služby MVS, elektronické dodávky dokumentů i prezenčním studiem ve studovně časopisů je vykazováno ve statistických výkazech. Nárůst ukazatelů dokladuje i zvyšování rozsahu využívání předplacených periodik. Knihovna maximálně propaguje  dostupné tituly periodik mezi interními i externími uživateli všemi moderními komunikačními prostředky. V roce 2004 přistoupila v rámci mezinárodní spolupráce k projektu elektronické časopisecké knihovny EZB Regensburg. Prostřednictvím tohoto portálu zpřístupňuje všechny elektronické lékařské časopisy, které jsou v rámci licencí dostupné pro motolský areál.

         V roce 2004 přechází knihovna na nový knihovnický systém ALEPH 505, který klade vyšší nároky na počítačové vybavení. V podmínkách motolské knihovny se to týká především oddělení výpůjčních služeb. Zde je potřeba nahradit 2 zastaralé PC  2 novými počítači a dalšími 2 monitory navíc, na kterých by uživatelé mohli sledovat výpůjční transakce v rámci svých uživatelských kont.

         V souvislosti s nutností neustále propagovat knihovnicko-informační služby interním i externím uživatelům, rozšířila knihovna agendu public relations. Knihovna propaguje své služby nejen prostřednictvím internetu, ale nepodceňuje ani tradiční tištěné metody. Vydává pravidelně novinky ve fondech knihovny, týdně výběr z denního tisku o zdravotnicví a školství, letáky a brožurky o knihovně, letáky  propagující akce probíhající v knihovně apod. Grafický návrh i DTP si zajišťuje vlastními prostředky.

         V současné době považuje knihovna za prioritní prohloubit integraci dostupných informačních zdrojů do elektronických služeb prostřednictvím počítačové sítě, aby lékaři, vytížení prací na klinikách, mohli  vědecké a odborné informace využívat v kteroukoliv dobu ze svých pracovišť.

 


Aktuální stav LK FN Na Bulovce

 

Hana ANTOŠÍKOVÁ

FN Na Bulovce, Praha

<knihovna@fnb.cz>

 

         Knihovna Fakultní nemocnice Na Bulovce zajišťuje informační služby nejen pracovníkům nemocnice, ale i široké odborné veřejnosti obvodů Prahy 7, 8, 9. Podmínkou dobrých služeb je průběžně zajišťovaná akvizice. U nás je zaměřena hlavně na klinické obory a ošetřovatelství. Pokud se jedná o časopisy unikátní, jejich předplatné můžeme zajistit pouze ve spolupráci s řešiteli grantů, kteří předplatné pro knihovnu uhradí. Zaměření knihovny a výše dotace MZ ČR však nám neumožňuje nákup unikátních titulů s přihlédnutím k těmto skutečnostem:

         - příliš specifické zaměření,

         - úzký okruh uživatelů,

         - nedostatek finančních prostředků knihovny.

         V uvedené tabulce je 7 titulů zakoupeno z grantových prostředků, ostatní jsou financované dotací MZ ČR a z části nemocnicí. Základní obory jsou ve fondu zastoupeny pouze jedním zahraničním periodikem, výjimku tvoří obory pneumologie a onkologie, kde se nám zatím podařilo udržet čtyři tituly.

Tabulka PERIODIKA

PERIODIKA

české

130 titulů

zahraniční

AIDS Letter

 

American Journal of Electroneurodiagnostic Technology

též online

American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine

 

American Journal of Surgery

 

American Journal of Tropical Medicine and Hygiene

 

Annals of Thoracic Surgery

též online

Archives of Ophthalmology

 

Bioptická a cytologická revue

 

Biotechniques

 

Cancer + Cancer cytopatology

pouze online

Cancer Research

 

Clinical Infectious Diseases

 

Critical Care Medicine

 

Current Contents - Life Science

 

Current Contents - Clinilac Medicine

též online

Chest

 

International Journal of Radiation Oncology

 

Journal of Bone and Joint Surgery A+B

 

Journal of the European Academy of Dermatology and Ven

 

Journal of the National Cancer

pouze online

Molecular Cancer Research

 

Monaldi Archives for Chest Disease

 

Seminars in Oncology

 

Seminars in Radiation oncology

 

Studia pneumologica et phtiseologica

 

Trans.of the Royal Society of Trop. Med. Hyg.+příl.

 

Trends in Parasitology

Elektronické informační zdroje

CD ROM

Bibliomedica

konsorcium

SCID

kolekce on-line tit.

ASM

konsorcium

Wiley

 

         Každoroční nárůst cen periodik a snižování výše dotačních prostředků MZ ČR nás nutí omezovat počet odebíraných titulů. Ostatní tituly získáváme z jiných zdrojů. U většiny titulů se snažíme udržet kontinuitu odběru (od roku 1945 – např. Cancer, American Journal of Respiratory Critical Care Medicine, Chest...). Toto je také jedno z hledisek, na které by se nemělo zapomínat při přidělování dotací. 

         Pro zefektivnění činnosti knihovny bychom potřebovali doplnit  knihovní program KP-Win modulem revize, zabudovat do programu Client/server protokolu Z 39.50 a tezaurus MESH. V letošním roce se nám podařilo vytvořit a zpřístupnit OPAC katalog vlastními silami, který můžete vyzkoušet na adrese:

         <http://svi.fnb.cz/online.php>.

 

 

 


Časopisecký fond jako nezastupitelný pramen

v lékařské  knihovně

 

PhDr. Hana KOVALČUKOVÁ

Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno

<hana.kovalcukova@fnusa.cz>

 

         Povinností lékařské knihovny je, aby ročně vkládané finance byly maximálně a s dlouhodobými výsledky  využity a  zúročeny zejména  v těchto bodech:

         a) Zajištění  základních primárních  zdrojů nutných k informačnímu zabezpečení  zdravotních programů FN.

         b) Získávání elektronických  informací  (fulltextů) ze zahraničních  databází jako zdrojů  odborných lékařských informací.

         c) Vybavení LK  digitální kopírkou  pro aktivní  zapojení knihovny do spolupráce s vybranými  pracovišti VISZ.

         Vývoj knihovny v posledních letech lze stručně charakterizovat takto: odstranění informačních bariér – nové elektronické druhy dokumentů – automatizace – informatizace – rozšíření a diferenciace služeb -  zrychlení přenosu informací – kooperace. Přenos informací se značně zrychlil, adekvátně tomu se mění  požadavky ze strany uživatelů, tak i nabídka služeb ze strany knihovny.

         Naším prvořadým a hlavním úkolem vyplývajícím ze samé podstaty knihovny je získání a doplnění základních zdrojů informací, a to jak klasických (časopisy, monografie), tak i elektronických (fulltextové verze časopisů, …), účast v konsorciích apod. Dále zapojení LK do efektivní spolupráce elektronické MVS v síti VISZ, protože jedním z nejvýraznějších ukazatelů v činnosti LK je velmi vysoký, více jak dvojnásobný nárůst  požadavků na meziknihovní výpůjční službu (MVS). Významnou  prioritou je při tom rychlá dostupnost při  nižších  výdajích (např.  poštovné, balné apod.).

         V rámci spolupráce s dalšími LK a IS ve VISZ, zejména s Informačním centrem a LK LF UP Olomouc, se chceme aktivně zapojit do elektronické MVS formou DDS tj. "document delivery service". Dosavadní služby IC LF UP Olomouc a ostatních informačních středisek a knihoven vidíme jako vysoce efektivní z časového i finančního hlediska.  

         Lékařská knihovna FN u sv. Anny je v současné době vzdělávacím  informačním  a knihovnickým střediskem Fakultní nemocnice a je využívána nejen lékaři  a středně zdravotnickými pracovníky, ale i  školskými pracovníky a studenty LF MU pro oblast lékařství a zdravotnictví. Aktivně se podílí na dalším  odborném vzdělávání lékařů i  v jejich vědecké práci. Zároveň plní funkci regionálního centra pro Jihomoravský kraj  a poskytuje bezplatné konzultační, knihovnicko-informační služby a školící služby pro lékařské  knihovny a informační střediska tohoto regionu. Služby poskytuje i dalším uživatelům z dalších brněnských zdravotnických zařízení. 

