Zdroje věnované prevenci, přenašeči, příznakům, stádiím, diagnostice a léčbě Lymeské boreliózy. Také se dozvíte, jakým způsobem odstranit klíště a ošetřit ranku.
Borelióza je u nás nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty, ale také nejčastější antropozoonózou v Evropě, Asii a Severní Americe. Prvním příznakem bývá zarudlá skvrna na kůži se světlým středem v místě přisátí klíštěte. Projevy boreliózy jsou však velmi rozmanité a často snadno přehlédnutelné. V článku se dozvíte o příznacích boreliózy, jednotlivých fázích nemoci, léčbě i možných následcích.
Lymeská borrelióza (LB, někdy psáno i ve tvaru „lymská borelióza“) je onemocnění vyvolané bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato ze skupiny spirochet, které se přenášejí na člověka po přisátí infikovaného klíštěte. Onemocnění může propuknout dny až měsíce od přisátí klíštěte a může probíhat týdny až měsíce (případně až roky) po infekci, v závislosti na stadiu onemocnění.
Klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Tak se jmenují dvě nebezpečné nemoci, které přenášejí klíšťata. Proti první z nich je možné se nechat očkovat. U druhé, která je výrazně častější, se zase dají včas vypozorovat příznaky.
Zmíněnou stránku provozuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Každý týden zhruba od dubna do října zveřejňují předpověď aktivity klíšťat na území České republiky.
Téma prevence klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy se vrací rok co rok, přesto zůstáváme asi stejně nepoučitelní. Vždy se totiž nakazí další lidé. Je to tak? To byla úvodní otázka na Ludmilu Sattranovou, vedoucí lékařku Centra očkování při Zdravotním ústavu v Českých Budějovicích, v pořadu Zdravíčko.
Klíště je přisáté, ne zavrtané jako šroubek. Nejlepší je ho přes igelitový sáček viklavým pohybem uvolnit, postižené místo vydezinfikovat a klíště vyhodit do odpadu nebo spálit.
Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat horečkou, bolestí svalů či únavou.
Je obecně známo, že od klíšťat se člověk může nakazit především lymeskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ať tak, či tak, nejedná se o nic příjemného. Zatímco proti klíšťové encefalitidě můžete sebe i své blízké chránit účinným očkováním, proti borelióze vás pořád ještě žádné očkování neochrání
Lymská borelióza (někdy též lymeská borelióza, lymská nemoc nebo lymeská nemoc) je infekční onemocnění postihující kůži, klouby, srdce i nervovou soustavu. Jedná se o nejčastější nemoc přenášenou klíšťaty, se kterou se na území České republiky můžete setkat.
Riziko napadení klíštětem je stále větší. Počasí jim obecně přeje. Navíc na nás číhají na místech, kde dříve nebývala. Parazita je možné si přinést i z městského parku nebo sportoviště.
Borelie po přisátí klíštěte musí prodělat určitou fázi vývoje, musí se v klíštěti přemístit z jedné části do druhé, teprve po této fázi jsou schopny se přenášet do organismu, na který se klíště nasálo, a způsobovat infekci.
Lymská borrelióza (nebo také lymeská borelióza) je infekční nemoc způsobovaná bakteriemi. Byla objevena v 80. letech minulého století a dnes u nás patří k vůbec nejčastějším nemocem, které jsou přenášeny klíšťaty. Ročně postihne kolem 4 000 lidí. S rozeznáním onemocnění přitom může mít problém i zkušený lékař.
Určitě neplatí, že klíšťata žijí jen v listnatých lesích, ve vlhku a u řek, že mají rádi sladkou krev, odpuzuje je pivo, že je potřeba je vytáčet proti směru hodinových ručiček a taky je zakápnout olejem.
Česku přibývá nejen klíšťové encefalitidy, ale i lymské boreliózy. Letos je známo už na 1300 případů této zákeřné a plíživé nemoci, což je skoro o 200 více než ve stejném období loni. Někteří pacienti navíc o své nemoci nevědí. Očkování proti borelióze přitom navzdory všem snahám v dohlednu není.
Klíště může nakazit nebezpečnou nemocí i vašeho psa nebo kočku. Kromě různých obojků je možné je chránit i očkováním. Poradit přišel veterinář Přemysl Novák.
S přibývajícími teplými dny se zvyšuje i aktivita hmyzu. Mušky, komáři a klíšťata nejen že nám jsou nepříjemní, jejich štípnutí nám může způsobit i zdravotní potíže. Od komárů v našich končinách nic moc nebezpečného nehrozí. Ale třeba klíšťata bychom si měli držet od těla dál.
Většina lidí je již očkována proti klíšťové encefalitidě. Z hlediska přenosu infekce klíštětem je mnohem nebezpečnější lymská borelióza, proti které zatím žádné očkování není.
Asi 4 000 lidí v Česku ročně onemocní boreliózou. To není málo ani ve srovnání s okolními zeměmi. Hlavním přenašečem je klíště obecné, a to i jeho nymfa (larva).
Trend nemocnosti Lymeské boreliózy (LB) v České republice má v 21. století setrvalý trend s meziročními výkyvy. V letech 2015 a 2016 bylo hlášeno 2847 a 4694 případů onemocnění.
Boreliózou se v Česku ročně nakazí přibližně čtyři a půl tisíce lidí. Na nemoc existují účinná antibiotika, která do čtyř týdnů zabírají. Řada lidí s dobrou imunitou si ale s nemocí poradí i bez léků. Mnohdy tak ani nezjistí, že boreliózu měli. Podle primářky kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové navíc naprostá většina klíšťat infekci nepřenáší, i když ji mají. Brát si proto po každém přisátí klíštěte antibiotika považuje za naprosto škodlivé.
Více než klíšťata v lesích jsou pro člověka nebezpečná ta, která se vyskytují v městských parcích. Českobudějovičtí vědci našli u každého čtvrtého bakterie způsobující lymeskou boreliózu. Parazity průběžně sledují ve vybraných parcích v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích a dalších krajských městech.
Na klíště nesahejte holýma rukama, ale zakápněte ho dezinfekcí, nepoužívejte olej. Klíště opatrně kývavými pohyby dostaňte ven.
Prohlášení k využívání informací
získaných prostřednictvím Národní lékařské knihovny
Upozorňujeme uživatele, že profese knihovníka plní roli zprostředkovatele informací.
Nalezené informace tedy nelze vždy a beze zbytku chápat jako plně relevantní pro posouzení odborného postupu nebo zdravotního stavu.
Informace poskytnuté NLK nemohou v žádném případě nahradit komunikaci s lékařem, lékárníkem či jiným zdravotnickým pracovníkem.
NLK nijak nezodpovídá za důsledky vyplývající z případné nesprávné interpretace či aplikace informací obsažených v poskytnutých informačních zdrojích.