Co je srdeční selhání, jaké mohou být jeho příčiny a je možné mu předejít? Jaký je rozdíl mezi akutním a chronickým srdečním selháním? Která vyšetření je třeba absolvovat při podezření na srdeční nedostatečnost? Odpovědi a další informace, které se týkají dané tématiky, naleznete v uvedených zdrojích.
Postupně se rozvíjející onemocnění chronické srdeční selhání se dle statistik rozvine u každého pátého člověka nad 40 let a je nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.
Otok vzniká nahromaděním většího množství tekutiny, které může dosáhnout až několika litrů. Důvodů je celá řada - od onemocnění ledvin či jater přes poúrazové stavy a špatně fungující štítnou žlázu až po problémy se žílami či lymfatickým systémem. Otoky nohou mohou být i zásadním signálem, který vysílá nemocné srdce při srdečním selhání.
Současná medicína toho může v případě srdečního selhání už dnes hodně nabídnout. Tato choroba se dá účinně léčit. Bylo by dobré vybudovat síť ambulancí srdečního selhání, aby se pacientům dostalo ještě efektivnější péče.
K městnavému srdečnímu selhání (congestive heart failure - CHF) dochází, když srdce selže jako pumpa a krev se hromadí před pravou komorou v pravé síni a žilním systému (pravostranné městnání) nebo před levou komorou v levé síni a plicním oběhu (levostranné městnání).
Náhlé srdeční selhání je stav komplikující jak kardiovaskulární nemoci, tak i nemoci jiného původu. Je to velice vážný stav vyžadující lékařský zásah. Podle japonských vědců je navíc závislý na momentálním ročním období.
Srdeční selhání je nemoc, při které srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve která se tak hromadí na nesprávných místech.
Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži. Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.
Češi nevědí, co je to chronické srdeční selhání. Podle kardiologů přitom na toto onemocnění umírá více lidí než na rakovinu. Téměř polovina Čechů si nemoc plete s infarktem a dokonce dvě třetiny lidí si hlavní příznaky nemoci spojují se stářím.
Prohlášení k využívání informací
získaných prostřednictvím Národní lékařské knihovny
Upozorňujeme uživatele, že profese knihovníka plní roli zprostředkovatele informací.
Nalezené informace tedy nelze vždy a beze zbytku chápat jako plně relevantní pro posouzení odborného postupu nebo zdravotního stavu.
Informace poskytnuté NLK nemohou v žádném případě nahradit komunikaci s lékařem, lékárníkem či jiným zdravotnickým pracovníkem.
NLK nijak nezodpovídá za důsledky vyplývající z případné nesprávné interpretace či aplikace informací obsažených v poskytnutých informačních zdrojích.