         Nákup  profilové literatury a systematické  budování  knihovního fondu je pro knihovnu zcela základní a nenahraditelný, neboť je základem pro naši nejvlastnější činnost, tj. půjčovní a cirkulační služby. Při akvizici usilujeme  o plánovanou aktualizaci knižního fondu a o kontinuální odběr dlouhá léta odebíraných periodik. Knihovní a časopisecký fond je budován pro obory viz specializační centra, jako např.:

         centrum miniinvazivní chirurgie, centrum specializované onkologické péče, centrum při KZM, NCHK a OKRO ve FN u sv. Anny v Brně, centrum pro speciální hrudní chirurgii,  centrum preventivní kardiologie,  traumatologické centrum, centrum civilizačních chorob (při KFDR), centrum pro abnormální pohyby a Parkinsonovu nemoc a Moravské centrum pro epilepsii.

         K dalším specializovaným zaměřením patří např.:

         kardiovaskulární program, operativa  vrozených vad, program resuscitační a intenzivní péče s urgentním příjmem, péče o nemocné s CMP, program hlava - krk,  nefrologicko -metabolicko - diabetologický, onkologický, traumatologický, neuro - radiologicko - neurochirurgický, farmakologicko - farmaceutický. Odbornými informacemi jsou zabezpečovány rovněž odborná pracoviště, např. v oborech: funkční diagnostika, hematologie, otorinolaryngologie, pracovní lékařství, urologie, gastroenterologie, oční lékařství, ortopedie a další.

         Časopisy české produkce jsme zásadně  omezili  stažením fondu do studovny LK. U zahraničních  časopisů se maximálně snažíme o zachování  kontinuálního odběru  řadu let a  počet titulů jsme v minulosti nikdy neúměrně  nerozšířili. Všechny časopisy dle požadavků cirkulujeme a aktivně je zpřístupňujeme v rámci MVS.

         Nákup zahraničních časopisů pravidelně konzultujeme v rámci regionu s LF MU Brno, MZK Brno a dalšími ústavy VISZ.  Ze 46 námi nakupovaných titulů je:

         6 titulů unikátních,

         13 titulů, kdy jsme pouze dva odběratelé v ČR,

         10   titulů, kdy jsme pouze tři odběratelé v ČR,

         5  titulů, kdy jsme pouze čtyři odběratelé v ČR.

         Zbylé tituly tvoří časopisy, které jsou buď nezbytné pro naše pracoviště (s ohledem na jejich odborné výsledky, např. kardiologické, chirurgické apod.) nebo mezioborové (využití na více pracovištích), případně nenahraditelné z jiných důvodů  (např.  periodicita 52 čísel ročně) apod.

         Přes určité upřednostňování zahraničních periodik před knihami pokračujeme v budování profilového fondu odborných lékařských publikací a tak komplexně zabezpečujeme informační úroveň  specializovaných pracovišť. 


Analýza současné úrovně lékařské knihovny FNsP Ostrava

 

Helena ERTLOVÁ

Fakultní nemocnice s poliklinikou, Ostrava

<Helena.Ertlova@fnspo.cz>

 

         V letech 1996 - 2003 byla hlavně řešena problematika začlenění regionální lékařské knihovny Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava do vytvářeného systému veřejné vědecko-informační zdravotnické sítě s cílem získání kreditu  být platným členem této sítě.

         Odborná pracoviště FNsP jsou výukovými základnami lékařských, farmaceutických, popřípadě jiných fakult. Jsou také výukovými základnami pro další vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví. FNsP umožňuje odborné praktické vyučování žáků středních a vyšších škol, provádí kvalifikační kurzy k získání způsobilosti k výkonu povolání nižších a pomocných zdravotnických pracovníků, příp. zajišťuje další vzdělávání nezdravotnických profesí.

         K výše jmenovaným skutečnostem a vzhledem k tomu, že lékařská knihovna při FNsP Ostrava  plní funkci regionálního informačního střediska ve spádové zdravotnické oblasti, garantuje tvorbu bibliografických informací, cirkulaci lékařských periodik, vzdělávací akce pro knihovníky lékařských knihoven a transformuje knihovní fondy včetně tématické profilace fondů.

         Jednou ze základních činností knihovny je systematické budování knihovního fondu. Budujeme profilový fond odborných publikací a periodik, čímž zabezpečujeme úroveň našich pracovišť, ale i regionu - výpůjčky uživatelům, MVS. Z periodik odebíráme 63 klíčových zahraničních titulů, které jsou objednávány u agentury Minerva. Předplaceno máme 155 tuzemských titulů odborných periodik. Výběr je prováděn velmi pečlivě průzkumem  uživatelů a po vyhodnocení Knihovní radou objednáván. Vybrané tituly jsou základním informačním zdrojem. Vzhledem k tomu, že zahraniční periodika jsou pro malé knihovny finančně nedostupná, jsou cirkulována v regionu, ale i v jiných zdravotnických zařízeních ČR.

         Z předplacených informačních  databází – MEDLINE Silver Platter, CD – ROM BiblioMedica, které máme  přístupné po síti FNsP Ostrava, zpracováváme  rešerše. V rámci programu Informační zdroje pro výzkum a vývoj vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR byl schválen projekt připravený v Národní knihovně ČR. ,,Zpřístupnění fulltextových databází odborných zahraničních periodik.“ Díky této jedinečné a velkorysé možnosti máme po dobu trvání projektu  bezplatný  on-line přístup  k databázím EBSCO a ProQuest 5000 k fulltextovým periodikům, která by nebylo možné zakoupit. Naším velkým přáním je zachování databáze OVID  a  ProQuest.

         Lékařská knihovna začala s automatizací svých pracovních činností už téměř před 10 lety. Z přidělených dotací byl pořízen kompletní knihovnický systém RAPID LIBRARY. Stávající licence byla rozšířena o 5 uživatelů. V současné době knihovna využívá  modulu katalog UNIMARC. Dosovský systém Rapid Library nám již nevyhovuje, ale žádat  o dotaci na upgrade knihovnického programu Advanced Rapid Library, který se finančně pohybuje kolem 1 mil. Kč, nemáme vůbec odvahu. Hlavní změnu v tomto směru by měla přinést realizace projektu MEDVIK. Chceme být připraveni stát se nejen pasivním, ale i aktivním prvkem tohoto velkého projektu, který bude přínosem hlavně pro naše uživatele.

         Prvořadým cílem knihovny v roce 2003 bylo zařízení skladů regály a následné uložení periodik zpět do nových regálů. Tento cíl byl do konce roku 2003 splněn. Realizace navrhovaného projektu nám vyřešila situaci z hlediska bezpečnostního, prostorového a dlouhodobě ekonomického. Periodika slouží širokému okruhu uživatelů.

         Problémem pro kvalitní práci v knihovně je server, který je značně přetížen. Průběžně zpracováváme knihovní fond, který je  zpřístupněn na WWW. Zakoupený stolní skener nám umožňuje rychlou digitalizaci dokumentů a následné zasílání e-mailem. 

         Ve studovně máme 3 multimediální PC pro práci s databázemi v síti Internet, která slouží všem uživatelům včetně lékařských knihoven  zdravotnických zařízení v regionu, pro které pořádáme kurzy a semináře.                          

         Na základě dosažených výsledků ve sledované oblasti je podáván návrh na řešení další etapy automatizace knihovnicko-informačních služeb, jehož hlavním cílem je vytvoření moderního funkčního informačního střediska, které bude sloužit širokému okruhu uživatelů v resortu zdravotnictví, a plně spolupracujícího v síti lékařských knihoven Moravskoslezského kraje. Cílem návrhu je rozvoj a obnova služeb pro uživatele, ale i  zlepšení nevyhovujících prostorových podmínek. Zlepšení prostorových podmínek to znamená: rekonstrukce knihovny (půjčovny, úprava prostor pro volný přístup k fondu, studovny).

