Zdroje věnované prevenci, rizikovým faktorům, příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě žilní trombózy a plicní embolie. Jakým způsobem spolu souvisí žilní trombóza a plicní embolie? Proč může dojít při cestování k žilní trombóze a jak se můžete před ní chránit? Odpovědi na tyto a další otázky týkající se trombo-embolické nemoci, se dozvíte z uvedených příspěvků.
Máte sedavé zaměstnání nebo cestujete převážně autem? Pak vám hrozí trombóza, zánětlivé žilní onemocnění postihující převážně dolní končetiny. Její příznaky bývají nenápadné, a tak je lidé často přehlížejí.
Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina (trombus), která žilní řečiště úplně či částečně ucpe. Nejčastěji vzniká v oblasti hlubokých žil dolních končetin, ale může postihnout i žíly na paži nebo velké žíly v hrudní a břišní dutině.
Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována, existuje riziko potenciálně život ohrožujících komplikací. Mezi ně patří vznik další žilní trombózy či plicní embolie, stejně jako dlouhodobé poškození tkání.
Vznik krevní sraženiny (trombózy) je obvykle důsledkem spolupůsobení několika faktorů, ať už dědičných nebo vnějších. Trombóza může vzniknout v kterékoli žíle v těle, ale nejčastěji vzniká v žilách nohou a pánevní oblasti.
Pět set tisíc lidí zemře ročně podle oficiálních lékařských záznamů v Evropě na následky trombózy. Nemoc jako taková smrt nezpůsobuje, krevní sraženina ale může doputovat až do plic, srdce nebo do mozku. Riziko trombózy dlouhodobě zvyšuje například užívání hormonální antikoncepce.
Pokoj na cévní chirurgii před lety: Pohromadě osm a více pacientů – od konzervativní „kapačkové“ léčby až po vážné případy končetin amputovaných kvůli ischemiím. A z toho velmi názorný, ač brutální příklad, jak taky může končit neléčená či zanedbávaná choroba cév.
Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice (hlavní tepna přivádějící krev do plic), nebo některé z jejích větví, především krevní sraženinou.
Při plicní embolii dochází k částečnému nebo úplnému ucpání plicní tepny nebo některé z jejich větví. Nejčastěji je to způsobeno krevní sraženinou, která se uvolní od žilní stěny (prakticky kdekoliv v těle) a skrze srdce se dostane do plicního oběhu.
Dochází k překrvení a otokům postižené nohy, změnám na kůži a podkožním tuku a ke vředům na dolní končetině (např. bércové vředy), případně i ke vzniku sekundárních křečových žil. Celý klinický obraz posttrombotického syndromu se také souhrnně nazývá chronická žilní nedostatečnost.
Trombóza vzniká na základě zpomaleného průtoku krve žílami. Žilní cévy se poté ucpávají a vznikne krevní sraženina. Pokud se trombóza objeví, musí být ihned léčena. Uvolnění krevní sraženiny může způsobit plicní embolii, a proto je trombóza tak nebezpečná.
Zánět žil, flebitida, se podle místa svého vzniku i závažnosti rozlišuje na zánět povrchových žil (tromboflebitidu) a hlubokých žil (flebotrombózu). První se typicky projevuje zarudnutím a bolestivým zatvrdnutím v průběhu žíly. Druhý na sebe nejčastěji upozorní otokem.
Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.
Prohlášení k využívání informací
získaných prostřednictvím Národní lékařské knihovny
Upozorňujeme uživatele, že profese knihovníka plní roli zprostředkovatele informací.
Nalezené informace tedy nelze vždy a beze zbytku chápat jako plně relevantní pro posouzení odborného postupu nebo zdravotního stavu.
Informace poskytnuté NLK nemohou v žádném případě nahradit komunikaci s lékařem, lékárníkem či jiným zdravotnickým pracovníkem.
NLK nijak nezodpovídá za důsledky vyplývající z případné nesprávné interpretace či aplikace informací obsažených v poskytnutých informačních zdrojích.
