Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě epilepsie. Dozvíte se, jakou podobu má epileptický záchvat, co jej může vyvolat a jak pomoci osobě, u které došlo k záchvatu.
Epilepsií trpí asi sto tisíc Čechů. Čtvrtině z nich přitom nezabírají léky a jediným řešením je pro ně operace mozku. O této možnosti se ale stále část nemocných od svých lékařů nedozvídá a žijí i desítky let s častými záchvaty.
S aktivní nemocí - epilepsií - u nás žije podle Akademie věd asi 80 tisíc lidí. Nejméně dalších 160 tisíc se s ní léčilo nebo ještě léčí. Epileptický záchvat ale může mít v podstatě každý - aspoň jednou za život ho prodělá 400 tisíc Čechů. Na otázku, co je příčinou epileptického záchvatu, ale vědci stále hledají jednoznačnou odpověď. Ta je možná ukrytá v genech.
Epilepsie je nejčastější chronickou nemocí českých dětí. Trápí 30 tisíc z nich. Mnohdy se projevuje už u kojenců a právě v jejich věku bývá hodně nebezpečná. Do svých patnácti let přitom prodělá aspoň jeden záchvat každé dvacáté dítě, ve čtyřiceti procentech případů ale jde o jednorázový jev. Děti ovšem ze všeho nejvíc trápí ne tak záchvaty samotné, jako spíš obava ze stigmatu mezi vrstevníky.
Epileptický záchvat může dostat každý z nás a to kdykoliv v průběhu života. Lidé si většinou myslí, že epileptický záchvat znamená záchvat bezvědomí s křečemi. Není to tak docela pravda, protože to je jen jeden typ. Epileptických záchvatů je mnoho druhů.
Která vyšetření se provádějí v rámci diagnostiky epilepsie? Co když epileptik zapomene vzít lék? Může epileptik řídit automobil? Může jíst čokoládu? Co bývá vnějším spouštěčem záchvatu?
Epilepsie postihuje zhruba jedno procento populace, častěji muže než ženy. Může být vrozená či získaná, například po úrazu, blokádě páteře, nádoru či infekci.
Při pomoci v epileptickém záchvatu lékaři nedoporučují křečím nijak bránit, případně epileptikovi vytahovat jazyk - nejlepší podle nich je nechat záchvat spontánně odeznít. Ve Studiu ČT24 to uvedl přednosta dětské neurologie z pražského Motola Vladimír Komárek.
Světlovlasá Lili se narodila jako zdravé miminko. V sedmém měsíci ale prodělala náhlý epileptický záchvat, který trval nekonečných čtyřicet pět minut. Dlouhé záchvaty se pak čas od času vracely. Diagnózu lékaři stanovili definitivně až po delší době: dnes osmiletá holčička trpí těžkou formou epilepsie, syndromem Dravetové, což je vzácné neurologické onemocnění, které také zpomaluje mentální vývoj dítěte.
Vedoucí lékařka Centra pro epileptologii a epileptochirurgii Thomayerovy nemocnice MUDr. Jana Zárubová navštívila Tandem. S Janem Rosákem probrali například, jestli je epilepsie velkým problémem a jestli ji lze předcházet.
Neuroložka hovoří o příčinách tohoto systémového selhání mozku, jeho dalších projevech i o první pomoci, včetně vyvrácení fámy, že bychom měli pacientovi dát něco do úst.
Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Předpovědět však zatím ne.
První zmínky o epilepsii pocházejí už z doby dva tisíce let před naším letopočtem. Jde o chronické onemocnění mozku, při kterém mají pacienti epileptické záchvaty.
Člověk, který dostane za volantem epileptický záchvat, přestává kontrolovat vůz a následky jsou někdy tragické. Zabránit v řízení mu však spolehlivě nejde. Lékař, který vydává osvědčení o způsobilosti k řízení, se o nemoci nemusí vůbec dozvědět. Tak tomu bylo i v případě muže, který kvůli záchvatu nezvládl řízení a srazil dva lidi. Za to mu soud určil šestiletý trest.
Prohlášení k využívání informací
získaných prostřednictvím Národní lékařské knihovny
Upozorňujeme uživatele, že profese knihovníka plní roli zprostředkovatele informací.
Nalezené informace tedy nelze vždy a beze zbytku chápat jako plně relevantní pro posouzení odborného postupu nebo zdravotního stavu.
Informace poskytnuté NLK nemohou v žádném případě nahradit komunikaci s lékařem, lékárníkem či jiným zdravotnickým pracovníkem.
NLK nijak nezodpovídá za důsledky vyplývající z případné nesprávné interpretace či aplikace informací obsažených v poskytnutých informačních zdrojích.