         Vnitřní stavební rekonstrukce a větší adaptace je součástí širší problematiky tzv. materiální a technické základny knihoven a technické modernizace knihoven vůbec. Výstavba má aspekty jednak knihovnické, vyplývající z potřeb knihovního provozu, jednak stavebně technické. Mimořádná prostorová stísněnost je již mnoho let největší zábranou a někdy i nepřekročitelnou bariérou používání progresivních a účinných forem a metod knihovnické práce a i využívání moderních technických prostředků v této práci. V současné době není možné z finančních důvodů provést celkovou rekonstrukci prostorů v lékařské knihovně, proto se snažíme alespoň o částečné zlepšení prostorů v půjčovně a studovně. FNsPO nám na vlastní náklady odstraní vestavěnou příčku, zpracuje projektovou dokumentaci prostorů, zajistí architekta, který nám navrhne vhodné vybavení, výpůjční pult, knihovní regály, stoly pod počítače. Vždyť výpůjční pult je místem, kde se odehrávají rady a porady a kde se realizuje veškeré vypůjčování knih a dalších dokumentů.

         V současné době lékařská knihovna využívá staré kancelářské vybavení, hluboké vestavěné skříně (60 cm), kde jsou knihy stavěny  ve dvou řadách z nedostatku místa, vysoké až ke stropu a  jsou opatřeny posuvnými dveřmi, které se těžko otevírají. Dnešním potřebám moderního informačního pracoviště toto vybavení  nevyhovuje.

         Studovna je oddělena od půjčovny dřevěnou příčkou s vestavěnou skříní.

         Vzhledem k tomu, že nám byl snížen stav pracovníků, současné prostorové řešení vzhledem k danému stavu pracovníků neumožňuje uhlídat vystavená periodika.

         Cílem návrhu je propojení půjčovny se  studovnou. V maximální míře sledujeme hledisko efektivnosti a racionalizace práce, úspory lidských  zdrojů, zlepšení pracovních podmínek,  finančních prostředků a jiných nákladů. Lékařská knihovna  se  bude i nadále podílet na budování počítačové sítě v rámci kraje, poskytovat praktickou pomoc lékařským knihovnám v regionu, vést je k soustavnému vzdělávání, pořádat semináře s knihovnicko informačním zaměřením. Poskytovat svým uživatelům co nejkvalitnější bibliograficko- informační, rešeršní, cirkulační služby včetně MVS, RIOS pomocí Internetu.

 

 

 

PŮVODNÍ  PRÁCE

 

 

Možnosti využití citační analýzy pro hodnocení světové a evropské vědy

 

Mgr. Jana HERCOVÁ - Ludmila HERCOVÁ

Národní lékařská knihovna, Praha

<hercova@nlk.cz>

Národní knihovna, Praha

<ludmila.hercova@nkp.cz>

 

         Neustále diskutovanou problematikou posledních let je problematika hodnocení vědců a vědy. Přestože citační analýza a přesněji řečeno hodnocení na základě citačních ukazatelů typu impakt faktor není nic nového, je toto téma stále žhavé. Neustále se diskutují názory pro a proti. O aktuálnosti hodnocení vědců a vědy svědčí vznik dalších citačních rejstříků. Kromě citačních rejstříků vytvářených Institute for Scientific Information ve Philadelphii vznikají snahy o vytváření dalších hodnocení a rejstříků. Mezi nimi můžeme jmenovat polský Index Copernicus[1] a Polish Sociology Citation Index[2], Chinese Social Sciences Citation Index a také Český citační rejstřík lékařské literatury.

         Vedle snahy o porovnání jednotlivců nabývá na důležitosti porovnání jednotlivých zemí a způsoby stanovení důležitých center vědeckého výzkumu. Zde jsou využívány další parametry jako Matoušův efekt pro země, relativní citační impakt, relativní národní citační impakt, relativní mezinárodní citační impakt.

Robert Merton a Matthewův (Matoušův) efekt

PohledniceKdyž Robert K. Merton v únoru  roku 2003 zemřel (narozen  1910), vzpomněl na tohoto významného  sociologa celý svět. Proslulé byly jeho práce s P. S. Lazarsfeldem v oblasti sociálních věd (focus groups = metoda sociologického výzkumu na základě formalizovaného řízeného skupinového rozhovoru). Životní družkou R. K Mertona byla Harriet Zuckermanová, která ho svými rozhovory s držiteli Nobelovy ceny inspirovala k vyslovení teze o „fenoménu 41. křesla“ a  následně  ke zkoumání systému odměňování ve vědě. Ukazuje se totiž, že nový objev, je-li učiněn či publikován známým badatelem, je více ceněn než srovnatelný objev málo známého vědce.

To zcela odpovídá tezi (formulována Mertonem v roce 1968) odvozené z Evangelia sv. Matouše (odtud Matoušův-Matthewův efekt): “Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc, kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“ Většího uznání se tedy dostává za jednotlivé vědecké příspěvky vědcům s větší reputací a odpovídající podíl uznání je odepřen těm, kteří nejsou ještě tak známí. V záplavě stále nových a nových článků si vědci snaží zachovat přehled ve svém oboru, hledají tedy „záchytné“ body, kterými se v tomto případě může stát profesionální reputace autorů. Start mladých vědeckých pracovníků je úspěšnější, pracují-li na počátku s nějakou významnou osobností nebo v uznávaném kolektivu. Pokud se tak nestane, může i talentovaný mladý člověk bez ekonomického a sociálního zázemí zapadnout a nikdy se ve vědeckém světě neprosadí. Matthewův efekt je tedy vnímán jako problém právě v hodnocení vědeckého výkonu, v nespravedlivém systému odměňování, který ovlivňuje kariéru jednotlivých vědců a má vliv i na vývoj vědy. V oblasti citační analýzy to znamená, že i dobrá práce málo známého autora může být  málo  (nebo vůbec ne) citována. Ačkoliv významní vědci mohou pravděpodobně vytvořit významné příspěvky, nejsou sami, kdo je vytvářejí. Historie vědy oplývá příklady základních prací, které byly napsány poměrně neznámými vědci, jen opomenutými po mnoho let.

         Vědecká centra ve světě, která jsou známa svými vysokými výkony, přitahují větší zdroje jak lidské, tak materiální. Tak také např. prestižní univerzity přitahují nejnadanější studenty. Talent, který najde cestu do takové instituce, získá řadu výhod, které mu usnadní start  mezi elitu.

Porovnání zemí

         V každé disciplíně platí, že práce, na kterých spolupracuje více autorů či institucí, mají větší vliv na vědu než práce s jedním autorem. Práce typu „mnoho autorů mnoha zemí“ mají nejvyšší průměrný impakt. Tento fenomén vede k tomu, že počet autorů se neustále zvyšuje a můžeme se setkat i s pracemi, pod kterými je podepsáno až 100 autorů.

         Práce The top-level global research system, 1997 - 1999 (Matthiessen et al.) se zabývala koncepcí shlukování na základě spolupráce. Byly porovnány odborné dvojice profilů národního publikování, které se dělí na vědy o životě (L), fyziku (P), chemii (C), inženýrské obory (E) a matematiku (M). Obrázek ukazuje na pravé straně země s vysokým procentem vědy o životě, zatímco na levé straně jsou seskupeny země dominující v klasických vědách – chemii a fyzice.

         Země jsou řazeny podle Matthewova indexu, který je pozitivní pro země uvedené v  pravé části obrázku a negativní pro země uvedené v levé části. Matthewův index je měřítkem Matthewova efektu pro země. Tento efekt byl formulován v roce 1994 a výpočet jeho charakteristik byl prezentován v roce 1995 na konferenci v Antverpách. Jeho autoři ho formulovali takto: „Malý počet zemí, očekávající vysoký počet citací na vědeckou práci, získal dokonce více citací, než se předpokládalo.Většina zemí, předpokládajících jen malý počet citací, získala dokonce ještě méně citací, než se předpokládalo.“

                              Řazení zemí pro Matthewovy časopisy jádra

         Obrázek ukazuje, jak země využívá svých vědeckých talentů v mezinárodní komunitě, je indikátorem národní vědecké kvality. Nicméně interpretace tohoto fenoménu není ještě zcela objasněna. Je také důležité poznamenat, že obrázek je rozdílný pro každý časopis. V daném časopise je jistý počet citací „znovu rozdělen“ od zemí s nízkým impaktem k zemím s vyšším impaktem. Impakt faktor časopisů sám pak reprezentuje průměr těchto efektů.

         Každý časopis má svůj vlastní počet znovu rozmístěných citací. Tyto znovu rozmístěné citace se nazývají „Matthewovy citace“, které se projevují jako atomy Matthewova efektu pro země. Počet Matthewových citací v časopise může být vypočítán porovnáním počtu očekávaných citací se sledovaným počtem citací pro každou zemi. Byl zpracován přehled pro 2712 titulů časopisů. Z toho jen 144 titulů odpovídá polovině všech Matthewových citací – tyto tituly časopisů jsou nazývány „Matthewovými časopisy jádra“ (MCJ). Výzkumné fronty ve vědě se odehrávají v těchto časopisech a jednotlivé země se snaží umístit své nejlepší vědecké práce v těchto časopisech. Časopisy MCJ jsou tedy z tohoto hlediska nejvýznamnějšími časopisy ve vědecké komunikaci (Bonitz et al.)

 

Legenda:

Nejmenší kroužek                   3,7 % citací časopisů jádra.
Zvýrazněný kroužek                Matthewovy časopisy jádra – 5,3 %.
Následující kroužek                publikace časopisů jádra – 14,7 %.
Druhý největší kroužek            zúčastněné časopisy jádra – 23,1 %.
Největší kroužek                     všech 2 712 časopisů.

        

         Matthewovy časopisy jádra (MCJ) jsou obvykle umístěny v regionech s rozsáhlou publikační činností a s velkými počty citací. Neplatí  však vždy, že časopis s velkým počtem prací a/nebo citací musí nezbytně  patřit k MCJ. Totéž platí pro časopisy se značnou účasti zemí a pro časopisy s vysokým impakt faktorem.

Typologie Matthewových časopisů jádra

Typ

 

 

 

Počet časopisů z MCJ tohoto typu

A

PUB

CIT

PART

73

B

NEPUB

NECIT

NEPART

6

C

PUB

CIT

NEPART

9

D

PUB

NECIT

PART

47

E

PUB

NECIT

NEPART

5

F

NEPUB

CIT

NEPART

2

G

NEPUB

NECIT

PART

2

 

        


Legenda:

PUB/NEPUB - Matthewův časopis jádra je/není publikacemi časopisu jádra.

CIT/NECIT - Matthewův časopis jádra je/není citací časopisu jádra.

PART/NEPART -          Matthewův časopis jádra je/není zúčastněný časopis jádra.

 

 

Relativní citační impakt (RCI)

         Je využíván k měření publikační velikosti (počtu prací) a vlivu (počet citací/počet prací) v dané oblasti v rámci vědeckého systému, ale nehodí se pro porovnání vlivu mezi jednotlivými oblastmi. Důvodem je tvrzení, že citační modely a kulturní odlišnosti jsou neporovnatelné (May). RCI je vypočítáván pro různé země, kde “impakt země i” je počet citací na jednu práci vydanou v dané zemi i.

         RCIi = impakt zeměi/impakt světa

         Tohoto parametru je využíváno i pro porovnání zemí, které provádějí pracovníci ISI Thomson Scientific, kde je RCI vyjádřen jako podíl citačního impaktu dané země k citačnímu impaktu světové databáze (zde celkový počet publikací registrovaných v databázi Thomson ISI pro daný rok). Hodnota RCI > 1 indikuje, že citovanost země je vyšší než světový průměr a naopak.

Srovnání vybraných zemí a Česka podle ukazatele RCI v roce 2000:


Nizozemsko   1,13      

Finsko            1,11         

USA               1,09           

Německo       1,06      

Rakousko      1,06        

Francie         1,05       

EU                1,05                        

Japonsko      1,02           

Řecko           0,97          

Česko           0,93      

Slovensko     0,85          


 

Relativní citační impakt podle vědních oblastí

Obor

svět

USA

EU

GB

Francie

Německo

Kanada

Austrálie

Cytologie a histologie

8.27

1.58

0.84

1.10

0.81

1.03

0.76

0.70

Endokrinol. a metobolismus

5.04

1.29

0.88

1.05

0.80

0.79

1.14

1.20

Fyziologie

4.59

1.27

0.98

1.15

0.91

1.20

0.94

0.83

Genetika a dědičnost

5.51

1.35

1.03

1.20

1.14

1.16

1.02

0.93

Hematologie

6.11

1.32

0.80

0.90

0.80

0.91

1.09

1.14

Imunologie

6.83

1.30

0.93

1.10

0.90

0.97

0.85

0.96

Infekční nemoci

5.55

1.14

0.89

0.87

1.34

0.81

1.12

1.31

Klinická neurologie

4.77

1.24

0.82

0.94

0.68

1.02

1.00

1.07

Medicínský a exper.výzkum

5.22

1.66

0.90

1.15

0.96

1.03

1.22

1.02

Mulditiscipli-nární vědy

9.61

1.85

1.14

1.34

0.85

1.41

1.29

1.00

Onkologie

4.71

1.21

1.00

1.24

1.04

0.92

1.17

1.12

Virologie

6.28

1.34

0.98

1.21

0.87

0.85

0.93

0.96

 

 

 


Relativní národní citační impakt (RNCI)

         Tento parametr umožňuje porovnat oblasti rozdílných velikostí ve stejném systému vědy. Je definován jako podíl citačního impaktu dané země (regionu) a citačního impaktu stejného vědního oboru světové databáze (Thomson ISI). Opět se při RNCI > 1 jedná o nadprůměrnou úroveň.

Obor

svět

USA

EU

GB

Francie

Německo

Kanada

Austrálie

Cytologie a histologie

2.64

3.13

2.08

2.59

0.76

2.64

1.98

1.95

Endokrinologie a metobolismus

1.68

1.63

1.37

1.47

0.74

1.46

1.79

2.01

Fyziologie

1.45

1.32

1.42

1.53

0.84

1.91

1.14

1.20

Genetika a dědičnost

1.81

1.86

1.74

1.82

1.08

2.17

1.72

1.67

Hematologie

2.26

2.26

1.63

1.73

0.72

2.10

2.49

2.67

Imunologie

2.01

1.85

1.78

1.94

0.85

2.16

1.68

1.98

Infekční nemoci

2.50

2.10

2.07

1.84

1.40

1.99

2.79

3.33

Klinická neurologie

2.00

1.87

1.52

1.62

0.62

2.19

1.75

2.13

Medicínský a experim. výzkum

1.81

2.30

1.63

2.03

0.99

2.15

2.36

2.03

Mulditisciplinární vědy

2.63

3.51

3.30

3.33

0.84

4.53

3.95

3.18

Onkologie

1.44

1.24

1.38

1.60

1.03

1.41

1.74

1.86

Virologie

2.63

2.79

2.39

2.64

0.79

2.06

2.43

2.44

 

Relativní mezinárodní citační impakt (RICI)

         Tento indikátor slouží k výpočtu nelineárního vztahu mezi impaktem a publikační velikostí. Obecně se sice soudí, že nedochází k ovlivnění impaktu prací dané země publikační velikostí, ale praxe ukazuje, že např. při porovnání vlivu Velké Británie a USA může docházet k posunu ve prospěch USA jednoduše proto, že USA má mnohem větší výzkumnou základnu. Z toho vyplývá, že při tomto způsobu měření mají větší šanci velké země oproti menším. Míra mezi sledovaným impaktem a předpokládaným impaktem pak udává, jak velkého impaktu národ ve skutečnosti dosahuje ve srovnání s tím, jak velkého impaktu by (na základě své publikační velikosti) dosahovat mohl.

         Všechny tyto parametry a ještě některé další jsou v posledních letech využívány k hodnocení výzkumu členských zemí OECD a také členských států Evropské unie. Cílem těchto hodnocení je „benchmarking“ – tedy nastartování  procesu učení se a zdokonalování pomocí srovnávání. Pomáhá nalézt nejlepší  postupy, které vedou k vysoké  výkonnosti a konkurenceschopnosti. Napomáhá pochopit, jak tyto postupy fungují, a umožňuje  jejich  adaptaci a aplikaci. Je to rychle se rozvíjející metoda doporučená i v dokumentech orgánů EU k Lisabonské strategii, které byly schváleny na jarním zasedání Evropské rady v roce 2002 v Barceloně. Cílem této metody není vynášení  nejlepších ani zatracování  zaostávajících, ale hledání a uplatňování nejlepších postupů s přihlédnutím ke specifickým podmínkám konkrétní země. Evropská komise používá benchmarkingu ve stále větším počtu oblastí své působnosti. Různé parametry pro srovnání byly aplikovány i na výzkum v České republice ve snaze vytipovat oblasti, kde může česká věda a výzkum dosáhnout významných úspěchů (z materiálů Rady pro výzkum a vývoj „Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2003“).

Srovnání vědních oborů Česka podle ukazatele RNCI v roce 2000:


matematika                             1,22

inženýrství                              1,14

klinická medicína                   1,11

materiálové vědy                    1,05

počítačová  věda                     0,97

farmakologie                          0,92

multidisciplinární obory         0,89

chemie                                    0,88

vědy o Zemi                           0,85

fyzika                                     0,81

vědy o rostlinách a zvířatech 0,69

vzdělávání                                   0,59

imunologie                                  0,57

psychologie a psychiatrie            0,56

věda o kosmu                              0,56

zemědělské vědy                         0,56

neurovědy                                    0,52

molekulární biologie a genetika  0,44

mikrobiologie                              0,40

biologie a biochemie                   0,39

sociální vědy, obecné                  0,38

ekonomie a podnikání                 0,10


ekologie a životní prostředí   0,92

 

         Literatura:

         Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2003. Materiál Rady pro výzkum a vývoj. Dostupný z WWW: <http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=882>.

         BONITZ, M., SCHARNHORST, A. National Science Systems and the Matthew effect for countries. Prezentované na konferenci: Globalisierung und Wissensorganisation, Hamburg, Německo, 1999 a na konferenci Seventh International Conference on Scientometrics and Infometrics, Mexiko, Cilima, 5.-8. července 1999.

 

 

 

         HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza v medicíně. Praha, 2003. 104 s., 87 s. příl., 30 s. literatury. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2003.

 

         KATZ, J. Sylvan. A question of impact: is citations per paper reliable measure of impact? SPRU, Univesity of Sussex, Brighton, E. Sussex, UK BN1 9RF, [199?].

 

 

KATZ, J. Sylvan. Bibliometric indicators and the social sciences. Připraveno pro ESRC, Polaris House, North Star Avenue, Swindon SN2 1UJ v prosinci 1999.

         MERTON, Robert K. The Matthew effect in science. Science. 1968, vol. 159, no. 3810, s. 56‑63.

 

 

 

 

Porovnání  jednotlivých zemí na základě postavení evropských  lékařských časopisů v citačních rejstřících

 

Mgr. Ludmila HERCOVÁ

 Národní knihovna, Praha

<ludmila.hercova@nkp.cz>

 

         V České republice a také v dalších zemích se vědci a výzkumníci často hodnotí na základě toho, v jakých časopisech publikují. Tedy, zda publikují v časopisech s impakt faktorem. Ve své diplomové práci, kterou jsem obhájila na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v září 2003, jsem se zaměřila na porovnání evropských lékařských časopisů a tím také evropských zemí mezi sebou. Pro rozvoj vědy a vědců je důležité nejen srovnání vědců jako takových, ale také zemí, jak vyplývá např. z materiálu české Rady pro výzkum a vývoj.

 

Journal Citation Reports

Welcome to ISI's Journal Citation Reports

 

         Journal Citation Reports je produkt ISI, který obsahuje informace o více jak 8400 časopisech a více jak 3000 vydavatelů z celého světa. Tato databáze porovnává jednotlivé časopisy z různých oborů. Jsou vypočítávány hodnoty jako impakt faktor, Immediacy  Index, Cited Half-life a Citing Half-life.

         Pro připomenutí uvádím, jak se tyto hodnoty vypočítávají.

  Impakt faktor (IF) = počet citací v r. 2002 na články časopisu publikované v letech 2000 a 2001.     

  Immediacy Index = index bezprostředního vlivu (Garfieldův index).

         Udává průměrný počet citací na články časopisu v roce, ve kterém byly publikovány: II = počet citací v roce 2003 počet publikovaných článků v roce 2003 - jak rychle je článek po publikování citován.    

         Cited Half-life = "Poločas citovanosti".

         Udává, po kolika letech (ve vztahu k aktuálnímu roku) se objeví 50 % všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících, což napomáhá při hodnocení stáří citovaných článků. Tato hodnota se uvádí pouze u časopisů, které byly alespoň 100 a vícekrát citovány.

         Citing Half-life = "Poločas citování".

         Napomáhá při hodnocení stáří většiny článků, jež cituje daný časopis. Uvádí se pouze u časopisů, které citují 100 nebo více dokumentů.

 

         V databázi Journal Citation Reports se nachází 1025 evropských časopisů z oblasti medicíny a příbuzných oborů.

Zastoupení evropských lékařských časopisu v JCR

země

počet časopisů

země

počet časopisů

Anglie

407

Belgie

7

Německo

150

Rakousko

6

Nizozemí

131

Česká republika

5

Švýcarsko

82

Rusko

4

Francie

55

Řecko

4

Dánsko

37

Švédsko

4

Itálie

37

Finsko

3

Norsko

28

Maďarsko

2

Skotsko

21

Slovensko

2

Irsko

15

Chorvatsko

1

Španělsko

14

Jugoslávie

1

Polsko

8

Ukrajina

1

Celkem

985

 

40

 

 


         20 nejlepších evropských lékařských časopisů v JCR dle impakt faktoru

název časopisu

impakt faktor

země

Nature reviews neuroscience

24.047

Anglie

Nature reviews genetics

21.762

Anglie

Lancet

15.397

Anglie

Trends in neurosciences

14.474

Nizozemí

Nature reviews immunology

14.059

Anglie

Nature reviews cancer

13.625

Anglie

Trends in pharmacological sciences

13.276

Nizozemí

Trends in genetics

13.216

Nizozemí

Current opinion in immunology

12.918

Anglie

Immunology today

12.856

Nizozemí

Trends in ecology & evolution

11.929

Anglie

Current opinion in neurobiology

10.718

Anglie

Progress in neurobiology

10.672

Anglie

Biochimica et biophysica acta - reviews on cancer

9.351

Nizozemí

Molecular medicine today

8.736

Anglie

Human molecular genetics

8.726

Anglie

Seminars in immunology

8.705

Anglie

Atherosclerosis supplements

8.300

Anglie

Trends in cognitive sciences

8.129

Anglie

Progress in lipid research

8.000

Anglie

 

 

         Česká republika - Slovensko

název časopisu

impakt faktor

ČR - Physiological research

0.984

ČR -Acta virologica

0.660

ČR -Folia biologica

0.615

ČR -Folia parasitologica

0.515

ČR -Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

0.052

SR - General physiology and biophysics

0.719

SR - Neoplasma

0.679

 

         20 Nejlepší evropské lékařské časopisy dle Immediacy Index

název časopisu

immediacy index

země

Lancet

5.299

Anglie

Nature reviews immunology

4.656

Anglie

Nature reviews cancer

3.484

Anglie

Nature reviews neuroscience

3.116

Anglie

British Medical Journal

2.893

Anglie

Current opinion in immunology

2.885

Anglie

Nature reviews genetics

2.675

Anglie

Trends in genetics

2.305

Nizozemí

Reviews of physiology biochemistry and pharmac.

2.167

Německo

Neuropsychiatrie

2.071

Německo

Trends in pharmacological sciences

1.913

Nizozemí

Periodontology 2000

1.800

Dánsko

Trends in molecular medicine

1.798

Anglie

Trends in ecology & evolution

1.754

Anglie

European heart journal

1.715

Anglie

Nature reviews drug discovery

1.681

Anglie

Biochimica et biophysica acta - reviews on cancer

1.667

Nizozemí

International journal of neuropsychopharmacology

1.625

Anglie

Trends in neurosciences

1.536

Nizozemí

Drug discovery today

1.438

Anglie

 

         Jak je z tabulek patrné, nejlepší postavení mezi evropskými zeměmi mají Anglie, Nizozemí, Německo a Dánsko. Což určitě není překvapující zjištění. Ovšem země, u kterých bychom očekávali více časopisů s impakt faktorem, je překvapivě nemají. Např. Švédsko má 4 časopisy,  Rakousko 6 a např. Norsko  10, nebo Finsko 3. Ale např. Dánsko má 37.

Index Copernicus

            Index Copernicus vytvářený firmou Medical Science International, vydávající měsíčník Medical Science Monitor,  vznikl v roce 1998 a od r. 1999 je přijímán Komitet Badań Naukowych (KBN) jako oficiální prostředek k řazení vědeckých časopisů. Tento projekt se v počátcích zaměřoval především na hodnocení a porovnání východoevropských a středoevropských vědeckých časopisů, a to především z oblasti biomedicíny. V poslední době zde nalezneme časopisy kromě Polska, Maďarska a České republiky také z Velké Británie, USA, Iráku, Afriky a dalších zemí. A nejen časopisy z medicíny, ale také fyziky, zemědělství a dalších oborů. V současné době je nutné se nejprve registrovat, abychom mohli získat informace o časopisech. Tato registrace je bezplatná a výhodou je to, že pokud navštěvujeme databázi ze stejného počítače, není nutné znovu zadávat jméno a heslo, jelikož systém si pamatuje IP adresu počítače.

         Index Copernicus vznikl s cílem zvyšovat vědeckou úroveň odborných biomedicínských periodik především z východní a střední Evropy a prostřednictvím databáze tato periodika propagovat. Problém časopisů z východní a střední Evropy je jazyková bariéra. Většina z těchto časopisů  publikuje v národním jazyce a jen některé mají alespoň anglický abstrakt. Proto také nejsou indexovány v některé z velkých bibliografických databází a většina nesplňuje ani kritéria ISI pro zařazení do citačních rejstříků. Tím se časopisy dostávají do začarovaného kruhu. Nejsou sledovány citačními rejstříky a nemají impakt faktor, nejsou zajímavé pro domácí autory, pro které je citovanost jedním z hlavních měřítek hodnocení jejich úspěchu. Vědecká úroveň těchto časopisů tedy klesá, což se odráží i v jejich finanční situaci

. A právě prolomení tohoto začarovaného kruhu si tvůrci Indexu Copernicus dali za cíl.

 

 

 

Parametry hodnocení Index Copernicus:

Vědecká kvalita

650 malých bodů

65%

Vydavatelská kvalita

150 malých bodů

15%

Cirkulace

100 malých bodů

10%

Frekvence-pravidelnost-stabilita trhu

50 malých bodů

5%

Technická kvalita

50 malých bodů

5%

celkem

1000 malých bodů

100%

         1000 malých bodů = 10 bodů TBS


Vědecká kvalita

         Indexování v mezinárodních bibliografických databázích je bráno jako nejdůležitější faktor vědecké kvality. Jsou zavedeny dvě úrovně:

a) základní úroveň – časopisy indexované v mezinárodních bibliografických databázích jiných než Index Medicus/MEDLINE a Current Contents – 150 bodů bez ohledu na počet získaných bodů,

b) Index Medicus/MEDLINE úroveň (indexované v něm) = 150 bodů (Index Medicus) + 150 bodů = celkových 300 bodů (má se za to, že indexované časopisy v Index Medicus, jedné z nejdůležitějších bibliografických databází, by se měly objevit jako maximální výsledek v dané kategorii bez ohledu na další indexované stránky).

Vydavatelská kvalita

         Vydavatelská kvalita je stupeň dodržování mezinárodních standardů pro prezentaci vědeckých materiálů přijatý World Association of Medical Editors.

         Nejlepších 20 časopisů dle Index Copernicus (pouze evropské země a z oblasti medicíny a příbuzných oborů)

název

Index Copernicus

země

Human reproduction

40.80

GB

Molecular human reproduction

36.44

GB

European journal of clinical investigation

34.83

GB

Journal of physiology and pharmacology

26.83

Polsko

International journal of molecular medicine

24.28

Řecko

Acta paediatrica

24.14

Švédsko

Neuroendocrionology letters

22.94

Švédsko

Acta obstetrica et gynecologica scandinavica

20.82

Dánsko

Physiological research

16.18

Česká r.

Acta neurobiologiae experimentalis

15.49

Polsko

Annals of agricultural and environmental medicine

14.72

Polsko

European journal of dermatology

14.69

Francie

European journal of obsterics,

gynecology and reproductive biology

14.46

Irsko

Gynecological endocrinology

14.43

GB

Acta theriologica

14.20

Polsko

Archivum immunologiae et therapiae experimentalis

13.71

Polsko

Acta parasitologica

13.61

Polsko

Collection of Czechoslovac chemical communicat.

13.61

Česká r.

Folia microbiologica

12.910

Česká r.

Polish journal of pharmacology

12.680

Polsko

 

Nejlepší časopisy dle Index Copernicus zařazené mezi 100 nejlepších – ČR

název

Index Copernicus

Physiological research

16.18

Collection of Czechoslovac chemical communications

13.61

Folia microbiologica

12.910

Folia biologica

11.360

Homeostatis in health and disease

11.180

Folia parasitologica (Česká republika)

11.080

Československá psychologie

10.240

Chemické listy

10.200

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

10.060

Central european journal of public health

6.870

Acta chirurgiae plasticae

6.670

Časopis lékařů českých

6.020

Otorinolaryngologie a foniatrie

5.820

Vnitřní lékařství

5.820

 

         Databáze Index Copernicus si získává stále větší oblibu. O tom svědčí neustále se zvětšující počet hodnocených časopisů. Tato databáze sice nemá tak dlouhou historii a dosud nezískala takovou vážnost jako citační indexy vytvářené ISI. Přesto si troufám tvrdit, že již nyní údaje uveřejněné v databázi Index Copernicus o něčem vypovídají. Pokud  14 českých časopisů se řadí mezi 100 nejlepších, již to něco vypovídá. Je samozřejmě možné, že budou v tabulce nejlepších časopisů klesat, jak budou přidávány další  kvalitní časopisy, zejména časopisy zemí jako Velká Británie či USA, a to především ty, zařazené v rejstřících ISI. Ovšem již nyní k 1.6.2004 databáze Index Copernicus obsahuje 650 časopisů. Což již není zanedbatelné množství a srovnání takového počtu časopisů může již hovořit o určité kvalitě časopisů. A musíme si uvědomit, že rejstříky vytvářené ISI již mají za sebou 50 letou historii. A také trvalo několik let, než se prosadily a vešly více ve známost. Lze tedy i zde očekávat přibývání časopisů a neustále lepší, nebo chcete-li, hodnotnější, srovnávání.  Tato databáze má význam především v tom, z jakých zeměpisných oblastí jsou zařazované časopisy. Rejstříkům ISI se často vytýká zaměřenost především na časopisy americké a v anglickém jazyce, zatímco zde je možné najít taktéž časopisy, které jsou publikovany v národních jazycích, nejen v angličtině.

 

         Literatura:

         Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2003. Materiál Rady pro výzkum a vývoj. Dostupný z WWW: <http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=882>.

         HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza v medicíně. Praha, 2003. 104 s., 87 s. příl., 30 s. literatury. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2003.

 

 

Index Copernicus [online]. Dostupný z WWW: <www.cisi.org>.

 

 

JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Index Copernicus. Ikaros [online]. 2002, č. 4 [cit. 2002 - 04 - 01].

 

Journal Citation Reports [online].

Dostupný z WWW: <http://www.isinet.com/isi/products/citation/jcr

 

>.

 

 

Nadstandardní služby Informačního centra LF UP v Olomouci v oblasti počítačové grafiky: pět let zkušeností

 

Kateřina LANGOVÁ – Mgr. Jarmila POTOMKOVÁ

 Univerzita Palackého, Olomouc

<langova@tunw.upol.cz> <potomkov@tunw.upol.cz>

 

         Abstrakt

         Příspěvek shrnuje pětileté zkušenosti s praktickým využitím počítačové grafiky pro přípravu konferenčních a výukových materiálů v Informačním centru LF UP v Olomouci.

Pozornost je věnována těmto oblastem: nezbytné technické a softwarové vybavení, příprava prezentací v programu PowerPoint v souladu s profesionálními grafickými zásadami, digitalizace dokumentů, mapování biomedicínské obrazové dokumentace na Internetu a školení uživatelů. V závěru budou zmíněny perspektivy dalšího rozvoje tohoto oboru na LF UP v Olomouci a možnosti spolupráce s ostatními pracovišti v ČR a EU.

         Úvod

         V dnešní době jsme svědky významné transformace lékařského knihovnictví. Důraz není kladen pouze na objem fondů, ale zejména na uspokojování co nejširšího spektra informačních potřeb pro výzkum, výuku, management a klinickou praxi (Brice, Gray 2004).

         Zahraniční studie jednoznačně prokázaly, že moderní informační služby poskytované lékařskými knihovnami mohou ovlivnit kvalitu lékařské péče a mají velký kognitivní i klinický význam pro diagnostiku i léčbu. (O’Connor 2002).

         Vývoj grafických informačních služeb na LF UP v Olomouci

         Ve druhé polovině 90. let minulého století se na Lékařské fakultě UP v Olomouci zrodila myšlenka vytvořit pracoviště počítačové grafiky jako součást služeb Informačního centra. Bezprostředním podnětem k zavedení nové služby byl nápad přednosty Ústavu imunologie Prof. MUDr. E. Weigla, CSc. zapůjčit Informačnímu centru zařízení Polaroid Digital Palette pro expozici barevných diapozitivů připravených v digitální podobě. Tento přístroj byl získán v rámci mezinárodního projektu PHARE. O novu službu byl od samého počátku velký zájem, i když obsluha přístroje získávala první zkušenosti vesměs "za pochodu" v atmosféře spokojenosti i přísné kritiky uživatelů. Byl to však velký pokrok ve srovnání s dosavadní praxí. Uživatelé si předlohy připravovali sami v programu Harvard Graphics, který byl v té době oblíbeným programem pro profesionální prezentace v prostředí MS DOS.

         Nezbytným předpokladem pro uplatnění modernějších grafických metod bylo postupné budování nutného technického zázemí v podobě výkonnějšího počítače s programovým vybavením, skeneru diapozitivů, poloprofesionálního skeneru s digitálním nástavcem a barevných tiskáren. V této fázi se ukázalo, že nestačí technika, ale je také nezbytný personál, který se bude této činnosti věnovat naplno a bude se dále odborně vzdělávat.

         Podklady pro tvorbu diapozitivů byly přijímány ve formě rukou psaného textu, strojopisu nebo v běžných formátech MS-Office. Diapozitivy obsahující text, schémata, grafy, diagramy a později také oskenované obrázky se zpracovávaly v programech CorelDraw a PowerPoint. Před expozicí snímků se prováděla korektura v přítomnosti koncového uživatele. Pro dosažení co nejvyšší profesionální úrovně grafického zpracování diapozitivů se personál grafického pracoviště pravidelně účastnil školení z nabídky Prezentační univerzity pražské firmy AV Media. Takto bylo možno obohacovat prezentace novými tipy a triky, které zvyšovaly účinnost projevu přednášejících. Obecné zásady úspěšné prezentace byly zahrnuty i do později pořádaných kurzů.

         Současnost

         Postupem času a s rozvojem techniky

 byly klasické „zarámečkované diáčky“ vytlačeny počítačovými prezentacemi promítanými přímo z počítače přes dataprojektor s možností využití všech zvukových i animačních efektů, které nabízí program MS PowerPoint. Ze strany našich uživatelů se stále častěji objevoval nový požadavek: digitalizovat jejich stávající soubory obrazových materiálů na diapozitivech, RTG a CT snímcích, kde byly většinou zachyceny zajímavé a unikátní případy, se kterými se lékaři setkali během své praxe. Pro účely archivace digitalizovaných obrazových dokumentů byl pořízen informační a archivační software PhotoImage. Tento software poskytuje výkonnou databázi schopnou pojmout desetitisíce dokumentů, každý obrazový dokument opatřit jménem, komentářem a klíčovými slovy. Vyhledávat dokumenty v této databázi je možné podle mnoha kritérií, např. podle názvu dokumentu, data poslední změny, klíčových slov nebo podle komentáře. Mezi jednotlivými položkami platí logický výraz „a zároveň“ (AND). Pro vyhledávání podle názvu dokumentu a komentáře je možné používat obvyklou hvězdičkovou konvenci. Rozsáhlé možnosti poskytuje vyhledávání podle klíčových slov, která jsou obsažena v katalogu. Je možné z nich pomocí logických Booleovských operátorů AND, OR, NOT naformulovat vyhledávací dotaz a libovolně přitom zanořovat  hledané výrazy pomocí závorek. Program PhotoImage automaticky testuje syntaktickou správnost logického výrazu, takže se nemůže stát, že byste získali nesprávný výsledek vyhledávání kvůli přebývající závorce nebo jinak syntakticky nesprávnému výrazu. V současné době se chystáme program využít při vytváření  obrazové databáze kardiovaskulárních nemocí ve spolupráci s I. interní klinikou LF a FN Olomouc.

         Další službou, kterou naše centrum nabízí svým uživatelům, je příprava a grafické zpracování posterů určených pro vědecké konference v České republice i v zahraničí. Podklady je možné dodat opět ve formě rukou psaného textu, strojopisu, souboru pro PC ve všech běžných formátech, lze dodat i vlastní představu o uspořádání a grafice, není to však nutností. Postery zpracováváme v programu CorelDraw a uživatelům po korektuře jsme schopni zhotovit barevný náhled výsledného posteru až do velikosti A3.

         Absolvováním kurzu kontinuálního vzdělávání „Vyhledávání zdrojů zdravotnické obrazové dokumentace na Internetu“ konaného v rámci výroční konference Lékařské knihovnické asociace USA jsme získali přehled kvalitních webových stránek se zdravotnickou obrazovou dokumentací a dovednost pracovat s vyhledávacími nástroji.

         V přehledu uvádíme některé z nejpoužívanějších webových stránek:

·        Meta stránky - přehled internetových stránek obsahující uspořádané seznamy dle lékařských oborů odkazující na jiné stránky:

         Medical Images and Illustrations – Karolinska Institutet Library

<http://www.mic.ki.se/Medimages.html>.

         Nejobsažnější a nejlépe uspořádaný seznam webových stran nabízejících obrazovou dokumentaci.

         Medical Images in Vivo <http://www.invivo.net/bg/index2.html>.

·        Kolekce – stránky s vlastními kolekcemi obrázků:

         Bristol Biomedical Image Archive <http://www.brisbio.ac.uk/>.

         Volně přístupná databáze nabízející více než 20 000 obrázků všeobecného lékařství, stomatologie a zvěrolékařství, zvláště vhodné pro použití ve vzdělávacím procesu.

         Grey’s Anatomy of the Human Body <http://www.bartleby.com/107/>.

         Grafické ilustrace z klasické učebnice anatomie.

         MEDLINEplus  <http://www.medlineplus.gov/>.

                   Obrazová dokumentace se hledá v položkách Health Topics a Medical Encyclopedia.

         MedPixTM  <http://rad.usuhs.mil/medpix>.

         Kolekce obrazové dokumentace, vhodná pro pregraduální i  postgraduální studenty.

         Medscape <http://www.medscape.com/px/mscpsearch?searchfor=searchform>.

         Obsahuje obrázky z článků časopisů vydaných korporací Medscape, stránky speciálně zaměřené, obrázky dokumentující historii medicíny.

<http://wwwihm.nlm.nih.gov/>

         Obsahuje přibližně 60 000 obrázků z kolekce Historie medicíny připravené Národní lékařskou knihovnou USA.

         Interactive Atlases - Digital Anatomist Project.

<http://www9.biostr.washington.edu/da.html>.

         Bohatý zdroj digitálních anatomických obrázků, vyhledávání obrázků. Stránky obsažené v tomto výčtu neobsahují vlastní soubory obrázků, ale odkazy na stránky s obrazovou dokumentací.

         EDPicture@NCEMI <http://www.ncemi.org/edpicture/index.htm>.

         Obrazová dokumentace EKG, radiologie.

         HONmedia <http://www.hon.ch/HONmedia/>.

         Je možno vyhledání mezi tisíci obrázky různých lékařských institucí po celém světě.

         MDChoice <http://www.mdchoice.com/pt/index.asp>.

                   Možnost omezit výběr typem obrazové dokumentace: fotografie, CT, MRI, ….

         Obecné vyhledávací služby

         AltaVista Image Search <http://www.altavista.com/sites/search/simage>.

         Vyhledává obrázky a webovou grafiku.

         Google Image Search <http://images.google.com>. Široké možnosti pokročilého vyhledávání.

         Školení uživatelů

         Další oblastí, jíž se na našem pracovišti věnujeme, je školení uživatelů. V rámci řešení projektu Fondu rozvoje vysokých škol „Technické zázemí pro kurzy informačních technologií na LF UP v Olomouci“ se nám podařilo v roce 2001 vybudovat a technicky vybavit dvě počítačové učebny s přístupem do Internetu. V procesu  rozhodování vybudovat 2 menší učebny místo jedné velké byly využity naše zkušenosti z předchozí školicí činnosti. Menší skupiny posluchačů byly edukovány na LF UP v Olomouci, s většími skupinami jsme pracovaly v IPVZ Praha. Ukázalo se, že pro efektivní interaktivní výuku práce s PC je skupina 30 posluchačů obtížně zvládnutelná i při použití moderní prezentační techniky. Proto jsme dimenzovali učebny pro maximálně 16 a 6 posluchačů. Vypracovali jsme programy vzdělávacích kurzů zaměřených na oblast vyhledávání a kvality internetových biomedicínských informací včetně zdrojů kvalitní obrazové dokumentace, přípravu odborné prezentace v programu MS PowerPoint s úvodem věnovaným grafickým zásadám tvorby prezentace a obecným zásadám úspěšných prezentačních technik. Později jsme nabídku rozšířili i o metodiku skenování. Kurzů se účastní převážně studenti medicíny zapojení do studentské vědecké odborné činnosti. Cílem kurzů zaměřených na počítačovou grafiku a přípravu prezentací je zvládnout práci se základními nástroji programu MS PowerPoint, práce s textem, práce s vloženými objekty (tabulkami, grafy, kliparty), úprava vzhledu prezentací, kreslení a vkládání grafiky, získávání a další použití grafických souborů z Internetu, příprava podkladů a tisk prezentací, možnosti při předvádění prezentace, animační efekty, tvorba interaktivních prezentací. V kurzu skenování seznamujeme studenty se základními vlastnostmi a možnostmi skenovacích programů, v praktických ukázkách vysvětlujeme, jak je možné potlačit nežádoucí jevy vzniklé skenováním, naskenovanou grafiku dále upravujeme v základních a běžně dostupných grafických programech (MS Photo Editor, Malování). Vlastní vypracované výukové materiály ke kurzům jsou posluchačům dostupné na lokální počítačové síti Lékařské fakulty UP s implementovanou technologií Ultra*Net 2000.

         Tuto lokální síť využíváme i pro vystavení výukových a konferenčních materiálů - prezentací a posterů pedagogických pracovníků naší fakulty, na jejichž grafické přípravě se podílíme.

         Závěr, perspektivy

         Naše zkušenosti potvrzují, že obrazová informace má nezastupitelný význam v moderní medicíně a zdravotnictví. V nabídce služeb lékařských knihoven by proto neměla být opomíjena. Pozornost by měla být věnována alespoň mapování volně dostupných internetových zdrojů a jednoduchému využití grafiky pro vlastní prezentace. Je pochopitelné, že profesionální služby v této oblasti se neobejdou jednak bez potřebné techniky, ale také kvalifikovaného personálu, který je zároveň zodpovědný za vzdělávání koncových uživatelů v rámci  vytváření individuální  informační gramotnosti. V dalším období bychom na našem pracovišti rádi zachovali vysokou kvalitu poskytovaných služeb a zároveň navrhli systém postupné digitalizace obrazových kolekcí pro jednotlivé lékařské obory. Cílem je vytvoření internetové obrazové banky s různou úrovní přístupu v souladu s autorskými právy.

Použitá literatura

         Brice A., Gray M. J. A. (2004) What is the role of the librarian in 21st century healthcare? Health Information and Libraries Journal 21(2): 81 - 83.

         OConnor P. (2002) Determining the impact of health services on patient care: a review of the literature. Health Information and Libraries Journal 19(1): 1 – 13.


KONFERENCE - SEMINÁŘE

 

SKIP: Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce

 

Název akce                                            Místo konání           Termín

5. valná hromada SKIP                    

SKIP, Jindřichův Hradec      

24. - 26. 6.

Setkání knihovnických seniorů ČR         

MěK, Lipník nad Bečvou        

24.- 26. 8.

CASLIN '04 - Správa paměti: šedé zóny    

Košice,  Hotel Čingov   

5. - 9. 9.

Seminář knihovníků muzeí a galerií       

Muzeum umění, Olomouc

7. - 9. 9.

Knihovny současnosti 2004

MK ČR, Sdružení knihoven ČR, SKIP, Junior centrum Seč

14. - 16. 9.

Digitalizace v knihovnách

NK ČR, Praha                  

21. 9.

Moderní informační a komunikační technologie 

STK, Praha                  

21. 9.

*9th European Conference of Medical and Information  Libraries

EAHIL, Santander - Spain

20. - 25. 9.

Týden knihoven                           

SKIP ČR                

4.10. - 10.10.

Dostupné na WWW:  <http://www.stk.cz/Akce> 15. 6. 2004.

* : <https://ibio.humv.es/biblioteca/eahil>.

                  

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



                [1]  Index Copernicus. [online]. Dostupné z WWW: <http://www.cisi.org>.

         [2] WEBSTER, Berenika M. Polish Sociology Citation Index as an example of usage of national citation indexes in scientometric analysis of social sciences.  Journal of information science. 1998, vol. 24, no. 1, s. 19-32.